Výstavba nových stájí a využívání nových technologií omezují přímý kontakt ošetřovatele se zvířaty a je zprostředkován stájovou mechanizací a automatizací. Přímý kontakt se zvyšuje v období nastájování a vystájování, při přehánění zvířat do jiných kotců či hal, do dojírny, při inseminaci, ošetřování paznehtů, vážení atd. Tehdy se také zvyšuje nebezpečí úrazů nejen u lidí, ale i u zvířat.
Každý ošetřovatel by měl mít proto základní znalosti o chování zvířat, o tom jak se chovají uvázaná, fixovaná, jak reagují na změny vnějšího prostředí apod. Při manipulaci se zvířetem minimalizovat případné stresové situace, udržet je v klidu a pohodě při mírném a nenásilném zacházení. Řada negativních faktorů velmi významně ovlivňuje fyziologické procesy, které ve svém důsledku zhoršují produkční a reprodukční ukazatele zvířat.
Skot má velmi dobře vyvinutý čich, vykazuje specifické barevné vidění, díky monokulárnímu vidění velmi špatně odhaduje velikost a rychlost předmětů po stranách hlavy, úzké binokulární vidění má pouze před sebou, kde se zorné pole vidění obou očí překrývá.
Špatné zacházení si skot pamatuje nejméně po dobu tří let, je schopen zapamatovat si konkrétní osobu, a to bez ohledu na druh či barvu oblečení, špatné návyky si zvíře zafixuje a může se pro ošetřovatele stát nebezpečným. Nevhodné zacházení s mláďaty může v pozdějším věku vyústit v problémy s jejich přesuny.
Při přehánění se dá využít silné sociální chování, kdy jednotlivec následuje stádo (skupinu).
Vlídné, ale rozhodné zacházení se zvířaty pomáhá ošetřovateli vypěstovat v něm žádoucí podmíněné reflexy a dobré návyky, al musí i znát jakým způsobem se skot brání (kopání, vzpínání aj.).*
Doc. Ing. Oldřich Doležal, DrSc., technolog-specialista
Podrobněji v časopisu Náš chov 9/2018
