Mění se pravidla svodů zvířat

Od páteční půlnoci na sobotu 23. května platí upravená mimořádná veterinární opatření proti šíření katarální horečky ovcí. Státní veterinární správa tak mění pravidla pro svody zvířat vnímavých ke katarální horečce ovcí na vozidle za účelem jejich exportu jak do členských zemí Evropské unie, tak i do třetích zemí.

Vozidla nakládající v pásmu katarální horečky ovcí v České republice vnímavá zvířata (skot, ovce, kozy) za účelem jejich přemístění do zahraničí, lze nakládat pouze zvířata z chovů, které se nacházejí v pásmu. V oblastech mimo pásmo mohou být naložena další zvířata pouze v zařízeních pro svody kopytníků. Zvířata z pásma vstupující do zařízení pro svody kopytníků musí mít veterinární osvědčení a současně být ošetřena insekticidy či repelenty proti útokům tiplíků, což už neplatí pro zvířata přepravovaná na jatky. Aktuální úprava souvisí se změnou mimořádných veterinárních opatření proti zavlečení slintavky a kulhavky, jejichž součástí je změna pravidel pro svody zvířat na vozidlech.

Nové ohnisko nákazy ve Žďáru nad Sázavou

S ohledem na aktivitu tiplíků rodu Culicoides, kteří přenášejí virus bluetongue, Státní veterinární správa od prvního května stanovila pásmo katarální horečky ovcí zahrnující zhruba dvě třetiny České republiky. V pásmu platí mimořádná veterinární opatření, která upravují zejména podmínky přemísťování zvířat vnímavých k nákaze (skotu, ovcí a koz) v tuzemsku do hospodářství mimo pásmo. Obnovené pásmo o výměře 51 tisíc km² zasahuje do deseti krajů. Konkrétně do všech okresů v Karlovarském, Ústeckém, Středočeském, Libereckém, Plzeňském, Jihočeském a Královehradeckém kraji, dále hlavní město Praha, v Pardubickém kraji okresy Pardubice a Chrudim a v kraji Vysočina okresy Pelhřimov, Havlíčkův Brod, Jihlava a nově i Žďár nad Sázavou, kde byl ve čtvrtek potvrzen nový případ katarální horečky ovcí.

SVS doporučuje vakcinaci

Katarální horečka ovcí je virové onemocnění domácích a divoce žijících přežvýkavců. Z hospodářských zvířat postihuje především ovce, kozy a skot. Zatímco u ovcí jsou klinické příznaky výrazné, u skotu se většinou nevyskytují. Virus katarální horečky přenáší tiplíci rodu Culicoides, kteří se živí krví zvířat. Nákaza se projevuje horečkou, záněty a otoky v oblasti tlamy, nozder, víček či uší, postiženy mohou být i paznehty. Zejména na sliznici dutiny tlamy se mohou objevovat také krváceniny a vředy.

Jak Státní veterinární správa upozornila již na začátku února, v zimním období se v oblastech s potvrzenou katarální horečkou začaly v chovech skotu objevovat ve vyšší míře potraty, rodila se méně životaschopná telata, ale i telata s malformacemi.

„Pravděpodobně se jednalo o důsledek nákazy katarální horečky ovcí z podzimního období. Jako nejúčinnější ochranu proti pozdějšímu rozšíření nákazy do chovů proto doporučujeme preventivní vakcinaci zvířat proti sérotypu BTV-3 registrovanou vakcínou,“ dodal MVDr. Zbyněk Semerád.*