15.11.2018 | 02:11
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Mykotoxiny – máme se jich stále ještě bát?

Vědecký objev mykotoxinů spadá do roku 1960, kdy na farmě v Nové Anglii během krátké doby uhynulo několik desítek tisíc krůťat. Tento neobvyklý případ nenechal odborníky klidnými a příčina tak masívního úhynu byla brzy známa. Krůťatům byla krmena moučka z podzemnice olejné, která byla, jak se ukázalo, napadena mikroskopickou houbou Aspergillus flavus.

Tato houba produkuje toxin, který byl příčinou masívního úhynu krůťat. A protože vědci chtěli toxin pojmenovat, vzali jednoduše první písmena z rodového a druhového názvu houby a nazvali ho aflatoxin. Tak byl objeven a popsán první mykotoxin.

Ne, že by před tím lidé jejich negativní účinky neznali. Již od středověku lidé trpěli nemocí sv. Víta, způsobenou námelovými alkaloidy (původce těchto toxinů je paličkovice nachová, parazitující zejména na žitě, jež se tehdy ve velké míře konzumovalo). Nemoc se projevovala nekrózou okrajových částí těla a jejich následným odpadnutím, čímž se z lidí stávali mrzáci. Ve východní Asii lidé znali karcinom jícnu, způsobený konzumací tzv. žluté rýže, která obsahovala mykotoxin tireoviridin. V tehdejším SSSR došlo zejména za druhé světové války k mnoha úmrtím na alimentární toxickou aleukii (ATA), při níž docházelo po konzumaci „plesnivého“ obilí k zánětu gastrointestinálního traktu a rozsáhlému vnitřnímu krvácení. Toxicitu způsoboval T-2 toxin, produkovaný chladnomilnými druhy houby Fusarium. To je jen krátký výčet chorob, kterými lidé trpěli v důsledku přítomnosti mykotoxinů v potravě.*

 

Více si přečtete ve Speciálu Farmáře 11/2018

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down