Tepelný stres a jeho negativní dopady na růst, zdraví, ale i chování telat jsou jedním z kritických bodů odchovu telat v letních měsících. Vzhledem k charakteru tohoto problému a jeho negativním dopadům na odchovávaná telata však již dnes mají chovatelé k dispozici řadu efektivních nástrojů z oblasti výživy a krmení telat, ale i technologické možnosti, kterými mohou negativní dopady působení tepelného stresu na telata minimalizovat, byť tyto nejsou v chovatelské praxi plně využívány.
Tepelný stres u skotu, kategorii telat nevyjímaje, není z pohledu faktorů, které jej spouští, pouze otázkou teploty prostředí, ale markantními součiniteli jeho intenzity jsou také relativní vlhkost prostředí, intenzita proudění vzduchu a přímé sluneční záření. Na tomto místě musíme také uvést, že citlivost a následné dopady tepelného stresu na organismus telat a dalších kategorií skotu, velmi úzce souvisí také s výživným stavem zvířat, zdravím i životní pohodou (welfare). U telat vystavených teplenému stresu je rizikové zvýšení tělesné teploty nad 38,5 °C, které je u telat v odchovu důsledkem působení jak vysoké teploty prostředí na jejich organismus, tak i omezenou schopností organismu efektivně se zbavovat přebytečného metabolického tepla, které vzniká během metabolismu živin v jejich organismu. Pro telata v tepelném stresu je také typická zvýšená srdeční frekvence a vyšší produkce slinného kortizolu. Pro telata je výrazně těžší a fyziologicky náročnější se zbavit nadbytečného tělesného tepla než se vyrovnat s chladovým stresem. Jednou z behaviorálních reakcí telete na tepelný stres je změna odpočinkového chování, kdy telata, z důvodu snahy o maximalizaci odvodu tepla z povrchu těla při působení tepelného stresu, častěji mění polohu při ležení. Aktuálními trendy v mléčné výživě telat jsou: a) prodloužení délky doby krmení telat nativním mlékem nad obvyklou dobu 5dní, b) zvýšený příjem sušiny z mléčných nápojů nad úroveň 0,8 kg sušiny/tele/KD, c) stále častější implementace krmení telat pomocí automatických krmných systémů, umožňujících telatům rozdělit denní objem mléčného nápoje do více než 5 dílčích krmení v průběhu 24hodinové denní periody, d) zvýšení počtu denních krmení telat v konvenčních chovech s ručním podáváním mléčných nápojů na ≥ 3 apod. Jednou z klíčových strategií výživy telat v období s tepelným stresem je uvědomit si, že zatímco v období s nízkými teplotami (podzim, zima, časné jaro) telata velmi ochotně přijímají jak vyšší objemy mléčných nápojů, tak i dobrovolně zvyšují příjem volně předkládaného starteru, suché TMR či sena, pak v období tepelného stresu je chování telat trochu jiné. Obvyklou reakcí telat na tepelný stres je obecně snížení příjmu zejména starteru, čímž má jejich organismus k dispozici i méně energie a živin pro záchovu.
Rozmezí denního množství vypité vody se pohybuje u měsíc starých telat mezi 4,9 až 7,6 l, dvouměsíční telata vypijí 5,7 až 9,1 l a tříměsíční telata 7,9 až 10,6 l vody za den, a to v závislosti na kvalitě a kvantitě mléčné a nemléčné výživy, fyzické námaze, podmínkách chovného prostředí, ale také na teplotě samotné vody. Jednou z možností, pomocí které chovatel může snížit negativní dopady tepelného stresu, je i upravení a optimalizace krmení mléčnými nápoji a napájecí vodou. Tyto kroky v oblasti úpravy nutričního managementu telat jdou ruku v ruce s dalšími aspekty eliminace tepelného stresu, které budou popsány v dalších navazujících článcích, aby náhled na problematiku tepelného stresu u telat byl komplexní.
Ing. Stanislav Staněk, Ph.D., Ing. Radka Šárová, Ph.D., Ing. Ágnes Moravcsíková, Mikrop Čebín, a. s., Oddělení etologie, VÚŽV, v. v. i., Praha-Uhříněves, 3 Katedra etologie a zájmových chovů, FAPPZ ČZU v Praze
Podrobněji v časopisu Náš chov 6/2023.
