Kyselina fytová je chemická sloučenina, která má původ v rostlinných buňkách. Představuje zde hlavní formu fosforu. Pokývá 50 až 85 % fosforu v semenech obilovin, olejnin a luštěnin. Její umístění je situováno do buněčných jader.
Kyselina fytová je meziproduktem metabolismu inositolfosfátu. Soli kyseliny fytové - fytáty napomáhají dormanci semen a tvoří pro ně zásobní centrum pro energii a minerální látky. Její syntéza probíhá z D-myo-inositolu-1, 3, 4, 5, 6-pentakisfosfátu a je katalyzovaná enzymem inositol-pentakisfosfát-2-kinázou (EC: 2,7.1.158).
Nutriční význam kyseliny fytové ve výživě zvířat
Kyselina fytová vykazuje silné chelatační účinky pro řadu minerálních látek. Afinita ke kationtům klesá v tomto pořadí Cu2+, Zn2+, Co2+, Mn2+, Fe3+, Ca2+. V praxi to znamená, že nadbytek kyseliny fytové v dietě zvířat vede k nedostatku těchto minerálů s následkem anémie, podvýživy, snížení užitkovosti, mortality čerstvě narozených mláďat, snížení plodnosti, časné osteoporózy a snížení imunity. Nicméně kyselina fytová může být využívána jako komplexační činidlo pro detoxifikaci těžkých kovů z organismu nebo snižovat přebytek některých minerálů a tím například zabránit usazení v kloubech, cévách a jiných částech těla. Inositol obsažený v molekule kyseliny fytové je řazen do skupiny vitamínu B a myoinositol-6-fosfát vykazuje anti kancerogenní účinky in vivo, například u rakoviny tlustého střeva.
Ing. Hana Abigail Gruberová
Prof. Ing. Ladislav Zeman, CSc., dr. h. c
Doc. Ing. Pavel Horký, Ph.D.
Ing. Sylvie Skaličková, Ph.D.
Doc. Ing. Petr Škarpa, Ph.D.
Prof. Ing. Jiří Skládanka, Ph.D.
Mendelova univerzita v Brně
Kontakt: pavel.horky@mendelu.cz
Článek najdete v Krmivářství 6/2018.*
