Drobné, pouhým okem neviditelné úlomky plastů jsou všude kolem nás. Vědci se zevrubně zabývají jejich dopady na lidské zdraví. Jak působí mikroplasty a nanoplasty na hospodářská zvířata?
Žijeme v době plastové. Ročně se vyrobí na naší planetě více než 400 milionů tun plastů bezmála 10 000 druhů. Každý rok se také skoro 200 milionů tun plastů promění v odpad. Není divu, že plasty jsou doslova všude kolem nás – ať už jako předměty denní potřeby nebo odpady. Pozornost upoutají především tzv. makroplasty – tedy kusy plastů větší než 5 milimetrů. Mnohem méně pozornosti věnujeme malým částicím, jež mohou mít mikroskopické rozměry. Jako mikroplasty jsou definovány částice o velikosti od 5 milimetrů do 1 mikrometru. Ještě menší částice o průměru do 1 mikrometru se označují jako nanoplasty.
Jak škodí mikroplasty a nanoplasty
Pokud se týče dopadů mikroplastů a nanoplastů na zdraví hospodářských zvířat, jsou naše znalosti jen útržkovité. Na ledacos se dá usuzovat ze studií provedených na laboratorních zvířatech, především pak na myších. Ty dokazují, že mikroplasty a nanoplasty přijaté s potravou pronikají i mimo trávicí trakt. Lze je nalézt v játrech, ledvinách, pohlavních žlázách, a i v mozku. Mikroplasty a nanoplasty v játrech snižují metabolický výkon tohoto orgánu a zasahují do energetické bilance organismu.
Vliv na bakterie
Mikroplasty a nanoplasty mohou významně promlouvat do nákazové situace ve zvířecích populacích a následně i u lidí. Ukazuje se, že mikroplasty a nanoplasty vytvářejí na svém povrchu příhodné podmínky pro růst nejrůznějších bakterií.*
Tento text vznikl s podporou DRKVO MZE 2024 – juniorský grant IGA V-01-09
Ing. Šárka Prokešová,
Ing. Tereza Žalmanová, Ph.D.,
Prof. Ing. Jaroslav Petr, DrSc.
Výzkumný ústav živočišné výroby, v. v. i.
Celý článek najdete v Našem chovu 1/2025, který právě vyšel.
