Mléko je ve výživě člověka již pěknou řádku let. Lidé se jej naučili nejen konzumovat, ale také cíleně získávat a zpracovávat. Poslední dobou se společností šíří hlasy, které jsou proti konzumaci mléka. Pro někoho je důvodem nesouhlas s chovem hospodářských zvířat, pro jiného je to zájem o životní prostředí.
Na seznamu vědeckých publikací se objevují jak výsledky poukazující na prospěšnost, tak i ne nevhodnost mléka hospodářských zvířat pro výživu člověka. Stejně tak vědci i média sledují neblahé dopady chovu hospodářských zvířat na životní prostředí, přesněji na produkci skleníkových plynů. Naštěstí se většina výsledků studií, a tak i hlasy médií a veřejnosti, stále ještě více přiklání na stranu příznivců mléčné produkce a konzumace mléka a mléčných výrobků.
Mléko bystří mozek
Švédsko se může pochlubit největším počtem nositelů Nobelovy ceny na 10 milionů obyvatel. Nešlo opomenout, že Švédové konzumovali nejvíce mléka na hlavu, a to více než 340 kg za rok. Na druhém místě se ve spotřebě mléka, s množstvím 300 kg na hlavu za rok, umístilo Švýcarsko, které mělo i srovnatelný počet nositelů Nobelovy ceny. Na opačném konci žebříčku se umístila Čína, která měla v populaci nejen nejméně nositelů Nobelových cen, ale také nejnižší spotřebu mléka ze zkoumaných zemí (asi 25 kg ročně).
Kozí mléko versus kravské
Podle vědců všechny jejich výsledky poukazují na to, že pravidelná konzumace kozího mléka má pozitivní vliv na zotavení se z chudokrevnosti, která je způsobená nedostatkem železa, a problémů s odvápněním kostí u potkanů.
Kozí mléko jako superpotravina
Za další prospěšný aspekt kozího mléka byl označen obsah významného množství oligosacharidů, které se svou skladbou také blíží těm, jež se nachází mléce mateřském. Tyto látky jsou specifické tím, že se dostávají nestrávené do tlustého střeva a fungují zde jako probiotika, tj. pomáhají rozvoji probiotické mikroflóry, která v této části těla bojuje s patogeny.
Méně laktózy a lepší tuk
Jako další pozitivum bylo uvedeno, že kozí mléko má asi o 1 % nižší podíl laktózy než mléko kravské a díky tomu je snadněji tráveno. Pokud jde o minerální složení, vědci upozorňovali nejen na to, že kozí mléko je bohaté na vápník a fosfor, které jsou výborně dostupné a přednostně se ukládají do kostí, což vede k lepší kvalitě kostí. Ale také obsahuje spoustu zinku a selenu.
Hledání „zeleného“ skotu
Sledování uhlíkové stopy je trendem, který můžeme zaznamenat nejen u chovatelů hospodářských zvířat, ale v podstatě u každého oboru lidské činnosti, a dokonce se touto problematikou často zabývají i jednotlivci na úrovni vlastních domácností. Vědci z University of Bristol a Rothamsted Research rozhodli pro vytvoření nové metody, která zaznamenává odděleně vliv každého zvířete na životní prostředí před tím, než je spočtena celková zátěž farmy. Tato metoda přináší schopnost identifikovat uvnitř stáda tzv. „zelená“ zvířata, tedy skot, který produkuje méně emisí na kilogram živé hmotnosti a jenž by díky této schopnosti mohl být příslibem pro vytvoření udržitelnějšího způsobu hospodaření prostřednictvím selekce. Je potřeba mít na paměti také udržitelné využívání orné půdy, produkci kvalitnějších bílkovin a potravin s dostupnějšími mikroživinami, maximální welfare chovaných zvířat, prosperující venkovské komunity a například i prevenci záplav či půdní eroze. Cílem je vytvoření udržitelné budoucnosti pro lidstvo s dostatečnou produkcí kvalitních potravin v příznivém životním prostředí.
S využitím zahraničních materiálů zpracovali Ing. Anna Marcinková, Ing. Ota Beran, BM Profit
Podrobněji v časopisu Náš chov 6/2018.*
