Jestliže z pohledu nákazové situace v chovech ovcí a koz se u nás aktuálně řeší „jen“ katarální horečka ovcí, v Evropě se chovatelé malých přežvýkavců potýkají navíc s neštovicemi ovcí a koz, epizootickým hemoragickým onemocněním a morem malých přežvýkavců. Na konferenci chovatelů ovcí a koz to řekl ústřední ředitel Státní veterinární správy České republiky Zbyněk Semerád.
Katarální horečku ovcí sérotypu BTV3 aktuálně řeší například v Belgii, Nizozemsku, Lucembursku, Německu, Dánsku, Francii, Portugalsku, Španělsku, Rakousku a ve Švédsku.
Ve Španělsku byly diagnostikovány také další její subtypy, a to BTV 4, BTV 8 a BTV 1, v Andoře a v Itálii se vyskytuje dále BTV 8 a v Rakousku BTV 4.
Jedná se o virové onemocnění ovcí a koz, které se projevuje horečkou, generalizovaným výskytem kožních nodulů a změnami na vnitřních orgánech. Inkubační doba nákazy, která není přenosná na člověka, je 8 až 13 dní, mortalita může být až stoprocentní. Onemocnění se vyskytuje v Turecku, v Africe severně od rovníku, na Středním východě a v Asii.
Podle ústředního ředitele Státní veterinární správy má zvyšující se počet případů výskytu neštovic ovcí a koz v Evropě mnohdy souvislost s nelegálním obchodováním. Pokud se jedná o konkrétní počet aktuálně potvrzených ohnisek, v Bulharsku jsou čtyři ohniska, v Řecku je více než sto ohnisek. Protože se jedná o nákazu v kategorii „A“, přijímají se okamžitá opatření k eradikaci všech zvířat, která se v hospodářství nacházejí.
Virus epizootického hemoragického onemocnění (EHD) přenášejí tiplíci rodu Culicoides podobně, jako u katarální horečky ovcí. Jedná se o sezónní infekci domácích a volně žijících přežvýkavců s inkubační dobou čtyř dnů. Vakcína proti EHD neexistuje, postižená zvířata se léčí na sekundární komplikace. Běžně se vyskytuje v Severní Americe, Ekvádoru, Asii, Africe, Austrálii a v posledních letech také v Alžírsku, Izraeli, Jordánsku, Maroku, Tunisku a Turecku. Na území Evropské unie byl potvrzen první výskyt EHD v roce 2022 v Itálii a ve Španělsku. Letos jsou hlášena ohniska z Itálie, Španělska, Portugalska a Francie, mimo Evropskou unii i z Andory. Odborníci se shodují, že rozšíření EHD do Evropy pravděpodobně souvisí se změnami klimatu.
Mor malých přežvýkavců (PPR) je virové onemocnění hojně rozšířené v Africe a Asii, vyskytuje se však také v Turecku. V roce 2018 byla nákaza potvrzena v Bulharsku. Aktuálně je na území EU v Řecku, kde je nahlášeno 87 ohnisek v Rumunsku se 67 ohnisky. Mor malých přežvýkavců se přenáší zejména přímým kontaktem, respektive infekčním aerosolem mezi zvířaty. Vzhledem k tomu, že se jedná o nákazu v kategorii „A“, přijímaná opatření zahrnují rychlé utracení infikovaných stád, vymezení uzavřených pásem a úřední omezení přemísťování zvířat. K nákaze jsou vnímavé ovce a kozy, dále velbloudovití a jelenovití. Typickými klinickými příznaky pro mor malých přežvýkavců jsou horečka, která trvá 4 až 6 dnů, dále deprese, anorexie, výtoky z očí, nozder, vředy v dutině ústní, případně na jiných sliznicích, které postupně nekrotizují, ale i nadměrné slinění, vodnatý, krvavý průjem a zápal plic. Morbidita je až stoprocentní s vysokou úmrtností.*