21.02.2010 | 10:02
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Mýty a pověry v mléčném sektoru

V roce 2009 poklesl počet dojnic v České republice poprvé pod hranici 400 000 kusů. Mezi lednem a listopadem 2009 činil meziroční propad tržeb chovatelů rekordních 5,917 mld. Kč. Průměrná cena vyplácená mlékárnami se v loňském roce pohybovala kolem 6,14 Kč za kilogram mléka a celkové tržby se odhadují na pouhých 14 miliard korun, což je meziroční pokles o 30 procent.

Přestože mléčná krize postihla téměř celý svět a cena mléka v prosinci stoupla na průměrných 6,70 Kč za kilogram a předpokládá se její další růst, na cenový průměr EU-15 ztrácíme téměř 20 % a na EU-25 necelých 15 %. Tento fakt sdělil Ing. Jiří Burdych, MBA (VVS Verměřovice) v úvodu přednášek cyklu seminářů k objemným krmivům a ekonomice výroby mléka firem VVS Verměřovice a Alltech koncem ledna v Rokycanech.

 

Více rozporů

Podle něj existují v sektoru mléka různé mýty a pověry. První z nich je, že se domácí spotřeba mléka závratně zvýší: „V České republice není velký prostor pro růst spotřeby mléka. Dnes spotřebováváme okolo 240 kilogramů mléka a mléčných výrobků na osobu a rok a bohužel dochází k meziročnímu poklesu. Možnosti tady jistě jsou, ve spotřebě kvalitních sýrů a zakysaných výrobků, ale bohužel ne výrazné,“ konstatoval Ing. Burdych. Druhým mýtem je domněnka, že o zvyšující se spotřebu mléka by se měli zasloužit pouze farmáři. „Tato iniciativa by měla vzejít jednoznačně od mlékáren za pomoci odborníků z lékařské obce. Příkladem může být Slovensko, kde se v rámci projektu Objav mlieko podařilo Mlékárenskému svazu získat z fondů Evropské unie nemalé finanční prostředky,“ sdělil Burdych. Třetím mýtem je vnímání mlékáren jako obětí stávající krize. „Dovoz ve finančním vyjádření stagnuje, naopak vývoz do třetích zemí je výzva pro řadu domácích subjektů. Obecně pak platí, že nahrazování mléčného tuku rostlinným nebo absence chuti a nadbytek sladidel či náhražek určitě zvyšování spotřeby nezvýší.“

Od Ing. Jiřího Burdycha se dále posluchači mohli na některých příkladech dozvědět, že společná zemědělská politika nefunguje tak, jak by měla. „Vždyť v České republice se pobírají dotace z fondu EAGGF okolo 2800 Kč na hektar, zatímco ve srovnatelné Belgii 16 800 Kč/ha. A rozporů je více,“ uvedl Burdych.

 

Škrty nebo efektivita?

Poslední pověrou je teze, že jednotlivé škrty v nákladech především na krmení prvovýrobci pomohou. „Nižší užitkovost s nižšími náklady na krmení nepřinese vždy lepší ekonomické výsledky. Dá se zobecnit, že chovy s průměrnou roční užitkovostí méně než 7000 kg u plemene české strakaté a 8500 kg u plemene holštýn mají většinou horší rentabilitu,“ konstatoval Ing. Burdych.

Podle přednášejícího by se měly klíčové nákladové položky pohybovat takto:

         pracovní náklady do 1,5 Kč/l (farmy plemene C do 1,6 Kč/l),

         krmiva a steliva celkem do 3,8 Kč/l,

         objemná krmiva do 1,5 Kč/l u C a do 1,2 Kč/l u H,

         veterinární a plemenářské náklady do 0,6 Kč/l,

         odpisy krav do 1 Kč/l.

Klíčová je však podle přednášejícího celková rentabilita: „Tedy i chovy s vyšší užitkovostí a vyššími náklady na krmení dosahují lepší rentability,“ vysvětlil Burdych.

Na závěr uvedl Ing. Burdych některá další fakta týkající se reprodukce. „Základem je odchov zdravých jaloviček. Ztráta z prodloužení věku při 1. otelení činí 38 Kč/KD. Každý den prodloužení servis periody stojí chovatele 42 Kč,“ varoval Burdych.

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down