Z uzávěrek podniků s chovem vysokoprodukčních dojnic vyplývá, že o ziskovosti mléka rozhodují krmiva, která představují až padesát procent nákladů. Protože základním předpokladem užitkovosti a zdraví dojnic jsou kvalitní objemná krmiva, jejich výrobě se věnuje náležitá pozornost. Samozřejmě, že do ekonomiky výroby mléka se promítají také ceny komodit, které podnik musí nakupovat. Jedná se zejména o bílkovinné zdroje krmiv, jejichž ceny se zvyšují. Pro krmiváře, který chce udržet produkci mléka a náklady na krmiva na požadované úrovni, to je rébus.
Na prakticky koncipovaném webináři společnosti Fremis, a. s.,echtice vystoupil také výživářský poradce Ing. Petr Brabenec, který se zabýval snížením nákladů na krmiva a zvýšením produkce mléka z objemných krmiv.
V loňském roce byly výnosy senáží sice až o třicet procent vyšší, ale obsah proteinu byl oproti požadované úrovni 17 až 20 % v kilogramu sušiny o 20 až 30 % nižší. Naproti tomu u senáží bylo zaznamenáno pětadvacetiprocentní navýšení podílu hrubé vlákniny oproti standardnímu obsahu do 25 %. Další rozdíl byl i v nižším obsahu sušiny.
„Deficit bílkovin v senážích nezachránily ani GPS z hrachu, které namísto standardních 15 až 17 % obsahovaly jen 12 % proteinu. To se spolu s nižším obsahem sušiny v krmné dávce negativně promítá do produkce i zdraví dojnic, což potvrzuje většina farem s nimiž spolupracuji. Závažné je i to, že při stejné úrovni výživy chovatelé zaznamenali snížení přírůstku a kondice u jalovic, což může mít negativní následky pro užitkovost na první laktaci. Samozřejmě, že to jde napravit. Je ale třeba počítat s tím, že dorovnání živin z proteinových krmiv nakupovaných nad domluvené množství bude za vyšší cenu. Farmáři si musejí také uvědomit, že s loňskými senážemi budou krmit krávy až do října. Dnes dovedeme celkem přesně spočítat produkční účinnost objemných krmiv. Když vyjdeme ze standardní dávky 26 kg kukuřičné siláže s 36% obsahem škrobu a 10 kg senáže s 20 % dusíkatých látek a více než 50 % stravitelné vlákniny, produkční účinnost objemného krmiva je na úrovni 20 až 24 kg mléka. Ovšem při krmení senážemi a silážemi s nižším obsahem živin, například s proteinem pod 15 %, škrobem pod 27 % a stravitelnou vlákninou pod 45 %, je produkční účinnost objemných krmiv o 10 až 14 kg mléka nižší. Vyčíslitelné ztráty pak vůbec nejsou zanedbatelné. Například na farmách o pěti stech dojnicích se jedná o částky, které převyšují i deset miliónů korun,“ vzkazoval ve své prezentaci Ing. Petr Brabenec.*
Více se dočtete v týdeníku Zemědělec.
