28.01.2021 | 12:01
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Management telat v zimě

Přemýšleli jste někdy o tom, proč se telatům v zimě nedaří tak dobře jako ve zbytku roku, nebo jste to zkrátka brali jako hotovou věc? Vysvětlení základů toho, jak chladový stres ovlivňuje růst telat, může napomoci nastavit soubor opatření, které byste měli zařadit do protokolu managementu telat v zimě. Tedy předem pevně daného seznamu kroků, které vedou ke zlepšení životních podmínek telat, aby se mohla lépe vyrovnat s nepříznivými podmínkami okolí.

Člověk není zdaleka jediný tvor, který vnímá chlad. Zatímco sebe chráníme četnějšími vrstvami oblečení, teplým čajem s rumem či otočením knoflíku na topení, tak telata takový komfort zdaleka nemají...o rumu ani nemluvě.

Pojem termoneutrální zóna ohraničuje rozmezí teplot, kde tělo nespotřebovává energii navíc na udržování stále tělesné teploty. U telat do 3–4 týdnů věku je termoneutrální zóna 10–25 °C, od čtvrtého týdne do odstavu se rozšiřuje na 0 až 25 °C. Pokud se tele dostane do teplot mimo uvedené rozpětí, měli by chovatelé reagovat předem určenými kroky, které kompenzují nepříznivé podmínky prostředí. Možné varianty jsou v podstatě pouze dvě – tepelný stres a chladový stres. S aktuálním příchodem zimy se zaměříme především na vlivy chladového stresu a možnosti, jak mu předcházet či alespoň jeho působení zmírnit.

Všechna telata mají jasné dané energetické požadavky na záchovu – tedy takové množství energie, které pohání tělo během odpočinku a zajišťuje fungování nejdůležitějších životních procesů. Kalorie, které tele dostane z krmení, slouží jako zdroj energie. Ta je posléze v těle přerozdělena podle žebříčku priorit. Na prvním místě je záchova organizmu. Jakmile jsou požadavky na záchovu zcela uspokojeny, může putovat případný nadbytek energie do růstu telat. Naopak, v případech, kdy organizmus nemá ani to požadované množství energie pro záchovu, hrozí hladovění, postupné hubnutí a úhyn. S klesající teplotou výrazně rostou nároky telat. Nároky se během mrazivých dní mohou velice rychle zvýšit dokonce i dvojnásobně.

Jaké jsou nejčastější příznaky chladového stresu?

  • Tělesný třes, zrychlené dýchání, napřímená srst.
  • Paznehty a mulec jsou studené a ztrácí přirozenou barvu – tělo omezuje do periferních částí proudění krve, kde se jednoduše a rychle ochlazuje. Namísto toho si krev drží především v jádru, kde nutně potřebuje udržet stálou teplotu.
  • Pokles tělesné teploty – normální je 39 °C, chladový stres začíná již při poklesu na 38 °C.
  • Respirační a průjmová onemocnění mohou být častým následkem chladového stresu.

Ačkoliv v České republice naštěstí nezažíváme tak kruté zimy jako chovatelé v celé řadě jiných států na světě, rozhodně to neznamená, že by u nás telata chladovým stresem netrpěla. Podívejme se společně na hlavní oblasti zájmu, které představují ty nejdůležitější faktory v boji proti chladu.*

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down