Pokud jde o omezení šíření afrického moru prasat ve volné přírodě, podle Ing. Jana Cukora, Ph.D., z Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i., je jedním z hlavních preventivních opatření snižování populační hustoty černé zvěře. Dále tomu napomáhá odstraňování kadáverů uhynulých jedinců, dezinfekce místa nálezu a konečně bariéry, nejlépe v podobě pevných oplocení.
Kadávery divokých prasat uhynulých na AMP jsou jedním z hlavních zdrojů nákazy v populaci divočáků. Doposud publikované výsledky výzkumu ze zahraničí, respektive z roku 2017 z Německa, sice kanibalismus nepotvrdily, ale naši specialisté již znají odpověď.
„Monitoring chování černé zvěře u kadáverů s využitím fotopastí s režimem videa jsme zahájili v roce 2018 v létě (v červenci) a ukončili ho na konci roku 2019. Podle videozáznamu jsme zjistili, že v létě dochází k přímému kontaktu nejdříve po třech týdnech. Ke konzumaci zbytků kadáveru (kosti a kůže) a tím i k nakažení virem afrického moru prasat je to nejdříve po měsíci, přičemž nejvíce aktivní jsou selata. V zimě došlo k prvnímu kontaktu až po třiceti dnech po vyložení (11. ledna) a ke kanibalismu po sedmdesáti dnech. Z celkového počtu 732 záznamů prasat u kadáverů došlo k v 81 % přímému kontaktu, přičemž asi deset procent připadala na kanibalismus. Kromě zjištění, jak se divočáci chovají ke kadáverům, jsme také analyzovali stanoviště, která prasata divoká uhynulá na africký mor prasat preferovala. Cílem bylo zpracovat detailní mapové podklady, které by usnadnily vyhledávání kadáverů v rozlehlé oblasti. Pro analýzu habitatových preferencí jsme použili databázi nalezených uhynulých divočáků, poskytnutou Státní veterinární správou (GPS pozice, pohlaví, věk, předpokládaný termín úhynu) na Zlínsku. Data set obsahoval celkem 503 záznamů, z nichž jsme po konzultaci se Státní veterinární správou hodnotili 442 kadáverů, z nichž bylo 208 pozitivních. Z tohoto počtu jich bylo 71 % nalezeno v lesních porostech s preferencí mladých lesních porostů (od 29 do 40 let). Pokud jde o vzdálenosti jednotlivých ekotonů (vymezují rozhraní jednotlivých krajinných složek), přibližně 60 pozitivních kadáverů se nacházelo do 35 metrů od okraje porostu. Vzdálenost od vodních zdrojů se odvíjela podle teploty vzduchu s tím, že při teplotě od 20 °C byla kratší. V zemědělské krajině kadávery nebyly nalezeny. Na základě těchto výstupů jsme zpracovali detailní mapové podklady, které lze využít v praxi,“ uvedl vedoucí útvaru Myslivosti VULHM na semináři České zemědělské univerzity v Kostelci nad Černými lesy.
Jak již bylo uvedeno, zásadním faktorem pro snížení rizika šíření viru afrického moru prasat je intenzivní lov černé zvěře. V sousedním Německu je značně zasažená zejména oblast v Sasku, kde našli další způsob, jak eliminovat šíření nebezpečného virového onemocnění v populaci divočáků.
„Od října 2020 do září 2022 bylo v Sasku potvrzeno 1600 pozitivních nálezů. V rámci přijatých opatření se zaměřili na vyhledávání kadáverů, oplocování, lov černé zvěře do pastí a zavedení zásad biologické bezpečnosti. Zejména lov černé zvěře do odchytových zařízení je velmi efektivní metoda jak snížit početnost černé zvěře i v blízkosti zástavby. Během dvou let kolegové v Sasku tímto způsobem ulovili 745 prasat divokých, přičemž na jedno chycení měli v průměru 5,3 zvířete. Do velké pasti dokonce najednou chytili 32 divočáky. Tento způsob eradikace nejenže minimalizuje riziko zranění člověka či loveckého psa, ale současně zachovává zvěřinu jako hodnotnou potravinu. Je však třeba dodat, že úspěšnost lovu závisí na motivaci lovců. U nás tato metoda není oblíbená nejen mezi myslivci, ale ani u veřejnosti, a to především z důvodu neinformovanosti. Současná nákazová situace ale vyžaduje i takováto řešení,“ řekl na závěr svého vystoupení Ing. Jan Cukor, Ph.D.*
