Reprodukce je hned po produkci nejdůležitější parametr pro úspěšný chov skotu. Snažíme se o co nejvyšší využití geneticky kvalitních zvířat s využitím moderních biotechnologických postupů. Výsledky zabřezávání zhoršuje negativní energetická bilance v první fázi laktace. Cílem práce bylo proto vyhodnotit vliv energetické bilance na výsledky aspirace oocytů a následnou reprodukční schopnost dojnic. Do hodnocení byly vybrány pouze prvotelky holštýnského skotu z jednoho chovu. Jako indikátor energetické bilance byl zvolen poměr tuku a bílkovin v mléce.
Jelikož se lišil metabolický stav dojnic, tak se i lišila výtěžnost při aspiraci oocytů. Nicméně reprodukční ukazatele nabývaly průměrných hodnot pro toto plemeno. Z výsledků vyplynulo, že nejlepší výsledky zabřezávání mají dojnice s poměrem tuk/bílkoviny v mléce 1 až 1,15. Navíc podstatným výsledkem je, že zařazením dojnic do aspirace nebyly příliš ovlivněny výsledky reprodukce, jen bylo v průměru oddáleno zabřeznutí. Pouze zabřeznutí bylo oddáleno z důvodu neinseminování do aspirací zařazených krav. Lze tedy konstatovat, že je vhodné provádět aspiraci u dojnic v optimálním metabolickém stavu a za těchto okolností nedochází ke zhoršování parametrů reprodukce. Do experimentu pro odběry oocytů byly vybrány dojnice na první laktaci čtyřicátý až osmdesátý den v laktaci (DIM) v různém metabolickém stavu, který byl posuzován podle poměru tuku a proteinu (T/B) mezi 25 až 35 DIM. Do hodnocení bylo zařazeno celkem 59 zvířat z jednoho chovu, které byly vyplachovány vždy dvakrát s týdenním odstupem. Celkem bylo provedeno 5 odběrových cyklů (po dvou v týdenním intervalu) v období prosinec 2020 až říjen 2022. Výplachy byly prováděny vždy v chladnějším období roku, aby bylo zabráněno vlivu tepelného stresu na výsledky aspirací. Do pokusu zařazené dojnice měli vždy jednotné podmínky z pohledu mikroklimatu a složení krmné dávky. Odběru oocytů předcházelo vždy sonografické vyšetření, na základě kterého bylo rozhodnuto o vyplachování plemenic. Dojnicím vhodným pro výplach se aplikovala lokální anestezie (Lidokain). Následně byly rektálně lokalizovány vaječníky a přes pochvu byla zavedena ultrasonografická sonda zakončená odběrovou jehlou, která byla napojena na vakuovou pumpu. Po zavedení jehly do vaječníku a vyhledání folikulů se začaly oocyty aspirovat (vyplachovat) do zkumavky s BoviPlus médiem (OPU recovery médium, Minitube, USA). Následně byly ze vzniklého roztoku izolovány oocyty, které byly přeneseny do holding média (oocyte holding medium, TL HEPES, Minitube, Německo) a při pokojové teplotě dopraveny do Ústavu živočišné fyziologie a genetiky Akademie věd ČR, Liběchov. Tam proběhlo jejich další posuzování. Data o dojnicích zařazených do pozorování (pořadí laktace, DIM, datum otelení) a o sledovaných reprodukčních parametrech (první zaznamenaný říjový cyklus po otelení, dny do dostavení cyklu po odběru, inseminační interval, servis perioda, inseminační index, úspěšnost zabřeznutí) byly zjišťovány ze zootechnické evidence. Data o mléku byly doplněny z „in-line real-time“ analyzátorů (Afifarm verze Afilab with software Afifarm 4.1; Afimilk; Afikim; Israel) a kontroly mléčné užitkovosti před a po aspiraci oocytů (nádoj, protein%, protein kg, tuk%, tuk kg, laktóza %, počet somatických buněk, močovina). Pro statistické vyhodnocení výsledků byl použit program SAS 9.4 (SAS ® 9.4, 2013). Pro stanovení základních parametrů souborů byla využita procedura UNIVARIATE. Pro stanovení vzájemných korelací byla využita procedura CORR. Pro vlastní vyhodnocení bylo uvažováno, že všechny proměnné mají normální rozdělení. Pro vlastní vyhodnocení efektů byla použita procedura GLM, s následným detailním vyhodnocením pomocí Tukey-Kramerova testu. V modelové rovnici byl využit pevný efekt pořadí odběru (celkem 10 termínů aspirace oocytů), skupiny poměru T/B (rozdělena na do hodnoty 1, v rozpětí 1 až 1,15 a nad 1,15), výplachu (ne všechny dojnice po sonografickém vyšetření byly aspirovány) a regrese na dny v laktaci při aspiraci (DIM). Průkaznost byla hodnocena na úrovni P < 0,05 a P < 0,01.
Pro zvýšení genetického pokroku je zapotřebí využívat možností biotechnologických metod. Nicméně je potřeba také brát v úvahu efekty, které mohou vyšší využití geneticky cenných zvířat ovlivnit. Tedy je zapotřebí optimalizovat nejen procedury, ale i období provádění, a to především s ohledem na tepelný stres a energetický metabolismus. Zařazení krav do aspirací nezhoršuje celkové zabřezávání a zároveň ani příliš neprotahuje období reprodukce.
Ing. Jaromír Ducháček, Ph.D., doc. Ing. Luděk Stádník, Ph.D., Ing. Matúš Gašparík, Ph.D., Ing. Jan Pytlík; Ing. Radim Codl, Ing. Martin Ptáček, Ph.D., katedra chovu hospodářských zvířat, FAAPZ, ČZU v Praze
Podrobněji v časopise Náš chov 7/2023.*
