Biofarma Sasov je již deset let zařazena do systému ekologického hospodaření. Živočišná výroba podniku hospodařícího v příměstské části Jihlavy stojí na chovu prasat a skotu bez tržní produkce mléka. Zatímco chov skotu za účelem produkce masa je u nás hojně rozšířenou chovatelskou aktivitou, ekologický chov prasat dosud patří k okrajovým záležitostem. Majitel zmíněné biofarmy Josef Sklenář, který je s roční produkcí 1600 jatečných prasat největším domácím producentem biovepřového, se však snaží o to, aby i tato komodita měla na trhu větší prostor.
Farma Josefa Sklenáře se nachází v bramborářské výrobní oblasti v nadmořské výšce 500 až 550 m, s průměrnými ročními srážkami 700 až 800 mm a průměrnou teplotou mezi 6 až 7 °C. Z celkem obhospodařované plochy okolo 500 ha je 250 ha orné půdy, druhou polovinu tvoří louky a pastviny. V rostlinné výrobě se snaží do osevních postupů zařazovat širokou paletu plodin. Pro zajištění krmivové základny pěstují zejména luskovinoobilní směsky, tvořené kombinací ječmene nebo pšenice s hrachem, peluškou nebo vikví. Dále plochu věnují pohance, bramborám, cibuli, kukuřici na zrno, hořčici a příležitostně sóje a lupině.
Farma se zabývá i živočišnou výrobou. Ve stavech mají aktuálně 100 prasnic základního stáda kombinace BU x L, včetně sedmi plemenic přeštického černostrakatého a osm kanců syntetické linie H38 a H68. Stavy prasat navyšuje dalších 800 selat všech kategorií, včetně výkrmu. Z evidovaných asi 300 kusů skotu plemene charolais a kříženců je 120 krav, dále 30 březích jalovic, 50 býčků ve výkrmu a 100 telat. Doprovodnou aktivitou biofarmy je chov koní českého teplokrevníka pro využití v agroturistice a 20 bahnic masného plemene suffolk.
Ekologický chov prasat
V příručce pro ekologické zemědělce se píše, že vhodný systém ustájení prasat je jedním z předpokladů úspěšného chovu. Uspokojování základních požadavků zvířat pomáhá udržovat dobrý zdravotní stav, pohodu a užitkové vlastnosti.
V Sasově jsou prasnice v porodnách ustájeny v individuálních kotcích, které jsou na rozdíl od konvenčních především prostornější a na pevných podlahách s bohatě nastlanou slámou. Právě sláma je důležitá k tomu, aby prasnice mohla projevit mateřské chování při budování hnízda. V konvenci panujícím obavám ze zalehnutí selat se v ekologickém chovu předchází právě prostorným kotcem, který je doplněn temperovanou boudičkou pro selata.
„Již v roce 1998 jsme přistoupili k ustájení prasat v rodinkách a k připouštění kojících prasnic. Do rodinné stáje převádíme prasnice se selaty z poroden šest týdnů po porodu. Plemenný kanec prasnice stimuluje, mezi nimi pak probíhá konkurenční boj a rozříjí se, i když ještě kojí. Déle kojená selata jsou samozřejmě zdravější, ale připouštěním ještě kojících prasnic se neztrácí čas cenný pro co nejrychlejší zabřeznutí. Pokud jde o přítomnost kance v rodince, tak není pravda, že ubližuje selatům. Dokonce občas přijde sele ke kanci a začne ho tahat za struky, když je u mámy tlačenice,“ prozradil Sklenář.
V rodinném stlaném kotci mají zvířata neustále přístup do výběhů, což má na prasnici i selata blahodárné účinky na zdravotní stav. Selata se odstavují až ve třech měsících věku, tedy v době, kdy už přijímají tuhou stravu. Výhodou podstatně delšího sociálního kontaktu s matkou je pak to, že jejich chov je prakticky bez stresu.
Pestré krmení je základ
Pokud jde o výrobu krmiv, tak v Sasově jsou soběstační v zajištění krmivové základny pouze pro skot. Pro prasata 50 % zrnin nakupují, v tomto případě je certifikátem bio nebo z přechodného období označené krmivo samozřejmostí. Ekologická krmiva jsou v porovnání s konvenčními krmnými surovinami za o polovinu vyšší cenu.
Základ krmné dávky skotu, vyjma kategorie výkrmu, tvoří travní senáž. Jatečným zvířatům se navíc přidává krmná směs, která je postavena na luskovinoobilných směskách s tím, že jednu polovinu jádra tvoří směs pšenice a pelušky a druhou pšenice s vikví. Příležitostně je ve směsi také doplněk nestandardní pohanky, dále vojtěškových úsušků a ovsa a samozřejmě minerálií a vitamínů. Základem krmné dávky ovcí a koz je pastva s přídavkem senáže, koně se krmí senem a mačkaným ovsem. Proti konvenčním chovům, kde je výživa prasat postavena na kompletních směsích, musí krmná dávka v ekologickém chovu monogastrů obsahovat i objemné krmivo. Jeho minimální podíl, tvořený čerstvými, sušenými nebo silážovanými objemnými krmivy, je 60 % z krmné dávky.
„Krmné dávky pro všechny kategorie prasat jsou vyvážené, plnohodnotné, sestavené výhradně z krmiv ekologického původu a z povoleného množství vybraných konvenčních krmiv. Nepřidáváme extrahované šroty, ani masokostní moučky nebo stimulátory růstu stejně jako hormonální látky, syntetické aminokyseliny, antibiotika a podobně. V ekologickém chovu obecně je problém se zajištěním obsahu dusíkatých látek, respektive proteinů, případně energie v krmné dávce. V konvenci se do krmných dávek zařazují extrahované sójové šroty, které obsahují až 48 % proteinu. Kromě toho se ve vitaminózně minerálních doplňcích přidávají i aminokyseliny. V ekologii naproti tomu s nižším podílem proteinu ve směsi nevyužijeme genetický potenciál zvířat,“ pokračoval ekofarmář.
Uplatňované receptury
Selata do 30 kg dostávají stejně jako prasnice po převedení do rodinky vysoce výživnou směs s maximálním obsahem proteinových krmiv, včetně syrovátky. Součástí krmné dávky je i přídavek obilních klíčků.
Po deseti dnech pobytu v rodince se prasnicím předkládá směs s vyšším podílem vlákniny (oves, pohanka), aby nezatloustly.
Prasnice převedené na březárnu mají k dispozici shodnou směs, jen nastavenou senáží a kopřivami.
Prasnice na porodně mají krmnou dávku již živinově bohatší, obsah dusíkatých látek ale nedosahuje úrovně jako při flushingu. V době, kdy prasnice rodí a kojí, se zvlášť dbá na kvalitu vstupních surovin.
Živinově obdobnou směs jako mají plemenice na porodně dostávají i selata až do konce výkrmu. Rozdíl je v nižší kvalitě komponent, ze kterých je krmná dávka postavena. Při podezření na mykotoxiny se do krmné dávky zařazuje přípravek na jejich vyvazování.
Výkrm kanečků
„Dlouho jsme si kladli také otázku, proč se kastrují kanečci? Vždyť prasata se ve vyspělém chovatelském světě vykrmují do šesti měsíců věku, tedy v době, kdy obsah pachových látek – androsteronu a skatolu, které v těle s nástupem pohlavní dospělosti ukládají a spotřebitel je vnímá jako specifickou kančí vůni, ještě nedosahuje limitních hodnot upravených příslušnou legislativou. Proto jsme se po dohodě s odborníky z Výzkumného ústavu živočišné výroby, konkrétně Ing. Milanem Kouckým, CSc. a Ing. Anne Dostálovou pustili do pokusů s výkrmem kanečků,“ zmínil se o zajímavém tématu absolvent střední zemědělské školy v Jihlavě.
Podle prezentovaných výsledků kanečci ve srovnatelných podmínkách chovu dosahovali vyšších přírůstků stejně jako většího podílu hlavních masitých částí s nižším podílem tuku. V podmínkách ekologického systému hospodaření kanečci v porovnání s vepříky dosáhli o tři procenta vyššího denního přírůstku a spotřeba krmiva na kilogram přírůstku byla na úrovni 3,69 kg. S výjimkou plece byli kanečci proti vepřům zmasilejší v hlavních masitých partiích a současně měli nižší podíl oddělitelného tuku na jatečně opracovaném trupu i výšku hřbetního špeku. To se logicky odrazí v lepším zpeněžení jatečných trupů kanečků.
„Snad se nám podaří prolomit předsudek o masu z mladých kanečků. Záleží to však na spotřebitelích, kteří rozhodnou, zda má tento nový způsob chovu šanci na plošné rozšíření. Pokud se tak stane, bude to mimo jiné také potvrzení toho, že ekologické způsoby hospodaření mohou být inspirací i pro konvenční výrobu. Jako před léty zavedený prvek náhrady dusitanových solí v biouheráku, který dnes ve svém konvenčním programu využívá řada výrobců. Tím, že se snažíme minimalizovat výrobní a především režijní náklady, jak to jen jde, je farma životaschopná. Chceme uspět a prosperovat hlavně proto, abychom dokázali, že ekologické hospodaření má perspektivu.Troufám si říci, že pro většinu zaměstnanců na farmě je práce více než zaměstnáním. Ještě než jsme přešli na ekohospodaření, jsme na farmě pracovali bez ohledu na svátky či denní dobu. To, že se tele, sele nebo hříbě musí co nejdříve napít mateřského mléka, bylo pro všechny zaměstnance a stále i je nejdůležitější zásadou, občas i na úkor jejich zdraví. Pokud se dá hovořit po deseti letech o úspěších farmy, tak je to především jejich zásluha. Pro tyto lidi nebylo problémem pochopit smysl ekologického zemědělství a dokonce si některé návyky odnáší s sebou domů do soukromého života,“ vyznal se v závěru majitel biofarmy v Sasově Josef Sklenář.
Klíčové informace:
– Biofarma Sasov je do systému ekologického hospodaření zařazena od roku 1999.
– Živočišná výroba ekofarmy je postavena na produkci hovězího a vepřového masa v biokvalitě.
– V Sasově uplatňují systém rodinného chovu prasat, který nemá v republice obdoby.
