Menu
e-shop
Pastevní systémy chovu mléčného skotu nabízejí udržitelný a ekonomicky efektivní přístup k produkci mléka, zejména v mírných klimatických oblastech. Na nutriční hodnotu pícnin mají dopad postupy hospodaření s travními porosty, jako jsou pastevní systémy. Pastvu mohou pomoci lépe řídit i dostupné organizační inovace.
Přibližně 60 % světových travních porostů pokrývají pastevní systémy, v Evropě tvoří téměř 38 % zemědělské půdy. Systémy krmení mléčného skotu založené na pastvinách se nacházejí hlavně v mírných oblastech, kde je tráva nejlevnějším krmivem používaným k produkci mléka. Pastevní píce může být použita v systémech krmení dojnic i v jiných částech Evropy, ale její význam je menší.
Navzdory důležitosti pastvy způsobují současné trendy v chovu hospodářských zvířat v Evropě pokles popularity krmení dojnic na pastvinách Ve střední Evropě jsou chovatelé mléčného skotu pod tlakem, aby maximalizovali produkci mléka. Proto se dojnice často nepasou, ale jsou po celý život chovány ve stáji a krmeny převážně siláží a koncentrovanými krmivy.
Trávní porosty zůstávají jedním z nákladově nejefektivnějších a nutričně nejcennějších zdrojů pícnin pro mléčný chov (a jejich globální význam je stejně tak důležitý. Pícniny z travních porostů jsou celosvětově nejrozšířenějším krmivem pro hospodářská zvířata.. Zabránění degradace půdy je zásadní, protože přímo ovlivňuje růst rostlin a hladinu základních živin v pícninách.
Pastva zvířat může probíhat nejen na trvalých travních porostech, ale i na dočasných pastvinách. Ty zabírají půdu 1–5 let a jsou tvořeny travinami nebo směsí trav s leguminózami a dalšími druhy. Mezi příklady vysoce kvalitních druhů patří trávy jako psinečky, kostřava luční, jílek vytrvalý a srha laločnatá a bojínek luční, které jsou vysoce ceněny pro svou stravitelnost a silný růstový potenciál. Leguminózy, jako např. jetel plazivý, jetel luční, štírovníky a tolice vojtěška, hrají zásadní roli ve zvyšování obsahu bílkovin v píci.
Zlepšení stavu degradovaných pastvin je důležité pro zvýšení výnosu travních porostů a živočišné produkce. Nedávný trend v obnově travních porostů zahrnuje používání vícedruhových pastvin (MSP), které kombinují tři skupiny, a to trávy, leguminózy a pícninářské byliny.
Produkční schopnost pasoucích se zvířat závisí na způsobu systému a managementu pastvy. Pro konkrétní pastevní systémy je možné využít různé zatížení. Dva primární pastevní systémy jsou kontinuální a rotační pastva, u kterých se v závislosti na řadě faktorů používají různé modifikace. Farmáři mají při výběru způsobu sytému pastvy různé úvahy. Při svém výběru mohou zohlednit dopad pastvy na výnos a využití píce, ale také mnoho dalších faktorů, jako je dopad na životní prostředí, welfare zvířat a další aspekty.
Kontinuální pastva je tradiční způsob pastvy, při kterém mají zvířata neomezený přístup k porostu po celou pastevní sezónu. IZvířata selektivně spásají nejchutnější pícninu, což obecně zvyšuje přírůstky na zvíře. Selektivní pastva snižuje celkovou produktivitu pastvin a vede k nadměrnému spásání některých částí pastviny.
Tato metoda zvyšuje hustotu stáda, zlepšuje využití píce a zvyšuje produkci biomasy. Rotační pastva umožňuje farmářům prodloužit pastevní sezónu, regulovat intenzitu pastvy, zajistit optimální doby odpočinku pro regeneraci rostlin, obnovit zásoby sacharidů a zlepšit perzistenci i výnos pastvin.
V zemích s dobře rozvinutým pastevním systémem krmení se používají virtuální oplocení (VF, které vymezují oblast určenou k pastvě) i virtuální řízení pastvy (tj. naváděním krav na hon a zpět. V případě přiblížení zvířete k virtuální zóně, dostane zvukový signál, který mu říká, aby zastavilo. Oblast určenou k pastvě, po které se krávy samostatně pohybují, určí farmář na dálku, tzn. na počítači z kanceláře. Obojek vybavený pozičními systémy, jako je GPS, vydává akustický varovný signál, pokud se zvíře přiblíží k virtuálnímu oplocení, a elektrický impuls, pokud pokračuje v pohybu vpřed, čímž ho odradí od překročení virtuální
Na farmách, kde se používá systém krmení založený na pastvě, se k dojení často používají automatické dojicí stroje. Začlenění automatických dojicích systémů (AMS) do pastevního chovu skotu přináší nové nároky výrazně odlišné od nároků krav chovaných ve stájích. Při použití AMS musí zvířata urazit značné vzdálenosti z pastviny k místu dojení..
Pastevní porosty hrají klíčovou roli v produkci mléka ve většině regionů světa, protože poskytují nákladově výhodnou a nutričně bohatou pícninu. Zlepšení kvality pícnin z travních porostů je nezbytné pro zvýšení produktivity přežvýkavců a efektivní využití biomasy jako vysoce hodnotného zdroje krmiva. Dostupné organizační inovace pomáhají účinněji řídit pastvu hospodářských zvířat.
Mgr. Kateřina Sedláková, Ph.D., Ústav chovu zvířat, výživy zvířat a biochemie, Fakulta veterinární hygieny a ekologie, Veterinární univerzita Brno
Podrobněji v NCH7/2026.*
