Domácí zvířata jsou sice dávno domestikovaná, ale i u nich je třeba respektovat jejich biologické potřeby a specifické projevy chování. V daných souvislostech je možno tuto oblast označit jako aplikovanou etologii. Její racionální využití při plánování managementu pastvy v chráněných oblastech je možno spojovat jak s praktickou realizací pastvy, tak i s požadovaným efektem, který by jí měl být dosažen.
Pro majitele stáda je prioritou dosažená užitkovost, zdravotní stav a kondice zvířat. Pro pracovníky z oblasti ochrany přírody je to dosažení cílů stanovených v plánech péče o krajinu. Pokud aplikovanou etologii využívají, tak jen při sledování a hodnocení chování divokých zvířat. Při takovém přístupu se pak velice obtížně daří zabezpečit potřeby pasených zvířat v rámci realizace managamentu pastvy chráněných biotopů.
„Ochrana maloplošných chráněných území se prioritně zaměřuje na vytvoření nebo udržení podmínek potřebných pro zachování vzácných a ohrožených druhů rostlin a živočichů. To je zpravidla spojeno s požadavkem na pravidelné odstraňování nadzemní biomasy, velmi často pastvou malých přežvýkavců. Její realizace by měla vycházet z kvalifikovaně vypracovaného managementu pastvy, jeho zodpovědného zabezpečení a průběžného hodnocení dosažených výsledků. Pro ovce je charakteristické, že se pasou stupňovitě, tj. na stejném místě si vybírají porosty postupně od nejkvalitnějších k nejhorším, až do jejich celkového spasení, zpravidla na úroveň drnu. Jsou schopny si pamatovat rozmístění preferovaných míst a vracet se na ně. Chuťová preference ovcí se prakticky projevuje i snahou stáda proniknout na přilehlé zemědělsky obhospodařované plochy, sousedící s paseným chráněným biotopem. V případě volné pastvy by jim v této nežádoucí aktivitě mělo zabránit elektrické hrazení a při hlídané pastvě pastevec s pomocí pasteveckého psa. Při hlídané pastvě potravní preference ovcí komplikuje práci pastevce především při přepásání ploch sousedícími s polními kulturami. Zvyšuje to míru rizika úniku stáda na tyto plochy, což může případně přivodit finanční postih za způsobené škody. V tomto případě průběh pastvy podstatně ovlivňuje nejen zkušenost pastevce, ale i zkušenost a pracovní výkonnost pasteveckého psa,“ uvádí ve svém článku doc. Ing. Pavel Veselý, CSc., z Mendelovy univerzity v Brně.*
Více se dočtete v říjnovém čísle časopisu Náš chov
