Mor malých přežvýkavců na území EU

Od konce června letošního roku se na území Evropské unie registruje mor malých přežvýkavců. Do poloviny července bylo v Bulharsku potvrzeno sedm ohnisek této nebezpečné nákazy, s níž se dlouhodobě potýkají v Turecku. Možným rizikům jejímu zavlečení do českých chovů lze předejít především důsledným dodržováním zásad biologické bezpečnosti.

Uvádí se, že původcem moru malých přežvýkavců je RNA virus z čeledi Paramyxoviridae, rodu Morbillivirus. Je antigenně blízký viru moru skotu, spalniček a psinky. U infikovaných zvířat se zjišťují příznaky horečky, dále anorexie, zánětlivá nekrotická ložiska v dutině tlamní, průjmy a záněty plic, přičemž těžší případy končí úhynem. K onemocnění jsou nejvnímavější kozy, méně již ovce, přirozeně se virus vyskytuje u volně žijících přežvýkavců chovaných v zajetí a u velbloudů. Skot a prasata mohou prodělat infekci bez příznaků, onemocnění nepřenáší. K přenosu infekce dochází především vdechnutím a přímým kontaktem. Podobně jako u moru skotu jsou zdrojem viru všechny sekrety a exkrety infikovaných zvířat. Inkubační doba, to je od nakažení do objevení se prvních klinických příznaků, je asi pět dnů. V závislosti na virulenci viru může onemocnět až 100 % zvířat s mortalitou v rozmezí od 50 do 100 procent. Virus není nebezpečný pro člověka.
„Léčba ani vakcinace se neprovádí. V případě výskytu této nákazy se nařizuje utracení zvířat a další související opatření v souladu se zákonem č. 166/1999 Sb. a vyhláškou č. 299/2003 Sb. Tato opatření vycházejí z evropské legislativy, směrnice Rady č. 92/119/EHS, kterou se zavádějí obecná opatření Společenství pro tlumení některých nákaz zvířat a zvláštní opatření týkající se vezikulární choroby prasat,“ uvedl na ovčácké konferenci v Koutech u Ledče nad Sázavou ústřední ředitel Státní veterinární správy MVDr. Zbyněk Semerád.
V souvislosti se změnou nákazové situace v Bulharsku Státní veterinární správa vydala mimořádná veterinární opatření na ochranu území České republiky.
Ta spočívají v důsledném dodržování zásad biologické bezpečnosti, která zahrnují používání předepsaných ochranných obleků a pomůcek, ale také důsledné čištění a dezinfekci všech dopravních prostředků pro přesun zvířat.
„Bezpečný je pouze nákup zdravých zvířat z oblastí a z chovů se známou nákazovou situací. V případě transportu zvířat je potřeba plánovat cestu tak, aby trasa pokud možno nevedla lokalitami s výskytem nákazy,“ doplnil MVDr. Zbyněk Semerád.*
Více se dočtete v lednovém čísle časopisu Náš chov

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *