První desetiletí 21. století jsou spojena s velkými změnami vnímání živočišné produkce. Velká pozornost je věnována welfare hospodářských zvířat. A mezi prvními cíli jsou velkochovy drůbeže. Na druhou stranu se spousta lidí začíná věnovat malochovu. Nejčastěji proto, aby mohli své rodiny zásobovat čerstvými potravinami. Nicméně i takový malochov má svá pravidla, aby zvířata nestrádala.
Lidé v USA jedí hodně bílkovin a podle Národního institutu zdraví potřebuje průměrný člověk 51 gramů bílkovin denně. To představuje 18 615 gramů ročně nebo v případě průměrné domácnosti o 2,6 osobách 48 399 gramů ročně. Nedostatek masa v roce 2020 vedl mnohé k zamyšlení nad tím, jak si zajistit dostatek bílkovin, když jsou narušeny dodavatelské řetězce. Někteří lidé se obrátili k chovu zvířat a pěstování vlastních potravin. Ačkoliv Američané milují hamburgery, tak jen málokdo má místo, aby si za domem vykrmoval býka (většina městských vyhlášek je také proti). Mimo to jsou drobná hospodářská zvířata efektivnějšími producenty bílkovin a často jsou i v rámci městských aglomerací povolena. V souvislosti s tím se vědci z Michiganské technologické univerzity (Michigan Technological University) a Aljašské univerzity (University of Alaska) ve Fairbanksu zabývali tím, jak by mohla běžná americká domácnost na dvorku chovat kuřata, králíky nebo pěstovat sóju, aby uspokojila svou potřebu bílkovin.
Farmářem na dvorku
Podle profesora Joshuy Pearce není třeba hned celý dvorek přeměnit na farmu se sójou, ale stačí poměrně málo. Jakožto inženýr zabývající se využitím solární energie se dívá na plochu a přemýšlí o využití fotovoltaických článků. Nicméně spousta lidí nepřistupuje ke svým dvorkům jako k možnému zdroji. Spíš se stávají bezednou černou dírou, která spotřebovává jejich čas a peníze, když je musí sekat a hnojit. Ve skutečnosti by jim však mohly pomoct k soběstačnosti, kdyby s nimi zacházeli jako se zdrojem.
K Pearceovým spolupracovníkům patřili studenti Michiganské techniky a Aljašské univerzity, kteří se původně dali dohromady kvůli agrivoltaice. Jejich studie měla posoudit možnosti a efektivitu chovu králíků pod solárními panely. Jenže hned na začátku zjistili, že v celé zemi je nedostatek vybavení pro chov zvířat a zařízení pro malopěstitele. A tak se vydali jiným směrem – k samozásobení.
