O intenzitě růstu, morbiditě (nemocnosti) a mortalitě (úhynu) telete se rozhoduje již při jeho narození a bezprostředně po něm. Kvalita péče o matku a tele, dostupnost pomoci a dodržování hygienických zásad mají významný vliv nejen na úspěšný odchov zdravých telat, ale i na následnou produkci a reprodukci matek.
Mortalita telat v chovech dojeného skotu dosahuje v průměru okolo pěti procent, ale v problematických chovech může být až osminásobně vyšší. Analýzou vlivu managementu porodu a poporodní péče na užitkovost a zdraví telete po narození se zabývali Ing. Gabriela Malá, Ph.D., z Výzkumného ústavu živočišné výroby, v. v. i., spolu se specialistou na zoohygienu, welfare a biosekuritu doc. MVDr. Pavle Novákem, CSc. jejich závěry vychází z dlouhodobého sledování telení u 888 krav a 396 jalovic holštýnského skotu a odchovu telat v jednom chovu po dobu pěti let.
Úspěšný start pro telata začíná výběrem semene vhodného býka pro snadnost otelení jako preventivní opatření vzniku dystokie. Dále pak udržení odpovídající tělesné kondice vhodnou výživou matek před otelením, ale i zajištěním vysoké úrovně managementu chovu a optimálních podmínek chovného prostředí. Nepřetržitý dohled na porodně umožní okamžitou reakci na mimořádné situace a jejich řešení. Pomoc při telení by měla být poskytnuta pouze v nezbytných případech a při současném dodržování vysoké úrovně hygieny snižujícím riziko výskytu morbidity a mortality matky i jejího telete.
Úspěch celého odchovu telat pak přímo závisí na poskytnutí včasné péče o tele po narození (tj. odstranění hlenu z nozder, ošetření pupečního pahýlu, osušení telete, včasné napojení mlezivem a přesun telete z porodního kotce), která ovlivňuje jejich zdraví, úroveň welfare i budoucí užitkovost.
Více se dočtete v článku Ing. Gabriely Malé, Ph.D., který vychází k zářijovém čísle časopisu Náš chov.*