Bílkovinné a polobílkovinné siláže jsou významným zdrojem rostlinného proteinu ve výživě přežvýkavců, a dojnic zvlášť. Proto je trvalá snaha všech krmivářů a chovatelů skotu obecně nejen o maximální vysokou výživnou hodnotu a stravitelnost organických živin, ale také o vynikající kvalitu fermentačního procesu.
U bílkovinných pícnin, jetelovin zejména, je s ohledem k jejich velmi nízkému obsahu vodorozpustných sacharidů zřejmé, že klíčovým faktorem úspěšnosti fermentační kvality bude odpovídající obsah sušiny silážované pícniny. Také s přihlédnutím ke kvalitnímu a kvantitativnímu složení epifytní mikroflóry je tím nejúčinnějším faktorem usměrnění průběhu kvasného procesu. Hlavním zdrojem energie pro tvorbu fermentační kyseliny máselné v silážích jsou nejen sacharidy ve formě jednoduchých cukrů, ale při jejich nedostatku také rostlinný protein.
Dále je vhodné upozornit na skutečnost, že i když technologicky vytvoříme anaerobní prostředí v silážním skladu (díky vhodné délce řezanky a rychlému utlačení silážované hmoty), nemusí vždy úspěšně proběhnout dobrá fermentace a následná úspěšná konzervace živin. Je to způsobeno i tím, že mnohé skupiny nežádoucích mikroorganismů (klostridie) jsou také anaerobní, stejně jako mléčné bakterie, nebo dokážou být aktivní i při nižším parciálním tlaku kyslíku v silážích (plísně, kvasinky). Pokud epifytní mikroflóra obsahuje vyšší zastoupení enterobakterií vlivem méně vhodného (vlhkého) počasí, nevhodné manipulaci s posečenou a naváženou hmotou, nebo spor klostridií (zejména vlivem kontaminace porostu zeminou v důsledku nízké výšky strniště, nebo operacemi se zavadlou hmotou – při obracení nebo sběru píce) a plísně (výskyt houbových chorob na porostech), pak nemůžeme očekávat úspěšný fermentační proces ani po přídavku mikrobiálního inokulantu obsahující mléčné baktérie, protože ty tvoří jen minoritní konkurenci ostatním nežádoucím mikroorganismům v soutěži o využití cukrů.
Ve vojtěškových silážích, které jsou připraveny s nižším obsahem sušiny, převládá vždy heterofermentativní typ kvašení provázený vysokou tvorbou kyseliny octové a máselné. Tento typ kvasného procesu je poznamenán vysokou ztrátou sušiny a energie silážované hmoty. Vyšší podíl dostupné vody v konzervované píci (nižší obsah sušiny) má stimulační efekt na zvýšenou aktivitu nežádoucích mikroorganismů a jejich metabolismus.
Kyselina máselná (acidum butyricum) – CH3(CH2)2 COOH je slabá, těkavá, čtyř uhlíkatá organická kyselina, která je z pohledu kvality siláží vždy posuzována jako nežádoucí fermentační produkt. Kyselina máselná je mastná kyselina, která se vyskytuje ve formě esterů také v živočišných tucích a rostlinných olejích. Z chemického hlediska je kyselina máselná olejovitá, bezbarvá kapalina snadno rozpustná ve vodě, ethanolu a diethyletheru.
Literatura je k dispozici u autorů
Prof. MVDr. Ing. Petr Doležal, CSc.,
MVDr. Ing. Jan Dvořáček*;
doc. Dr. Ing. Zdeněk Havlíček;
prof. dr. inž. Katarzyna Szwedziak**,
doc. Ing. Ondřej Šťastník, Ph.D.,
Ing. Michal Řiháček
Mendelova univerzita v Brně;
*Sdružení odborných služeb Skalice n. Svitavou, s. r. o.;
** Angelus Silesius Academy of Applied Science, Walbrzych, Polsko
Foto archiv autorů
Kontakt: petr.dolezal@mendelu.cz
Celý článek najdete v Krmivářství 4/2024.*
