Zajištění optimálního příjmu a využitelnosti stopových prvků je důležité pro zdraví a produktivitu skotu. Z toho důvodu se doporučuje pravidelné sledování stavu minerálů v krmivech a jejich případné doplnění podle potřeby a specifických podmínek chovu. Nicméně jejich forma může mít vliv na stravitelnost dalších živin.
Minerální látky jsou důležitou součástí výživy dojnic a zejména jejich nedostatečná suplementace v období tzv. stání na sucho může způsobit problémy samotným kravám, ale také se podepsat na zdraví novorozených telat
Aby se minimalizovalo riziko poporodních problémů, měla by být zajištěna odpovídající úroveň krmení s dostatečnou dávkou vitamínů a minerálů. Obvykle jsou krmné minerální doplňky sestavovány na 120 g/krávu/den. Pokud se minerální doplňky přidávají do TMR, resp. aplikují na založené krmivo, je vhodnější jejich podávání dvakrát za den (60 g/krávu ve dvou krmeních), aby se podařilo zajistit kontrolovaný příjem, tj. že všechny krávy budou mít odpovídající přístup k předkládaným minerálům. V opačném případě se totiž zvyšuje riziko výskytu některých ze zdravotních problémů.
Zdravotní problémy krav způsobené nedostatečným doplňováním minerálních látek zahrnují:
Využitelnost stopových prvků, jako jsou měď (Cu), mangan (Mn) a zinek (Zn), u skotu je ovlivněna několika faktory. Přičemž k těm nejdůležitějším patří například sestavení krmné dávky a případný případ látek, které jejich vstřebávání brání. Látky jako síra, molybden a železo totiž mohou absorpci těchto stopových prvků snižovat. Vysoký obsah síry může např. tvořit nerozpustné sulfidy mědi, což snižuje její dostupnost. Dále je důležitá forma jejich podání, protože jejich organické formy (např. cheláty) bývají lépe vstřebávány než anorganické formy (např. oxidy a sírany).
Stopové prvky jako Cu, Zn a Mn jsou nezbytné pro život a jejich nedostatek u hospodářských zvířat má za následek zhoršení zdraví i užitkovosti. Ve snaze předejít těmto nedostatkům jsou dojnicím tyto prvky běžně doplňovány. K tomuto účelu se používají různé zdroje minerálů, přičemž dojnicím jsou nejčastěji doplňovány v anorganické formě (tj. jako oxidy, chloridy, sírany a uhličitany). Alternativní zdroje, např. organické komplexy, jsou speciálně vyvinuty tak, aby přinášely větší nutriční biologickou dostupnost. Proto se celá řada výzkumů posledních několika desetiletí zaměřila na stanovení rozdílu v biologické dostupnosti mezi formami stopových prvků. Je tedy poměrně dobře prokázáno, že chemické vazby ovlivňují rozpustnost minerálů v různých částech střeva, což se zase promítá do nutriční dostupnosti pro absorpci.
Zvýšená fermentace v bachoru může být přínosem, pokud se absorbuje více těkavých mastných kyselin (TMK), čímž se vytvoří více energetického substrátu dostupného pro produkci. V jedné ze studií vedlo podávání hydroxychloridové formy stopových prvků místo síranových ke zvýšení produkce TMK o 21 %, což mělo za následek zvýšení produkce propionátu o 15 %. Přičemž tento vliv nahrazení síranových forem stopových prvků hydroxychloridovými na celkovou produkci TMK nebyl pozorován vždy, což by se dalo částečně vysvětlit obtížností přesného posouzení celkové produkce TMK.
Chemické vlastnosti spojené s různými formami mědi (Cu), zinku (Zn) a manganu (Mn), jako jsou sírany, hydroxychloridy nebo organické cheláty, mohou ovlivnit interakce mezi kovy a dalšími sloučeninami, které se nachází v trávicím traktu přežvýkavců, ale i přítomnými mikroorganismy.
Vliv má suplementace krav organickými stopovými prvky na produkci mléka a reprodukci, kdy bylo poukázáno na zvýšení mléčné užitkovosti a produkci mléčného tuku a bílkovin, jakož i snížení servis periody a inseminačního indexu.Ing. Anna Mikšovský MarcinkováPřičemž k těm nejdůležitějším patří například sestavení krmné dávky a případný případ látek, které jejich vstřebávání brání. Látky jako síra, molybden a železo totiž mohou absorpci těchto stopových prvků snižovat. Vysoký obsah síry může např. tvořit nerozpustné sulfidy mědi, což snižuje její dostupnost. Dále je důležitá forma jejich podání, protože jejich organické formy (např. cheláty) bývají lépe vstřebávány než anorganické formy (např. oxidy a sírany).
Ing. Anna Mikšovský Marcinková
