04.07.2022 | 12:07
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Možnosti náhrady antibiotik v živočišné výrobě

Chovatelé hospodářských zvířat hledají řadu let metody ochrany zvířat před onemocněními způsobenými patogenními bakteriemi. Nejjednodušší cestou, jak s bakteriemi bojovat, je použití antibiotik. Od 40. let 20. století, kdy byl objeven a poprvé aplikován penicilin, hrají antibiotika velmi důležitou roli v léčbě infekčních onemocnění jak zvířat, tak také lidí.

U zvířat jsou antibiotika podávána z léčebných důvodů, dříve byla používána také jako stimulátory růstu. S ohledem na rostoucí rezistenci mnoha druhů bakterií k běžně užívaným antibiotikům Evropská unie v roce 2006 využití antibiotik ke stimulaci růstu zvířat zakázala, což přineslo řadu problémů. Za antibiotika jsou intenzivně hledány účinné a bezpečné náhrady.

 Alternativy za antibiotika

Možné náhrady za antibiotika by měly zabíjet patogenní bakterie nebo alespoň inhibovat jejich růst. Neměly by být pro zvířata toxické, neměly by mít vedlejší účinky, neměla by na ně vznikat bakteriální rezistence, měly by být snadno metabolizovatelné, měly by být stabilní v krmivu i samotné trávicí soustavě zvířat, neměly by zatěžovat životní prostředí, neměly by ovlivňovat normální střevní flóru zvířat, měly by být chutné, zvyšovat odolnost těla zvířat k nemocem, zlepšovat konverzi krmiva a růst a v neposlední řadě je také důležitá jejich cena, která by měla být co nejnižší.

Z výše uvedeného je více než jasné, že splnění všech kritérií při hledání takových látek je téměř nemožné a při volbě náhrad za antibiotika je nezbytné učinit řadu kompromisů. Cesty alespoň k částečné náhradě antibiotik jsou otevřené. V této oblasti je výzkum cílen několika směry, jako je využití imunomodulačních látek, probiotik, prebiotik a synbiotik, aplikace bakteriofágů, antimikrobiálních peptidů, extraktů z rostlin či organických kyselin a vybraných enzymů.

Imunomodulační látky

Imunomodulátory se využívají k navození, stimulaci, nebo naopak potlačení imunitní odpovědi organizmu. Mezi nejvýznamnější imunomodulátory patří vakcíny, kterých je několik typů. Nejčastěji se používají živé, atenuované vakcíny a vakcíny inaktivované. Výhodou atenuovaných vakcín je fakt, že obsažený mikroorganizmus v těle příjemce vakcíny simuluje infekci bez klinických příznaků nemoci a zároveň zajišťuje odpovídající množství antigenu, který dostatečně dlouho stimuluje imunitní systém, aby byla navozena kvalitní imunitní odpověď jedince. Navíc v případech, kdy je imunitní odpověď zprostředkována buněčnou imunitou, je atenuovaný mikroorganizmus schopen se replikovat přímo v buňce hostitele, a tak umožnit tvorbu buněčné imunitní odpovědi. Nevýhoda živých vakcín spočívá v možné změně nepatogenní formy mikroorganizmu ve vakcíně ve formu patogenní nebo její působení může být pro imunodeficitní imunizovaná zvířata patogenní, což je možné vyřešit genetickou manipulací, která vede k odstranění genů, jež způsobují mutantní virulenci.

Článek vznikl za podpory projektu NAZV – QK21010327.

Doc. Ing. Eva Chmelíková, Ph.D.,

Mgr., Ing., Tereza Krejčová, Ph.D.

Ing. Lenka Hackerová,

Ing. Kateřina Havlíková,

prof. Mgr. Ing., Markéta Sedmíková, Ph.D.

Katedra veterinárních disciplín, FAPPZ,

ČZU v Praze

Kontakt: chmelikova@af.czu.cz

Celý článek najdete v Krmivářství 4/2022.

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down