Pod názvem nové směry v intenzivních a zájmových chovech králíků se na akademické půdě České zemědělské univerzity v Praze 29. listopadu uskutečnil XVII. ročník semináře pro chovatele králíků. Asi sedmdesát účastníků si tak mohlo vyslechnout například aktuální informace ohledně početních stavů králíků, ale i podmínek pro poskytování podpor, zdravotní problematiky či výživy. Samozřejmě nechyběly ani legislativní novinky, a to zejména ve vztahu k welfare zvířat a hygieně potravin.
O legislativě vztahující se k intenzivnímu chovu králíků hovořila MVDr. Markéta Kopečná, Ph.D., z Městské veterinární správy v Praze. Na úvod konstatovala, že přestože dotčené předpisy se chovatelů králíků dotýkají jen okrajově, je jich mnoho.
Zahrnují akty Evropského parlamentu a Rady Evropské unie, případně Evropské komise, které se v členských zemích uplatňují přímo nebo jsou transponovány do národní legislativy.
„V rámci veterinární legislativy se jedná o nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429, které upravuje pravidla pro prevenci a tlumení nákaz zvířat, dále pro přesuny zvířat a konečně pro registraci a schvalování provozovatelů zařízení a dopravců. Dále to je nařízení Rady (ES) č. 834/2007, které se týká ekologické produkce a označování ekologických produktů. V nařízení Rady (ES) č. 889/2008 jsou pak stanoveny povinnosti chovatelů a pravidla pro podávání veterinárních léčiv potravinovým zvířatům. V oblasti welfare se jedná o nařízení Rady (ES) č. 1099/2009 o ochraně zvířat při usmrcování. Pro oblast hygieny to pak je nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 853/2004, kterým se stanovují pravidla pro potraviny živočišného původu. V jejich rámci legislativa upravuje podmínky pro přepravu živých zvířat na jatky a definuje konkrétní požadavky na zpracování a uchovávání králičího masa. Předpisy na kontrolu živočišných produktů jsou pak blíže specifikovány v nařízeních Evropské komise č. 624/2019 a č. 627/2019,“ uvedla zástupkyně Městské veterinární správy v Praze.
Oblasti, které evropské předpisy nezahrnují nebo jsou pouze obecné povahy, upravuje národní legislativa.
„Jedná se například o prodej malých množství produktů z prvovýroby, ale i o stanovení minimálních standardů pro chov králíků a zahrnuje i veřejná vystoupení či svody králíků. Ve vyhlášce č. 289/2007 Sb., o veterinárních a hygienických požadavcích na živočišné produkty, které nejsou upraveny přímo použitelnými předpisy Evropských společenství, jsou pak stanovena pravidla pro prodej zvířat na tržištích a pro přímé dodávání malých množství králičího masa a živočišných produktů. Vyhláška č. 128/2009 Sb., pak upravuje veterinární a hygienické požadavky pro nízkokapacitní podniky a maloobchodní činnost,“ vypočítala MVDr. Kopečná.*
