Při používání systému automatického dojení velmi záleží na tom, aby chovatelé udrželi i zdraví krav a zabránili kulhání. Kulhající krávy produkují v automatizovaných systémech méně mléka a chodí se podojit méně často. Zájem o instalaci automatického dojicího systému (AMS) roste na mléčných farmách po celém světě.
Kromě snížených nákladů na pracovní sílu a větší flexibilitu času mohou producenti řídit dodání krmiva při dojení pro každou krávu a povolení přístupu do AMS pro určité dojnice. Ale i krávy si musí zvyknout na tento nový typ dojení. K tomu je třeba optimálně řídit výživu, zdraví krav, welfare a chování, které ovlivňují ochotu a schopnost krav navštívit AMS.
Kulhavé krávy se nedojí
Kulhavost nebo o chromost je bolestivý stav, a přestože chovatelé mnohdy své dojnice kontrolují, často velmi podceňují výskyt kulhavosti ve svém stádě. Minimalizování výskytu laminitidy je při použití AMS zásadní. Jinými slovy, krávy musí být dostatečně fit a nekulhat, aby se samy dostaly do AMS.
Sledováno bylo přes čtyřicet farem
V kanadské studii bylo dvakrát navštíveno 41 komerčních mléčných farmářů s AMS (26 stád v Ontariu a 15 stád v Albertě), které shromažďují údaje, jako je chování krav, lokomoce a kondiční skóre. Ve stádech se dojilo 105 ± 56 dojnic ve 2,2 ± 1,3 jednotkách AMS. Návštěvy AMS a užitkovost a bylo provedeno srovnání mezi (29 % krav) a nekulhavými kravami (71 % krav).
Méně mléka a časté vodění
Onemocnění končetin mělo nepříznivý dopad na většinu analyzovaných dat, zejména týkajících se produkce mléka a počtu návštěv AMS. Údaje ukázaly, že kulhavé krávy produkují o 1,6 kg mléka za den méně a průměrný počet návštěv je nižší o 0,3 za den nižší. Navíc kulhající krávy vyžadují odvádění do AMS, což znamená více práce pro farmáře. Z kulhavých krav muselo být 15,3 % nahnáno do AMS více než jedenkrát denně, 6,3 % bylo načteno jedenkrát a 78,4% vůbec, a to během šestidenního období sběru dat. Naproti tomu u nekulhajících krav činila tato čísla 8,2 %, 6,2 % a 85,6% . Jak se očekávalo, nemocné krávy strávily více denního času ležením, ale v noci byly aktivnější.
Globální využití automatického dojení
V celosvětovém měřítku dochází k rychlému rozvoji automatizovaných (robotických) systémů dojení (AMS). Od roku 2014 využívalo AMS více než 25 000 farem v celosvětovém měřítku a toto číslo stále roste. Ve Spojených státech a Kanadě se rychle zvyšuje popularita systémů automatického dojení. Také v západní Evropě roste používání AMS, v Nizozemsku má AMS přibližně 23 % (více než 4000 farem), ve Švédsku téměř 30 %, v Norsku 45 %. Země, které jsou trochu pozadu v uplatňování AMS, jsou Německo (7 %), Švýcarsko (20 %), Rakousko (20 %), Francie (10 %), Velká Británie (7 %) a Irsko (3 %).
Prevence je klíčová
Vedle rozhodnutí o genetice krav ve stádě jsou jedinými faktory na úrovni krávy, které mohou výrobci ovlivnit, tělesná kondice a případné kulhání, a to tím, že detekují a léčí krávy dříve, než se onemocnění paznehtů zhorší. Parita kombinovaná s velikostí těla vzhledem k šířce boxu také ovlivňuje výskyt laminitidy. Proto je důležité zajistit, aby všechny krávy měly zajištěno pohodlí a dostatečnou kondici.
Detekce a podestýlka
Byly vyvinuty nebo jsou zkoumány modely pro detekci kulhání. Tyto modely berou v úvahu několik údajů, jako je aktivita, průtok mléka, nádoj mléka za den, údaje o ruminaci, době ležení a tělesné hmotnosti. Bylo vytvořeno několik modelů, které využívají vlastní specifickou kombinaci dat. Na úrovni stáda by chovatelé mléka měli vědět o správném používání koupelí paznehtů (kde je umístit a jak často je krávy využívají), důležitý je design boxu a jeho dostupnost. To vše může mít vliv na zdraví paznehtů.*
Dairy Global, srpen 2018
