Možnosti snížení parazitární zátěže u masného skotu

Parazitární nákazy vyvolané helminty negativně ovlivňují ekonomiku pastevně chovaných zvířat. Univerzální metoda ani obecný program anthelmintické léčby v podstatě neexistuje a v každém chovu je nutné tuto problematiku posuzovat individuálně. Vznikající fenomén anthelmintické rezistence v posledních letech však vyžaduje úpravu léčebných programů.

Snižováním parazitární zátěže ve vybraných chovech skotu cílenou aplikací anthelmintik se zabývali specialisté Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Ve své studii sledovali 1310 kusů tří plemen masného skotu, z toho bylo 476 kusů plemene aberdeen angus, 418 kusů charolais a 416 jedinců plemene hereford. Z koprologických vyšetření odebraných vzorků trusu prokázali přítomnost parazitických hlístic Haemonchus contortus (vlasovka slezová) a Ostertagia ostergi (hlístice), přičemž se jednalo převážně o smíšené infekce. Cíleně zvolená anthelmintika aplikovali podle doporučeného dávkování výrobce. Konkrétně se jednalo o anthelmintika closamectin (96 %), aldifal (94 %), ivomec (92 %) a helmigal (89 %). Rozdíly mezi účinností u jednotlivých plemen byly zanedbatelné.

Výsledky a závěry

Jestliže před aplikací anthelmintika byla prevalence parazitární zátěže ve sledovaných chovech v rozmezí od 76 do 91 %, po cílené aplikaci klesla v průměru na 8 %. Výsledky studie snížení parazitární zátěže prokázaly, že vybraná anthelmintika byla účinná z 89 až 96 %.  

Autoři uvádějí, že ne všechny léčebné postupy jsou vhodné pro všechna zvířata. V každém chovu je nutné volit individuální přístup zohledňující typ chovu, jeho strukturu, management apod. Vedle intenzity parazitární infekce je prevalence ve stádě ovlivněna zejména zoohygienou a celkovým zdravotním stavem zvířat s ohledem na výživu. Současně zdůrazňují, že pro úspěšný reverzní proces není totální eradikace parazitů žádoucí. Zvířata, která si projdou infekcí nejen že si vytvářejí přirozenou imunitu, ale dochází i k ředění rezistentních genů v populaci parazitů. Cesta k prosperitě by měla vést přes dodržování základních pravidel biologické bezpečnosti, která by měla být nedílnou součástí každého chovu.

Více se dočtete v článku Ing. Nikoly Havrdové, Ph.D., který vychází v únorovém čísle časopisu Náš chov.*