Moderní management zdraví mléčné žlázy

Velkým tématem posledních let je odpovědné používání antibiotik vzhledem k rizikům vzniku rezistentních kmenů bakterií v humánní medicíně. Článek je syntézou nejaktuálnějších informací a doporučení v oblasti managementu zdraví mléčné žlázy, zejména pak poznatků z National Mastitis Council, konaném v Gentu v roce 2014, aktuálních doporučení European Medicines Agency, zkušeností z působení v českých chovech a publikací z posledních let.

MVDr. Gabriela Zelinková, praktická veterinární lékařka

Evropská agentura pro léčiva European Medicines Agency (EMA) ustanovila výbor pro léčivé přípravky pro veterinární použití (Committee for Medicinal Products for Veterinary Use – CVMP) a na základě práce toho výboru vydala doporučení v dokumentu (EMA/CVMP 2011), na který v prosinci 2014 navázal podrobný dokument EMA/598105/2014, detailně rozebírající problematiku intramamární léčby. Aplikace doporučení EMA v jednotlivých zemích je rozdílná. Společným jmenovatelem je snižování spotřeby antibiotik (ATB) jejich indikováním pro opodstatněné případy. Dalším důvodem k přehodnocení zažitých postupů na mléčných farmách jsou výrazné změny v etiologii mastitid, které lze sledovat na moderních farmách v posledních letech.

Vzhledem k intenzivnímu managementu zdraví mléčné žlázy, který má za cíl kontrolovat kontagiózní patogeny, jsou klinické mastitidy způsobovány stále rozmanitější skupinou tzv. oportunních patogenů. Znalost těchto změn v etiologii je důležitá vzhledem k rozdílné patogenezi, virulenci i prognóze klinických zánětů. Patogeny infikují rozdílné struktury mléčné žlázy, mají různou schopnost způsobovat systemické symptomy, různě dlouhou dobou subklinické fáze infekce nebo se liší v úrovni samovyléčení.

 Doporučení pro odpovědné používání antibiotik pro léčbu mastitid v praxi

Detekce mastitid je založená na detekci fyzických projevů imunitní odpovědi dojnice na infekci, které se projeví jako změny v mléce. Mnoho případů je ale zpozorováno v době, kdy již došlo k eliminaci patogenu vlastními obrannými mechanismy dojnice a jsou již bakteriologicky negativní, takže ATB terapie není v těchto případech opodstatněná.

 35 %klinických mastitid je bakteriologicky negativních a 17 %klinických mastitid je způsobeno patogeny, proti kterým neexistuje efektivní antibiotická terapie.

 Antibiotická léčba by měla být vyhrazena pro opodstatněné případy, tj. bakteriologicky pozitivní případy s dobrou prognózou léčby.

 Cílem managementu období stání na sucho je efektivní eliminace existující infekce a prevence nové intramamární infekce.

 Prevence a včasné řešení negativní energetické bilance má zásadní vliv na funkčnost obranných mechanismů mléčné žlázy.

 Výběr účinné látky pro terapii  pči zaprahování má signifikantní vliv na zdraví mléčné žlázy.

Selektivním zaprahováním rozumíme výběr dojnic pro antibiotickou DC terapii, založenou na známé nebo suspektní bakteriální infekci na konci laktace.*

Podrobněji v časopise Náš chov 2/2016.

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2023 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down