Seminář Ekonomika výroby mléka a mastitidy se konal 18. 7. 2013 ve Větrném Jeníkově. Důkazem toho, jak závažné je to téma, byla účast více než dvou set posluchačů – chovatelů i veterinářů a dalších odborníků v oblasti chovu skotu. Seminář byl uspořádán projektu US-CZ Dairy Plan a hlavní přednášky měli američtí hosté.
Letos přijali pozvání organizátorů projektu Pamela L. Ruegg a Victor E. Cabrera z University of Wisconsin – Madison.
Pamela L. Ruegg, DVM, MPVM, Ph.D., je profesorka v oboru fyziologie a management, University of Wisconsin – Madison, College of Agricultural and Life Sciences, Department of Dairy Science. Zaměřuje se na kvalitu mléka a zdraví mléčné žlázy dojnic. Její výzkumná činnost je zaměřena na použití epidemiologických (statistických) postupů při řešení problémů kvality mléka a využití nejlepších postupů řízení a rutiny dojení s cílem zlepšit zdravotní stav chovaných zvířat. Pamela Ruegg dlouhodobě působí jako odborný poradce na farmách v oblasti prevence a řešení mastitid. Ve svém oboru patří ke světové špičce.
Victor E. Cabrera, PhD, je docent, odborný poradce pro management mléčných farem University of Wisconsin – Madison, College of Agricultural and Life Sciences, Department of Dairy Science. Zaměřuje na výzkum ekonomických simulačně-modelových postupů pro rozhodování a strategie při řízení mléčných farem s cílem zlepšení efektivnosti nákladů a ziskovosti výroby na mléčných farmách. Pracoval jako zemědělský manažer, vysokoškolský učitel a odborný poradce. Po přechodu na University of Wisconsin – Madison se věnuje vývoji programů sinterdisciplinárními přístupy k vytvoření uživatelsky přívětivých systémů pro podporu rozhodování a provozní analýzy na farmách.
Letní škola
V letošním roce byla součástí projektu také letní škola VFU Brno, ČZU v Praze a University of Wisconsin – Madison. Letní škola byla určena pro studenty magisterského nebo doktorandského studia univerzit a pro další zájemce. Na VFU v Brně se přednášelo na téma Mastitidy – etiologie, patogeneze, komfort krav, biotechnika, standardní operační postupy dojení ale také o diagnostice, terapii, prevenci mastitid a zdravotních programech. Další den se přednášky týkaly vlivu mastitid na produkci a ekonomiku chovu a mluvilo se o principech ekonomického hodnocení managementu stáda dojnic.
Pro studenty ČZU v Praze si američtí hosté připravili přednášky na téma Vliv pohodlí krav na zdraví mléčné žlázy a "Ekonomické modely pro hodnocení managementu stáda dojnic.
Úspěšný seminář
Na semináři ve Větrném Jeníkově se věnoval MVDr. Miloslav Skřivánek ve své prezentaci tomu, jak průběh okoloporodního období významně ovlivňuje výskyt mastitid.
Podle něho je český sektor chovu dojnic sice malý, ale relativně moderní. Uvedl také výsledky za rok 2012. Průměrný počet laktací, kterých dojnice dosáhne je 2,4, věk při prvním otelení je 26 měsíců a 22 dní, mezidobí 407 dní a ročně se brakuje asi 140 000 krav. Důvodem vyřazování jsou zdraví (83 %), komplikace při porodu (12 %), reprodukce (22 %), mastitidy (11–16 %), nízká užitkovost (10 %) i věk (1 %).
Největší problémy v chovech dojnic u nás jsou s kontrolou zdraví a péčí o dojnice zejména v okoloporodním období. Přednášející shrnul zásady péče o dojnice v peripartálním období do 11 bodů. Prvním z nich je kontrola zdraví vemene a počtu somatických buněk v mléce před zasušením krav a případná léčba mastitidy, hodnocení stavu mléčné žlázy asi 100 dní před otelením, Druhá zásada se týká péče o suchostojné krávy, zejména správné výživy a podle dalších bodů je nezbytné zajistit jejich optimální ustájení a dodržovat zásady hygieny i v porodním boxu. Po porodu se musí kontrolovat zdraví krav a nejen při prvním dojení dodržovat správný postup a hygienu. Pokud při porovnání počtu somatických buněk v mléce podle kontrol užitkovosti dojde k jejich meziměsíčnímu zvýšení, je třeba užít správkou terapii. Po celou dobu laktace a zejména v peripartálním období je třeba dodržovat zásady biosekurity. Závěrečným doporučením je neustálé pravidelné vzdělávání manažerů a zaměstnanců podniku.
Další přednášky se ujal Victor Cabrera a vysvětlil, jak mastitidy ovlivňují a celkovou ekonomickou výkonnost dojnic a jak situaci vyhodnotit.
Mastitidy jsou onemocnění, která mají zásadní vliv na ztráty mléka a snížení jeho ceny. Velké náklady přináší do chovu také ztráty z nákaz z opakovaného onemocnění, a tedy i náklady na léčení. Velké je riziko časnějšího vyřazování a úhynu. Mastitida má také zásadní negativní vliv na výsledky reprodukce a reprodukce, na zabřezávání, zmetání. Na závěr své přednášky seznámil přednášející s internetovou aplikací a jejími nástroji, s jejichž pomocí si mohou vyhodnotit situaci ve svém chovu a vypočítat příp. ekonomické ztráty.
Jednotlivé nástroje se týkají krmení, odchovu jalovic, reprodukce, produkce, vyřazování krav, finančního hodnocení a posouzení prostředí.
Přednáška Pamely Ruegg se zaměřila na téma jak trvale dosáhnout výskytu mastitid pod 3 % a PSB pod 200 000/ml. Shrnula základní aspekty postupů dojení. Prediping je nejefektivnější metoda dezinfekce, oddojování prvních střiků je jedinou metodou k odhalení mírných
klinických mastitid a adekvátní osušení struků je nejdůležitějším krokem jak pro stimulaci vemen, tak pro hygienu. Důležité je včasné nasazení dojicího stroje a nezbytná efektivní dezinfekce struků po dojení jako závěrečná obrana proti bakteriím.
Protože ke styku s patogeny způsobujícími mastitidu dochází často mimo dojírnu, je podle přednášející nezbytná důsledná implementace standardních postupů.
Právě dojení je kritickým kontrolním bodem pro tlumení mastitid. Pamela Ruegg doporučuje nutnost jasné komunikace s dojiči, jejich časté proškolování (alespoň dvakrát za rok). Velmi dobré je mít vyvěšené, nebo snadno přístupné písemné pracovní postupy, které je potřeba dodržovat na dojírně a při vlastním dojení krav se musí dodržovat přesný rutinní postup.
Závěrečné slovo měl Ing. Jindřich Šnejdrla (Agrární komora ČR) a shrnul situaci v chovu dojnic v ČR v období let 2014 až 2020 a jeho očekávaný vývoj.
Podrobněji v časopise Náš chov a týdeník Zemědělec.
