Kravské mléko má téměř neutrální pH (6,6 – 6,8), atak je vhodným růstovým médiem pro růst a pomnožení různých bakterií z čeledí Enterobacteriaceae, Streptococcaceae a Bacillaceae. Potenciální přítomnost patogenů a jejich toxinů může při konzumaci syrového mléka představovat vážné riziko alimentárních onemocnění. Syrovým nebo nedostatečně pasterizovaným mlékem se mohou šířit Staphylococcus aureus, Salmonella spp., Listeria monocytogenes, Escherichia coli, Campylobacter spp., Bacillus cereus, Shigella. Prokázalo se však, že i mléko od zdravých dojnic může obsahovat bakterie odolné vůči antibiotikům. V syrovém mléce a výrobcích ze syrového mléka byly zjištěny methicilin-rezistentní Staphylococcus aureus (MRSA) a multirezistentní gramnegativní bakterie.
V chovech dojeného skotu se antimikrobiální rezistence může šířit přímo, tj. kontaktem mezi zvířaty s mastitidou léčených antimikrobiky, ale i dojnicemi zaprahovaných s použitím antibiotik, nebo nepřímo. A to při požití tepelně neošetřeného mléka a z něj vyrobených mléčných výrobků (jogurty, sýry aj.) či při nedodržení ochranné lhůty u zvířat léčených antibiotiky. Dále se může šířit půdou nebo vodou, kam se antibiotika dostala při hnojení z výkalů léčených zvířat.
Monitorování antimikrobiální rezistence je zaměřeno na sledování incidence (tj. počtu nově zjištěných případů onemocnění za určité časové období) a prevalence (tj. počtu infikovaných jedinců za určité časové období) ve sledovaném chovu s cílem identifikovat potenciální souvislosti mezi používáním antimikrobiálních látek a antimikrobiální rezistencí včetně cest jejího přenosu.
Zodpovědné používání antimikrobik v chovech dojeného skotu by proto mělo vycházet z faremní nebo laboratorní diagnostiky původce a stanovení jeho citlivosti s následným výběrem účinného antimikrobika. Přitom je třeba zohledňovat jeho správné dávkování i způsob a frekvenci aplikace s dostatečnou délkou léčby, a to včetně kontroly její účinnosti. Nesprávné používání antimikrobik v chovech dojeného skotu vede k tomu, že se mikroorganismy stávají postupně odolnějšími vůči antimikrobiálním látkám a získávají antimikrobiální rezistenci.
Rychlá diagnostika včetně identifikace původců a stanovení jejich rezistence má zásadní význam nejen při volbě účinné antimikrobiální terapie infikovaných zvířat, ale i v prevenci šíření patogenních mikroorganismů v chovu.
Dodržování zásad správné výrobní praxe při produkci, a zpracování syrového mléka včetně jeho pasterizace, prevence křížové kontaminace, skladování syrového mléka při nízkých teplotách (od 5 do 8 oC), včetně monitorování používání antibiotik na farmách je významným předpokladem produkce biologicky plnohodnotných zdravotně nezávadných mléčných výrobků.
Mezi účinná preventivní opatření, která minimalizují potenciální riziko přenosu mastitid v rámci stáda, patří důsledné dodržování pracovních operací a vysoká hygienická úroveň dojení, a to včetně účinné dezinfekce struků po dojení (nejlépe bariérovým post-dipem) a brakace chronicky infikovaných krav, které jsou rezervoárem patogenních mikroorganismů – i těch rezistentních. Dále platí, nepoužívat mléka od mastitidních krav ke krmení telatům.
Více se dočtete v článku Doc. MVDr. Pavla Nováka, CSc., a Ing. Gabriely Malé, PhD., (z Výzkumného ústavu živočišné výroby, v.v.i., v Praze – Uhříněvsi), který jsme pro vás připravili do červencového čísla časopisu Náš chov.
