Africký mor prasat (AMP) je virové onemocnění domácích a divokých prasat všech plemen a věkových kategorií podobné klasickému moru prasat. U nakažených zvířat vyvolává širokou škálu klinických příznaků, v závislosti na virulenci viru může způsobit perakutní, akutní, subakutní nebo chronickou formu. AMP je charakteristický vysokou, téměř 100 % letalitou.
Přirozeným rezervoárem viru v Africe je prase bradavičnaté, štětkoun africký a prase pralesní. Dalším rezervoárem viru a současně přenašečem nákazy jsou velcí ovální roztoči – klíšťáci z rodu Ornithodoros. AMP je nákaza povinná hlášením. AMP není přenosný na lidi.
Původcem je obalený DNA virus z čeledi Asfariviridae, rod Asfivirus. Je to jediný známy DNA virus, který je přenášen vektory – klíšťaky rodu Ornithodoros (O. moubata a O. erraticus). Virus AMP je extrémně odolný ve vnějším prostředí a je vysoce rezistentní vůči nízkým teplotám i vysušení. Dlouhodobě přežívá v různých materiálech; přežití viru závisí na podmínkách (teplota, vlhkost, pH, UV záření…). Například v krvi zůstává infekční po dobu 15 týdnů, v moči až 45 dní, ve vykostěném vepřovém mase, uskladněném při teplotě 4°C 150 dnů, 140–180 dnů v sušené šunce a dokonce několik let v mase zmraženém. Virus je spolehlivě ničen vysokými teplotami. Při 56° C je inaktivován za 70 minut a při 60° C již za 20 minut.
V Evropě a Asii se vyskytuje genotyp II, genotyp I se vyskytuje na Sardinii.
Onemocnění se může šířit přímým kontaktem s nakaženým zvířetem nebo kadáverem zvířete, které uhynulo na AMP, dále prostřednictvím syrových nebo nedostatečně tepelně upravených výrobků a odpadků obsahujících infikované vepřové maso nebo kontaminovanými materiály, krmivem, stelivem, hnojem, dopravními prostředky, obuví, oblečením a vektory. V poslední době se ale největším rizikem šíření na velké vzdálenosti stává člověk a jeho činnost (mezinárodní obchod, cestování).*
