Luční a pastevní porosty představují základní zdroj kvalitní píce pro přežvýkavce. Objemná píce je určujícím krmivem a její podřadnou kvalitu lze v krmných směsích kompenzovat jen těžce a draze. Správná údržba a pravidelná obnova travních porostů je důležitá nejen z hlediska produkce, ale i zachování biodiverzity a udržitelnosti půdy.
Intenzívní luční porosty se vyznačují druhovou skladbou, ve které dominuje několik pícninářsky nejhodnotnějších druhů trav doplněných jetelovinami a v omezené míře bylinami. V závislosti na dostupnosti vláhy se obvykle kosí 2 až 4krát ročně. Pastevní porosty bývají předmětem pravidelného spásání, což vede k odlišné dynamice růstu. Důležitým faktorem je u obou systémů kvalita stanoviště, půdní podmínky, expozice a dostupnost živin, které přímo ovlivňují jejich složení a úrodnost. V praxi často dochází k zanedbávání péče o porosty, která se omezuje pouze na mechanické zásahy a aplikaci dusíkatých hnojiv. Optimálního stavu porostů však lze dosáhnout pouze komplexním přístupem, kdy se kombinují úprava živin, likvidace nežádoucích druhů a správné načasování sečení, aby se udržel vyvážený růst mladých a starších rostlin. Dobře udržované porosty poskytují nejen kvalitní píci, ale také slouží jako základ pro obnovu půdní úrodnosti.
Při nedostatečné údržbě porostu dochází k postupné degradaci, kdy se staré, vyčerpané rostliny stávají méně úživnými. Proto je nezbytné pravidelně provádět nejen hnojení, ale i mechanické úpravy, jako je smykování či vláčení prstovými bránami, které napomáhají obnově porostu. V neposlední řadě je třeba vylepšit druhové složení – vhodný podíl vytrvalých a rychle rostoucích druhů přispívá k lepší stabilitě a vyšší výživové hodnotě píce.
Zásadním nástrojem k udržení a zlepšení kvality lučních a pastevních porostů je správné hnojení. Úprava výživných poměrů v půdě zahrnuje v první řadě vápnění, dále aplikaci minerálních hnojiv a dodání organických látek, které podporují půdní život a postupně uvolňují celou škálu živin. Po úpravě výživných poměrů by měl být porost obnoven způsobem závisejícím na stavu toho původního, a to buď novým zásevem po kompletní likvidaci starého porostu, nebo přísevem do vláčením narušeného stávajícího porostu. Pro obnovu louky nebo pastviny je zásadní vhodně zvolená směs osiva, která kombinuje kulturní trávy s jetelovinami a umožňuje dosažení rovnováhy mezi rychlým růstem a dlouhodobou stabilitou. Úspěch přísevu nebo zásevu závisí na vhodném načasování – ideálně na jaře, kdy teplotní a srážkové podmínky podporují klíčení a raný růst.
Regenerativní pastva představuje inovativní přístup k péči o pastevní porosty, který napodobuje přirozené migrační chování velkých stád býložravců. Principem organizačně náročného procesu je intenzivní, ale krátkodobé spásání malých výběhů, po kterém následuje dostatečně dlouhá doba odpočinku, během níž se porost plně regeneruje. Tento přístup přináší řadu výhod: zvyšuje obsah organické hmoty v půdě, podporuje aktivitu mikroorganismů a zlepšuje schopnost půdy zadržovat vodu. Díky minimálnímu zhutnění půdy vzniká ideální prostředí pro růst nových výhonků, což vede k lepší stravitelnosti píce a vyšším výnosům.