Mikrobiální zahřívání siláží – závažný nutriční problém

K nežádoucímu následnému zahřívání siláží po ukončených fermentačních procesech dochází vždy, jak se k silážím dostává vzduch. Příčinou a spouštěcím faktorem je zvýšená aktivita kvasinek a plísní po předchozí infiltraci vzduchu do siláží.

Udává se, že při zvýšení teploty mikrobiální činností o 10 ^oC nad hodnotu 20 ^oC představují ztráty aerobním kažením denně celkem 1,7 % sušiny. Druhotná fermentace (následné zahřívání) je obzvláště příznačná pro kukuřičnou siláž, i když tepelnému poškození dochází i u jiných siláží, zejména s vysokým obsahem sušiny. Silážní kukuřice se ve srovnání s jinými pícninami výrazně liší nejen složením sušiny (vyšší obsah sacharidů, vysoká koncentrace škrobu, nízký obsah pufrujících látek), ale také kvantitativně a kvalitativně odlišným zastoupením epifytní mikroflóry. V epifytní mikroflóře je oproti jiným pícninám výrazně zastoupena zejména populace kvasinek, které jsou původci zahřívání silážované hmoty a destabilizace již hotové siláže. Tím dochází vedle zvýšení hodnoty pH, odbourávání již vytvořené kyseliny mléčné, k zahřívání a následným mikrobiálním záhřevem dochází k rozsáhlým ztrátám živin (až o 15–20 %) při současném snížení výživné hodnoty siláže, neboť dochází k odbourávání sacharidů a proteinových vazeb. Je nutné počítat s tím, že při zvýšení teploty siláže nad 25 ^oC se úměrně sníží dobrovolný příjem sušiny siláže v důsledku zhoršení chutnosti. Kvasinky samotné jsou zpravidla resistentní na vysoké teploty až do hodnoty 40 ^oC. Teprve po jejím překročení se počet kvasinek začne snižovat. Na zvýšenou činnost kvasinek, resp. nedokonalé udusání v průběhu silážování, lze usoudit také podle průběhu nárůstu etanolu v siláži. Zvýšená činnost nežádoucí mikroflóry v průběhu stabilizační fáze a ke konci skladování může být poznamenána také vyšší koncentrací oxidu uhličitého.

Preventivní opatření k minimalizaci zahřívání

Základním preventivním opatřením proti mikrobiálnímu zahřívání a rozvoji druhotné fermentace, je zamezit vzniku vysoké teploty, která je podmíněna přítomností vzduchu, zbytkových sacharidů a rozsáhlou aktivitou kvasinek. Je nezbytné dodržovat následující doporučení:

• Při odběru siláží nesmí docházet k provzdušnění a odběrová stěna musí zůstat kompaktní a hladká, aby vzduch nepronikal dovnitř siláže
• Zajistit dostatečné denní množství odebírané siláže
• Zabezpečit, aby do silážního žlabu, nebo do PE vaku pronikal vzduch, resp. dešťové srážky (způsob odkrývání a zpětné zakrytí odběrového čela PE vaku)
• Následná aplikace chemických protiplísňových konzervantů na bázi kyseliny propionové, které blokují rozvoj nežádoucí aerobní mikroflóry, má v této fázi už pouze preventivní význam.

Prof. MVDr. Ing. Petr Doležal, CSc., ¹

MVDr. Ing. Jan Dvořáček 2;

doc. Dr. Ing. Zdeněk Havlíček, 1

prof. dr. inž. Katarzyna Szwedziak, 3

doc. Mgr. Ing. Eva Mrkvicová, Ph.D., ¹

Ing. Michal Řiháček¹

¹⁾Mendelova univerzita v Brně;

²⁾ Sdružení odborných služeb Skalice n. Svitavou, s.r.o.;

³⁾ Angelus Silesius Academy of Applied Science, Poland

Foto archiv autorů

Kontakt: petr.dolezal@mendelu.cz

Celý článek najdete v Krmivářství 6/2024.*