Množství mléka začíná na poli

ZEPO Bohuslavice, a. s., hospodaří nedaleko Náchoda na výměře 2850 hektarů zemědělské půdy. Zaměřuje se na chov plemene holštýn s aktuálním počtem 532 dojnic. Na orné půdě se podle ředitele podniku Tomáše Kunce pěstují obilniny, cukrová řepa, řepka a hrách. Pro potřeby živočišné výroby a bioplynové stanice slouží 380 hektarů silážní kukuřice, ze 180 ha pro skot a 200 ha pro bioplynku ve středisku Bolehošť.

Jak komentoval Tomáš Kunc, při výběru hybridů kukuřice dbá na jejich toleranci k suchu, která je na lehčích půdách nezbytná, a především na vysokou stravitelnost. „Pro skot pěstujeme tři až čtyři hybridy s FAO mezi 240 a 300, bioplynová stanice také potřebuje kvalitní hybridy, ale s vyššími FAO, mezi 320 a 340,“ uvedl Tomáš Kunc.
Setí ve zdejších podmínkách přitom začíná koncem dubna, případně začátkem května podle aktuálních podmínek. Sklízí se od posledního týdnu srpna do poloviny září.
„Je důležité vjet do porostu v relativně nízké sušině, zhruba na úrovni 32 procent. Vzhledem k výkyvům počasí známým z posledních let by se totiž mohlo snadno stát, že kukuřice přeschne třeba až na sušinu okolo 40 procent, což by se negativně odrazilo na výsledné kvalitě siláže,“ konstatoval ředitel podniku.
Jak sále dodal, sklizeň koordinuje podle jednotlivých pozemků tak, aby se za jeden den dovezlo do jam maximálně 900 tun píce, větší množství by v místních užších jámách se nestačilo kvalitně udusat. To představuje hmotu zhruba ze dvaceti hektarů. „Nesmím zapomenout ani na vyšší strniště, zhruba 30 až 40 centimetrů, což eliminuje možné příměsi zeminy ve výsledném krmivu.
Dusání probíhá s pomocí vibračního válce, to podle představitele podniku zaručuje důkladné vytěsnění vzduchu, a tedy zabránění nežádoucím procesům v konzervované hmotě. K její kvalitě přispívá i vhodně zvolený konzervační prostředek a bezchybné zakrytí. Výhodou je vlastní silážní linka od sklizně až po uzavření jámy.

Dostatek siláže

Jak dodává hlavní zootechnik ZEPO Bohuslavice Tomáš Dobiáš, cílem výroby kukuřičné siláže je, aby se píce vyrobená v jednom roce krmila po celý následující rok. „A to se nám povedlo, z loňska máme zásoby kvalitního krmiva na celý rok 2025,“ konstatoval.
Podle slov odborného poradce Petra Havránka ze společnosti Sano, která s podnikem dlouhodobě spolupracuje, je třeba, aby kukuřičná siláž zrála tři až čtyři měsíce, pak se teprve může považovat za dostatečně prokvašenou. S tím souvisí precizní osevní plán, dostatečné skladovací možnosti i kvalitní silážní linka.

Situace na žlabu

Součástí receptu na úspěch je také práce po uzrání hmoty, tedy precizní odběr s ideálně rovnou stěnou, tu v Bohuslavicích zajistí vertikální krmný vůz se lžící, kvalita zamíchání, a také co nejrychlejší založení směsné krmné dávky na žlab. TMR se zakládá dvakrát denně a minimálně šestkrát za den se přihrnuje pomocí robota. „Krmí se na zbytky okolo pěti až šesti procent. Tzv. nedožerky se denně váží a evidují. Obden zjišťujeme sušiny objemných krmiv a směsné krmné dávky. Podle těchto parametrů se krmná dávka průběžně lehce upravuje,“ doplňuje Tomáš Dobiáš.
Jak dodal Petr Havránek, zbytky ze žlabu jsou základem diety pro jalovice od 5,5 až 6 měsíců věku do zabřeznutí. „Samozřejmostí je nastavení koncentrace pro jednotlivé kategorie domícháváním sena přes krmný vůz,“ dodal ještě zástupce společnosti Sano.