S nadcházející zimou se blíží jedna z nejdůležitějších fází v chovu ovcí. Jednou z největších potenciálních příčin špatné užitkovosti v období bahnění a počátku laktace je nezvládnutí výživy matek v pozdní fázi březosti. Výživa ovcí během pozdní fáze březosti ovlivňuje mobilizaci tělesných rezerv matek, produkci mleziva, porodní hmotnost jehňat, jejich vitalitu a v konečném důsledku i jejich přežitelnost a následnou užitkovost.
Pokud je některá z těchto charakteristik negativně ovlivněna, je vysoce pravděpodobné, že jehňata nedosáhnout svého produkčního potenciálu a efektivita chovu bude ohrožena.
Za pozdní fázi březosti je obvykle považováno posledních 6-8 týdnů před bahněním, během kterých dochází k intenzivnímu růstu plodu. Sestavení krmné dávky pro toto období není snadné, protože rychlý růst plodu snižuje potenciál příjmu krmiva matky, což vede k nutnosti používat koncentrovaná krmiva.
Během této fáze březosti je energie obvykle nejvíce limitujícím faktorem ve výživě ovcí, protože jejich energetické požadavky s blížícím se porodem rychle rostou, ale kapacita jejich trávicího ústrojí se zmenšuje. S tím stoupá potřeba přídavku koncentrovaných krmiv, které je navíc nutné zvyšovat postupně, aby nedošlo k metabolickým problémům.
Mění se také požadavky matek na bílkoviny. Zejména během posledních 3 týdnů březosti je nezbytné zajistit, aby ovce dostávala odpovídající množství v bachoru nedegradovatelných bílkovin sloužících při rozvoji mléčné žlázy a produkci mleziva.
Pro plodná stáda by měl být koncentrát sestaven tak, aby obsahoval 19 % hrubého proteinu. Někteří výživáři sice navrhují vytvářet a zkrmovat během 6. až 4. týdne před bahněním koncentráty s nízkým obsahem bílkovin, zatímco v době 3 týdnů před porodem koncentrát s jejich vysokým obsahem.
Při výběru krmné směsi je také důležité pročíst seznam ingrediencí na etiketě – ty, které jsou uvedené na prvních třech místech obvykle tvoří většinu krmné směsi a mezi nimi by měla být moučka ze sójových bobů a kvalitní energetická krmiva, kam patří obiloviny, jako ječmen nebo kukuřice. Řepné řízky jsou také poměrně vysoce energetickou složkou, kterou lze zahrnout do krmné dávky. Je však třeba se vyhnout přísadám s nízkou nutriční kvalitou a zvyšující objem. Je vhodné, aby krmná směs obsahovala alespoň 20 % sójové moučky, která je vynikajícím zdrojem v bachoru nerozložitelných bílkovin a v minulosti již bylo prokázáno, že ve srovnání s jinými zdroji bílkovin podstatně zlepšuje následnou užitkovost jehňat.
Stravitelnost sušiny (DMD) je nejdůležitější charakteristikou senáže z hlediska užitkovosti zvířat, protože pozitivně koreluje s koncentrací a příjmem energie. Nicméně pozitivní vliv celkového přídavku koncentrovaného krmiva k senáži na porodní hmotnost jehňat a tělesnou kondici matky (BCS) při bahnění má své hranice. Při senáži se 70% stravitelností sušiny už celková dávka koncentrátu nad 25 kg nevede k dalšímu navyšování porodní hmotnosti jehňat, ale u matek bylo zřetelné ztučnění.
Pro optimalizaci zkrmování koncentrátu by měly být bahnice seskupeny podle očekávaného počtu jehňat (na základě ultrazvukového vyšetření) a předpokládaného termínu bahnění. Vzhledem k tomu, že hmotnost plodu se během posledních 6 týdnů březosti zvýší o zhruba 70 %, poptávka matek po živinách se v pozdní fázi březosti podstatně zvyšuje.
Odchov jehňat je především sezónní záležitostí s krmnou dávkou založenou na využití pastevního porostu, přičemž většina ovcí se bahní v březnu, aby byly možnosti pastvy využity na maximum. Zvládnutí pozdní fáze březosti ovlivňuje porodní hmotnost a vitalitu jehňat i produkci mleziva matek, a to vše má dopad na pracovní náročnost i přežitelnost jehňat. Proto vhodná výživa a péče v tomto období patří ke klíčovým faktorům ovlivňujícím produktivitu stáda (počet jehňat odstavených na jednu ovci) a ziskovost. Každá 0,1 jehněte odchovaného navíc na zapojenou ovci má hodnotu přibližně 9,5 EUR.
Počet odchovaných jehňat na bahnici je klíčovým faktorem pro efektivitu chovu, a proto je třeba redukovat ztráty ovcí i jehňat v průběhu březosti, při a po narození. postupně snižovat.
Cílem chovatele, jehož stádo se bahní přibližně v polovině sezóny, by mělo být, aby se ovce a jehňata dostaly na pastvinu co nejdříve po porodu, samozřejmě pokud je vhodné počasí. Nicméně by ovcím a jehňatům měla být poskytnuta dostatečná doba na to, aby si nejprve vytvořily pevnou vazbu. Jehňata by měla být dobře krmena mlékem a zcela zdravá. To zajistí, že jehňata budou čilá a životaschopná a minimalizuje se riziko nedostatečného mateřského chování. Ovce, které jsou při bahnění v dobré tělesné kondici, mají obvykle schopnost si ji udržet na odpovídající úrovni i po porodu, aniž by to negativně ovlivnilo jejich produkci mléka. Je však velmi důležité, aby jejich krmná dávka odpovídala zvýšeným nárokům po dobu až 4 týdnů po porodu, kdy dosahují maximální produkce mléka.
S použitím zahraničních materiálů připravila Ing. Anna Mikšovský Marcinková
Podrobněji v časopisu Krmivářství 6/2022.
