První farmové chovy jelenovitých byly v České republice založeny již před pětadvaceti lety. O tyto netradiční chovy, které se na základě novely veterinárního zákona v roce 1999 staly novým odvětvím živočišné prvovýroby, začal být mezi chovateli zájem. Zatímco vlastní práci mají zvládnutou, v oblasti marketingu a odbytu produkce se teprve začínají orientovat. Proto současné aktivity Asociace farmových chovů jelenovitých ČR, založené na podporu jejich činnosti v roce 1990, směřují zejména k propagaci masa a masných výrobků z farmově chované zvěře.
„Prioritou chovu jelenovitých je samozřejmě udržování kulturní krajiny. Farem ale přibývá a mimo produkci chovných zvířat je třeba vzít v úvahu i produkci kvalitního masa. Nejen pro členy naší asociace, ale i ostatní zájemce připravujeme celou řadu odborných akcí, které jsou často příležitostí k výměně zkušeností i se zahraničními chovateli. Dnešní setkání v reprezentativních prostorách salónku v restauraci Lví dvůr mělo jediný cíl. Ukázat, co vše lze z masa farmově chované zvěře připravit. Na dnešní prezentaci se můžete přesvědčit, že z pohledu kulinářského využití jde o artikl, který si nezadá s tradičně používanými druhy masa. Navíc svými nutričními vlastnostmi splňuje nároky moderní výživy,“ uvedl prezident Asociace farmových chovů jelenovitých ČR (AFCHJ) Ing. Václav Pařízek.
S moderním pojetím chovu jelenovitých na farmách se začalo na Novém Zélandu. Impuls k vybudování moderních farem dala zvířata, která se přemnožila a musela se odchytávat. Potom, co chovatelé zjistili, že jde o zajímavý obchodní artikl, začali investovat nejen do technologií a do kvality plemenných zvířat, ale také do propagace masa a výrobků z farmově chované zvěře. Příklad z Nového Zélandu inspiroval i řadu evropských chovatelů. Dnes se v Evropě chová na farmách asi půl milionu zvířat. Nejvíce farmových chovů jelenovitých je soustředěno v Německu, zejména pak v Bavorsku, kde je populace kolem sto tisíc zvířat. Podle mínění Ing. Pařízka je příznivá situace také v České republice, kde většina zvířat samičí populace bývá základem nových farem nejen u nás, ale i v zahraničí, například v Polsku nebo některých pobaltských zemích.
Produkt s garantovanou kvalitou
Pro maso zvěře z farmových chovů hovoří hned několik nezanedbatelných skutečností. Předně jde o produkt, u kterého je farmář schopen garantovat nejen původ a věk poraženého zvířete, ale vzhledem k neustálému veterinárnímu dozoru i bezpečnost potravin. Výhodou je i to, že maso zvěře z farem lze na rozdíl od zvěřiny lovených zvířat dodávat čerstvé po celý rok bez omezení. Farmář si může porážku naplánovat, aniž by se musel zabývat dobou hájení, která skýtá zvěři ve volnosti ochranu v době kladení a odchovu mláďat. V neposlední řadě je to i výživa založená na přirozených zdrojích krmiv, díky které lze maso farmově chované zvěře považovat za ekologickou produkci. Podle odborníků je nejekonomičtější porážet farmově chovanou zvěř ve stáří od patnácti měsíců do dvou let.
„Hotely mají zájem o čerstvou surovinu a produkce z farmových chovů umožňuje suplovat sezónní výpadek zvěřiny. Na našich farmách má chovná základna okolo deseti tisíc zvířat. Pokud vezmeme v úvahu poměr pohlaví ve stádu a z narozených zvířat odečteme ta, která budou zařazena dále do chovu, pak jsme schopni dodat minimálně pět tisíc kusů k poražení. Naším cílem je prodávat maso ze dvora podobně, jako chovatelé v Německu. Samozřejmě, že tento model budou stěží realizovat velké farmy, které se s odbytem produkce budou muset obrátit na obchodníka. Jak jsem již řekl, není pro nás problém zvířata chovat, rozmnožovat a zakládat nové farmy, ale problematika obchodu je pro nás úplně nová,“ pokračoval prezident asociace.
Blýská se na lepší časy?
Domácím chovatelům jelenovitých se naskytla možnost realizovat odbyt produkce masa přes firmu Windsor Wild se sídlem ve Švýcarsku. Zmiňovaná společnost se sedmnácti stálými zaměstnanci obchoduje nejen se zvěřinou a masem farmově chované zvěře, ale ve své provozovně v Kuchařovicích na Znojemsku zpracovává surovinu na výrobky.
„Již patnáct let žiji ve Švýcarsku, kde je zvěřina stále oblíbenější. Maso farmově chovaných jelenů a daňků z Nového Zélandu tvoří velký podíl na místním trhu. Pokud pominu velké náklady na dopravu, pak jeho konkurenční nevýhodou je to, že vzhledem k velké přepravní vzdálenosti se musí zamrazit. Švýcaři však dovedou ocenit kvalitu, kterou zaručuje čerstvé maso. Vycítili jsme příležitost atak jsme v roce 2005 založili firmu. Zpočátku jsme se soustředili výhradně na dovoz masa z České republiky. Ze 400 tun, se kterými obchodujeme, je asi 90 procent určeno na švýcarský trh. Přitom zdaleka nejde jen o jelení, daňčí, případně černou zvěř. Tento sortiment tvoří necelou třetinu, respektive 120 tun, většinový podíl připadá na drobnou zvěř zastoupenou bažantem a zajícem. Zatím v naší nabídce převládá zvěřina, která tvoří až 90 procent, ale očekáváme, že podíl masa z farmově chovaných zvířat se bude zvyšovat.
Maso v kuchyňské úpravě je vakuově balené v balíčcích v několika hmotnostních rozpětích tak, aby spotřebitel měl možnost si vybrat. Připravujeme i balíčky s odblaněným masem, které je o něco dražší,“ prozradila majitelka firmy MVDr. Miluše Volejníčková. „Po roce fungování firmy jsme v Kuchařovicích vybudovali zpracovnu na výrobu specialit pro studenou kuchyni. Své místo na trhu si našly zejména sušené šunky, které se připravují tradičními postupy, ale bez použití konzervačních látek. Do výrobků většinou dáváme ořezové maso, což je směs masa z několika jatečných partií. Jde o kvalitní surovinu, v níž nesmí být krev, šlachy nebo chrupavky. Z dosavadních zkušeností mohu konstatovat, že poptávka po tomto druhu masu je velká. V této souvislosti mají perspektivu farmové chovy, které umožňují nabídku čerstvého masa po celý rok,“ dodala na závěr.
Veterinární pohled na porážení
Pravidla pro porážení zvěře ve farmovém chovu řeší veterinární zákon č. 166/1999 Sb. Zvěř lze porážet dvěma způsoby. Zatímco na jatkách je to mechanickým omračovacím přístrojem s upoutaným projektilem s následným vykrvením, na farmách se zvěř střílí střelnou zbraní. Ovšem druhý způsob lze realizovat jen na základě povolení příslušné Krajské veterinární správy. V žádosti musí být uvedeno ještě datum a hodina, aby porážku mohl dozorovat úřední veterinární lékař.
Do dvou hodin po zastřelení a vykrvení se musí zvěř převézt na jatky. V případě, že doba přepravy bude delší, musí se zajistit uložení jatečného zvířete v chladu. Na jatkách se jatečný trup rozbourá a podle výsledků veterinárního vyšetření se maso uvolní nebo neuvolní do oběhu.
„V současné době se ve sněmovně projednává novela veterinárního zákona. Z pohledu chovatele je nejpodstatnější chystanou změnou otázka usmrcování zvěře chované na farmách střelnou zbraní. V návrhu je předložen přesnější legislativní rámec, který jasně vymezuje pravidla pro povolování žádostí chovatelů kompetentní autoritou,“ naznačil ředitel Krajské veterinární správy pro středočeský kraj MVDr. Zdeněk Císař.
Klíčová slova
První farmové chovy jelenovitých byly u nás založeny před pětadvaceti lety.
Podle naší legislativy se jelenovití od roku 1999 řadí mezi hospodářská zvířata.
Asociace farmových chovů jelenovitých ČR byla založená v roce 1990.
Od roku 1997 je Asociace farmových chovů jelenovitých ČR součástí Federace evropských asociací farmových chovů jelenovitých.
Činnost Asociace farmových chovů jelenovitých ČR je v souladu s ustanovením zákona č. 246/1992 Sb. na ochranu zvířat proti týrání.
