K nežádoucímu následnému zahřívání siláží po ukončených fermentačních procesech dochází vždy, jak se k silážím dostává vzduch. Příčinou a spouštěcím faktorem je zvýšená aktivita kvasinek a plísní po předchozí infiltraci vzduchu do siláží.
Udává se, že při zvýšení teploty mikrobiální činností o 10 oC nad hodnotu 20 oC představují ztráty aerobním kažením denně celkem 1,7 % sušiny. Druhotná fermentace (následné zahřívání) je obzvláště příznačná pro kukuřičnou siláž, i když tepelnému poškození dochází i u jiných siláží, zejména s vysokým obsahem sušiny. Silážní kukuřice se ve srovnání s jinými pícninami výrazně liší nejen složením sušiny (vyšší obsah sacharidů, vysoká koncentrace škrobu, nízký obsah pufrujících látek), ale také kvantitativně a kvalitativně odlišným zastoupením epifytní mikroflóry. V epifytní mikroflóře je oproti jiným pícninám výrazně zastoupena zejména populace kvasinek, které jsou původci zahřívání silážované hmoty a destabilizace již hotové siláže. Tím dochází vedle zvýšení hodnoty pH, odbourávání již vytvořené kyseliny mléčné, k zahřívání a následným mikrobiálním záhřevem dochází k rozsáhlým ztrátám živin (až o 15–20 %) při současném snížení výživné hodnoty siláže, neboť dochází k odbourávání sacharidů a proteinových vazeb. Je nutné počítat s tím, že při zvýšení teploty siláže nad 25 oC se úměrně sníží dobrovolný příjem sušiny siláže v důsledku zhoršení chutnosti. Kvasinky samotné jsou zpravidla resistentní na vysoké teploty až do hodnoty 40 oC. Teprve po jejím překročení se počet kvasinek začne snižovat. Na zvýšenou činnost kvasinek, resp. nedokonalé udusání v průběhu silážování, lze usoudit také podle průběhu nárůstu etanolu v siláži. Zvýšená činnost nežádoucí mikroflóry v průběhu stabilizační fáze a ke konci skladování může být poznamenána také vyšší koncentrací oxidu uhličitého.
Preventivní opatření k minimalizaci zahřívání
Základním preventivním opatřením proti mikrobiálnímu zahřívání a rozvoji druhotné fermentace, je zamezit vzniku vysoké teploty, která je podmíněna přítomností vzduchu, zbytkových sacharidů a rozsáhlou aktivitou kvasinek. Je nezbytné dodržovat následující doporučení:
Prof. MVDr. Ing. Petr Doležal, CSc., 1
MVDr. Ing. Jan Dvořáček 2;
doc. Dr. Ing. Zdeněk Havlíček, 1
prof. dr. inž. Katarzyna Szwedziak, 3
doc. Mgr. Ing. Eva Mrkvicová, Ph.D., 1
Ing. Michal Řiháček1
1)Mendelova univerzita v Brně;
2) Sdružení odborných služeb Skalice n. Svitavou, s.r.o.;
3) Angelus Silesius Academy of Applied Science, Poland
Foto archiv autorů
Kontakt: petr.dolezal@mendelu.cz
Celý článek najdete v Krmivářství 6/2024.*