Dosavadní pětiprocentní podíl ploch v ekologickém zájmu se u subjektů, pro něž jsou povinné, na sedm procent zvyšovat nebude. Rozhodla o tom Evropská komise na základě dosavadních zkušeností s tímto opatřením greeningu. Z nabídky možností daných legislativou a členskými zeměmi si zemědělci vybrali hlavně plodiny vázající dusík nebo meziplodiny. U nich ale chce komise zakázat používání pesticidů.
Zejména poslední reformy společné zemědělské politiky (SZP) se snažily omezit produkci a zároveň alespoň zčásti přiblížit moderní farmaření přírodě. Komisař pro zemědělství a rozvoj venkova Franz Fischler přišel v reformě z roku 2003 s odpojením výroby (odpárování, decouplingem) od podpor a také ponecháním určitého podílu půdy mimo produkci (tzv. set aside). Toto opatření sledovalo i ekologický zájem. Rozsah povinného set aside měl své kritiky, podle nichž šlo o dost velké omezení produkce, které mohlo mít v nepříznivých letech citelné dopady na celkovou úrodu.
Reforma komisaře Daciana Cioloşe z roku 2013 se snaží o ekologizaci zemědělství zavedením tzv. ozelenění (greeningu). Jeho splněním podmiňuje současná SZP výplatu třiceti procent podpor. Greening zahrnuje tři opatření, a to:
- diverzifikaci plodin,
- udržení trvalých travních porostů,
- vyčlenění pěti procent orné půdy na plochy ekologického zájmu (ecological focus areas, EFA).
Při projednávání reformy byla jedním z nejvíce diskutovaných bodů míra ploch v ekologickém zájmu. Původně navržených sedm se nakonec smrsklo na pět procent výměry orné půdy u hospodářství, pro něž je greening povinný. Zároveň však měla komise po určité době posoudit dosažený účinek. Výsledek tohoto hodnocení měl rozhodnout, zda se daný rozsah EFA ponechá, nebo se zvýší na původně navržených sedm procent.
Více si přečtete ve Farmáři č. 5/2017
