Za fyziologických podmínek je bilance s hospodařením vody v organismu vyrovnaná, respektive se udržuje rovnovážný stav mezi příjmem vody a jejím výdejem. Požadavky na objem denního příjmu vody u telat a dospělého skotu jsou však rozdílné. U dospělého skotu vychází potřeba vody ze záchovných požadavků organismu a vlastní užitkovosti, na druhé straně to jsou právě telata, která jsou ve větší míře ohrožena dehydratací.
Jako ideální teploty prostředí pro chov dospělého mléčného skotu se považují teploty prostředí mezi 8–12 °C s tím, že při 20 °C se skot dostává do tepelného stresu a musí zapojovat termoregulační mechanizmy k snížení tělesné teploty. Velký vliv na vznik tepelného stresu má i relativní vlhkost. Čím nižší je vlhkost vzduchu, tím lépe zvládají zvířata vyšší teploty. U telat se za horní hranici komfortní zóny považují teploty prostředí kolem 25 °C. Zvířata v reakci na vysokou teplotu prostředí snižují příjem krmiva, zvyšují dechovou frekvenci a mění své chování. K hodnocení a vyjádření míry tepelného stresu se nejvíce využívá temperature – humidity index neboli teplotně – vlhkostní index (THI), který v sobě komplexněji zahrnuje vliv teploty a vlhkosti prostředí na organismus. Chovatel může u zvířat hodnotit tepelný stres na základě zjevných klinických příznaků, kdy nejprve dochází ke snížení příjmu krmiva a zvýšení příjmu vody. Tepelný stres může vést k apatii a omezení pohybu. Při silnějším tepelném stresu telata zrychleně dýchají s otevřenou tlamou a výrazně sliní. Aby nedocházelo ke snížení užitkovosti a poškození zdraví, je třeba dopady tepelného stresu omezit, pokud je nejsme schopni eliminovat. Napájecí voda, která je zvířatům nabízena musí být zdravotně nezávadná. U telat na mléčné výživě je dostatečný příjem vody důležitý zejména pro vývoj bachoru a jeho prostředí, neboť bachorové mikroorganismy, které se podílejí na fermentační činnosti, potřebují k svému životu vodní prostředí. Mezi faktory, které ovlivňují příjem vody u telat, patří, věk telat, množství mléka a typ mléka či mléčné náhražky, příjem a kvalita pevných krmiv, teplota prostředí a vody. V rámci managementu odchovu telat si chovatelé vytváří různé protokoly, které mají za cíl zavést rutinní procedury zajištující vysoký a neměnný standart péče o zvířata. S ohledem na vybraná riziková roční období (zimu a léto), kdy je zapotřebí reagovat na makroklimatické, respektive mikroklimatické podmínky a s tím spojený chladový nebo tepelný stres zvířat, je vhodné tyto protokoly modifikovat. Poskytování a příjem dostatečného množství vody je v teplém počasí zásadní pro snížení tepelné zátěže a udržení fyziologické tělesné teploty, podáním elektrolytů doplníme nejen chybějící tekutiny, ale také minerály a energii.
MVDr. Lenka Kudělková, Ph.D., MVDr. Kateřina Hauptmanová, Ph.D., Ing. Anna Zuzanová, Ústav výživy zvířat a pícninářství, Agronomická fakulta, Mendelova univerzita v Brně
Podrobněji v časopise Krmivářství 3/2023.
