02.12.2021 | 06:12
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Moderní technologie ve službách zemědělců

Obilniny, mezi které patří i kukuřice, jsou hlavním zdrojem potravin pro člověka a krmiv pro hospodářská zvířata. Během tisícovek let se kukuřice změnila z plevelné rostliny, jejíž klasy obsahovaly méně než tucet zrn, v moderní zemědělskou plodinu se stovkami zrn v jedné palici. Moderní technologie pomáhají nejenom při dalším šlechtění, ale též při optimalizaci výživy i stabilizaci výnosu navzdory výkyvům počasí. Svůj podíl na tom mají vědci z různých částí naší planety.

Šlechtění se nevyhýbá žádné zemědělské plodině či hospodářskému zvířeti. Pravděpodobnost, že bychom se jednoho dne dostali do stavu, kdy by bylo možné říct: „Máme hotovo, další šlechtění není potřeba“ není velká. Každá doba má své potřeby, šlechtitelské cíle i postupy. V současnosti jsou v centru zájmu metody založené na genomice a genových editacích. Někdy jde o úkoly snadnější, jindy o velmi složité. Záleží na komplexnosti genomu organismu, vlastnosti, jež má být upravena, a složitosti jejího genetického kódování.

Genom kukuřice patří mezi ty velmi složité, a tak je provádění změn technikami genomové editace poměrně problematické. Vědci z Cold Spring Harbor Laboratory (CSHL) použili techniku tzv. genových nůžek CRISPR, aby si ‚pohráli‘ s promoterovými oblastmi kukuřičného genomu a modifikovali růst kmenových buněk. Díky odhalení sekcí, které ovlivňují výnos zrna, doufají, že se jim podaří přesnější a efektivnější editace v této oblasti.

Výkonné techniky editace DNA, kam patří i CRISPR, mohou urychlit celý proces šlechtění a například profesor David Jackson z CSHL a jeho spolupracovník Lei Liu se společně s docentkou Madelaine Bartlett z University of Massachusetts Amherst věnovali využití této vysoce specifické techniky k ovlivnění počtu zrn v kukuřičném klasu. Jacksonova laboratoř byla jednou z prvních, která použila technologii CRISPR k editaci genomu kukuřice.

DNA je rozdělena do dvou částí: genové a regulační oblasti, která podporuje nebo potlačuje aktivitu genů. Řada vědců dosud používala CRISPR jen velmi jednoduchým způsobem, nejčastěji k prostému narušení genu, čímž byl v podstatě vyřazen z činnosti. Ale Jackson přišel s novou myšlenkou: použít CRISPR na promotorové oblasti DNA, které geny ‚zapínají‘. To jim přineslo zajímavé výsledky, jež by mohly být zdrojem variability různých vlastností důležitých pro zemědělskou praxi.

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down