
Přirozená epifytní mikroflóra je velmi variabilní nejen co do počtu, ale i druhového zastoupení. Její vliv a výsledný efekt na silážní proces je známý z celé řady systematických prací. Počty bakterií mléčného kvašení (BMK) na stojících rostlinách jsou obecně nízké (101 až 102/g píce), zatímco enterobakterie představují dominantní populaci.
Prof. MVDr. Ing. Petr Doležal, CSc.; doc. Dr. Ing. Zdeněk Havlíček; prof. Ing. Miroslav Juráček, Ph.D.*; Ing. Jan Pazdera, Ph.D.,**; prof. Ing. Milan Šimko, Ph.D.*; prof. Ing. Daniel Bíro, Ph.D., Dr.hc.* Mendelova univerzita v Brně; *Slovenská połnohospodárska univerzita v Nitre; **KWS Osiva, s. r. o.
Mezi nejvážnější mikrobiální nebezpečí patří mikroorganismy čeledi clostridiaceae enterobacteriaceae, které mohou velmi významně negativně ovlivnit kvalitu siláží.
Populace enterobakterií jsou na pícninách vždy vysoké; jejich činnost se v silážovaných plodinách většinou zastavuje při hodnotě pH 4,5 velmi brzy po zasilážování (zpravidla do 24 hodin).
Enterobakterie
Enterobacteriaceae (zejména rody Escherichia, Klebsiella a Erwinia) jsou fakultativně anaerobní a mohou tedy růst i za přítomnosti kyslíku v počáteční respirační fázi kvašení.
Enterobakterie tak patří k nežádoucí skupině mikroorganismů, neboť při vyšší hodnotě pH (nad 4,5) fermentují cukry na těkavé organické kyseliny, alkoholy, CO2, za vzniku tepla. Způsobují tak mikrobiální zahřívání silážované hmoty. Enterobakterie patří k mikroorganismům, které vedle clostridií a hnilobných bakterií dokáží produkovat i biogenní aminy rozkladem bílkovin (dekarboxylací aminokyselin). Způsobují tak hluboký rozklad proteinu na NH3 a kyselinu máselnou. Jsou fakultativně anaerobní, optimální pH = 4,5– 5,5; teplota 27–35 °C. Do siláže se dostávají kontaminací při sklizni a naskladňování. Účinná prevence spočívá v rychlé acidifikaci na hodnotu pH pod 4,5.
Klostridie a jejich vztah k silážím
Klostridie jsou sporotvorné G- půdní bakterie, které se do silážované biomasy dostávají půdní infekcí. Jsou odolné na běžné tradiční dezinfekční opatření, rezistentní vůči záření, teplotě, dezinfekci, kyslíku i trávicím šťávám.
• Proteolytické a sacharolytické druhy klostridií tak rozkládají široké spektrum živin.
• Původci tvorby kys. máselné, biogenních aminů, NH3, máselného kvašení. Metabolizací lehce rozpustných cukrů a kyseliny mléčné způsobují destabilizaci siláží. Spory klostridií přecházejí i do mléka.
• Jsou příčinou vysokých ztrát živin a zhoršení hygienické kvality krmiv a mléčných výrobků. • Preventivní opatření spočívá v čistotě krmiv, skladů, ve správném způsobu sklizně, výška strniště, v rychlosti acidifikace silážovaných plodin, neboť klostridie jsou velmi citlivé na nízkou hodnotu pH (růst je silně omezen při pH menším než 4,4). Preventivním opatřením je také úprava obsahu sušiny na hodnotu > 35 %.
Celý článek autorů najdete v Našem chovu 3/2026.



