V prvním listopadovém týdnu se v Seči v Železných horách uskutečnila třináctá ovčácká konference. Dvoudenní setkání chovatelů ovcí a koz probíhalo podle již osvědčeného schématu, v jehož rámci se v časově oddělených diskusních sekcích probírala aktuální témata tohoto sektoru zemědělské prvovýroby. Z veterinární problematiky to byly například enterotoxémie, parazitární infekce nebo přehled registrovaných antiparazitik. V dalších sekcích se hovořilo o plemenářské práci, diskutovalo se o podmínkách odbytu produkce ze dvora, ale i o legislativě vztahující se k welfare zvířat. Pro více než st padesát přítomných chovatelů však bylo nejzajímavější vyhodnocování nejlepších stád.
Po zahajovacím proslovu dal předseda Svazu chovatelů ovcí a koz Ing. Vít Mareš prostor hostům. Za ministerstvo zemědělství se slova ujal vrchní ředitel Sekce zemědělských komodit Ing. Miloš Lukášek. Z jeho vystoupení vyplynulo, že pro perspektivu chovu ovcí a koz u nás hovoří nejen to, že restrukturalizace plemen a dosahovaná užitkovost u nás odpovídá světovému trendu, ale i skutečnost, že na evropském trhu je jehněčího a skopového stále nedostatek. Rezervy vidí také v domácí spotřebě, která je s odhadovanými 0,2 kg na obyvatele v porovnání s ostatními členskými zeměmi mimořádně nízká. K otázce dotací se následně vyjádřil v tom smyslu, že finanční rámec z evropských prostředků bude přibližně na úrovni srovnatelné s letoškem, o národních doplňkových platbách se stále jedná.
Ředitel partnerského slovenského Svazu chovatelů ovcí a koz Ing. Slavomír Reľovský konstatoval, že ovce a kozy jsou v rámci živočišné výroby jedinými hospodářskými zvířaty, u nichž došlo k navýšení početních stavů. Z celkového počtu 414 tisíc ovcí zapojených do kontroly užitkovosti je ve slovenských chovech rovných jednašedesát procent dojných bahnic. Početní stavy koz jsou na úrovni necelých 9400 kusů.
Závěr úvodní části byl ve znamení křestu publikace Světový genofond ovcí a koz, na níž se autorsky podíleli Prof. Ing. František Horák, CSc., s Ing. Kamilou Treznerovou. Kniha, kterou vydal Svaz chovatelů ovcí a koz v ČR ve spolupráci s Mendelovou univerzitou v Brně, podává na 230 stranách přehled o nejvýznamnějších plemenech, užitkových typech a rázech obou druhů malých přežvýkavců chovaných ve světě. Podrobnější popis je uveden u více než tisíce plemen ovcí a čtyřiceti (????) plemen koz.
Podmínky soutěže
Do vyhodnocení soutěže o nejvyšší dosaženou produkci jehněčího masa na bahnici v roce 2010 byly zařazeny chovy, které mají v kontrole užitkovosti zapojeno minimálně pět čistokrevných bahnic a dále stáda s jehňaty zváženými ve 100 dnech nebo při odstavu. „Celkem se hodnotilo 327 stád, z toho bylo 264 menších stád, tj. do 49 bahnic s devětadvaceti plemeny a 63 stád šestnácti plemen s počtem nad 50 bahnic. Pokud jde o počty zvířat v jednotlivých kategoriích, tak u kombinovaných plemen se hodnotilo 73 malých a 36 velkých stád. V kategorii masných plemen se reprezentovalo 136 malých a 21 velkých chovů. Do kategorie plodných a mléčných plemen bylo zařazeno 33 malých a pět velkých stád. Do kategorië ostatní bylo zařazeno 22 malých a jedno velké stádo,“ uvedl Ing. Mareš.
Kategorie kombinovaných plemen
V této skupině malých chovů dosáhl nejlepšího výsledku Vít Novák z Rabštejnské Lhoty, který od dvanácti zwartblesských bahnic dosáhl průměrnou roční produkci 64,7 kg a odchoval 19 jehňat, jež dosahovala ve 100 dnech živé hmotnosti 40,9 kg.
Za ním se umístil Oldřich Kocek z Babí, který od osmnácti bahnic stejného plemene dosáhl produkci 63,9 kg a odchoval 34 jehňat s hmotností 33,8 kg ve 100 dnech věku.
Na pomyslném bronzovém stupínku se s produkcí 60,6 kg od pěti bahnic plemene merinolandschaf a devíti odchovanými jehňaty s průměrnou živou hmotností 33,7 kg ve 100 dnech věku umístil Petr Bečička ze Lhotky.
V kategorii chovů nad 50 bahnic dosáhl nejlepší produkci Luboš Waldmann z Pasek nad Jizerou s plemenem romney. Vyjádřeno čísly to na stádo 67 bahnic bylo 51,4 kg při odchovu 118 jehňat, která ve 100 dnech věku měla hmotnost 29,2 kg. Pomyslný stříbrný stupínek patřil stejně jako loni chovatelce Marii Schickerové z Hranice, která ve stádu 86 bahnic plemene zwartbles dosáhla produkci 50,7 kg a odchovala 147 jehňat s 29,6 kg hmotnosti ve sto dnech věku. Za ní s produkcí 49,7 kg skončila společnost Mamian, s. r. o., Hrobice. Další ukazatele reprodukční účinnosti jeho stáda plemene romney o velikosti 409 bahnic jsou na úrovni 611 odchovaných jehňat se stodenní hmotností 33,2 kg.
Nejproduktivnější chovy masných plemen
Skupině masných plemen opět dominovali chovatelé plemene suffolk, kteří až na jedinou výjimku v kategorii malých i velkých chovů obsadili čelní místa. Zmiňovanou výjimkou bylo podobně jako loni plemeno berrichone du cher a chovatel tohoto plemene Josef Pašta z Otovic dosáhl v kategorii malých chovů vůbec nejvyšší roční produkci 94,4 kg. Od pěti bahnic zařazených do kontroly užitkovosti odchoval třináct jehňat se stodenní hmotností 36,3 kg.
Chovateli Pavlu Sokolovi z Rychnova u Jablonce nad Nisou, který od 31 suffolských bahnic odchoval 57 jehňat (s hmotností 43,6 kg ve 100 dnech) a dosáhla produkce 80,2 kg patřilo druhé místo TOP produkčního žebříčku. S produkcí 74,8 kg společnost Školil, s. r. o., Lično obhájila svou loňskou bronzovou pozici. Od dvaceti bahnic plemene suffolk odchovali 35 jehňat, která ve sto dnech věku dosahovala živé hmotnosti 42,7 kg.
Kategorii velkých chovů s produkcí 61,2 kg vévodil Milan Láník z Mírové pod Kozákovem, který od 90 suffolských bahnic odchoval 158 jehňat se stodenní hmotností 34,9 kg.
S produkcí 59,9 kg se na druhé místo zařadil podnik Zvozd Horácko Opatov, který od 249 bahnic plemene suffolk odchoval 433 jehňat, jež ve sto dnech věku dosahovala hmotnosti 33,7 kg.
Trio nejlepších s produkcí 57,1 kg uzavírala Ing. Marie Skácelová z Podvihova, která od 55 charollaiských bahnic odchovala 79 jehňat s hmotností 39,8 kg ve sto dnech věku.
Plodná, mléčná a ostatní plemena
Ve skupině plodných a mléčných plemen v kategorii menších chovů od 5 do 49 bahnic dosáhl nejlepších výsledků Miroslav Vjater z Hradištka, který od šestnácti bahnic plemene romanovská dosáhl průměrnou roční produkci 91,9 kg a odchoval 52 jehňat, která ve sto dnech dosahovala živé hmotnosti 28,3 kg.
Bezmála o dvanáct kilogramů (80 kg) nižší produkci dosáhl Josef Borák z Velkých Karlovic jež od 29 východofríských bahnic odchoval 68 jehňat s hmotností 34,1 kg ve 100 dnech věku.
Za ním se s roční produkcí 70,6 kg umístila Michaela Kvisová z Částkova. Chovatelka od 29 bahnic romanovského plemene odchovala 83 jehňat, která ve 100 dnech dosahovala živé hmotnosti 24,7 kg.
V kategorii stád nad 50 bahnic dosáhl nejlepších výsledků Petr Kosmák z Nového Přerova prezentovanou produkcí na úrovni 41,9 kg na každou ze sto deseti romanovských bahnic v kontrole užitkovosti. Odchovaných 206 jehňat mělo ve sto dnech věku průměrnou hmotnost 22,4 kg.
S plemenem lacaune se mezi chovatele romanovského plemene vklínil Michal Hrdlička z Brníčka, který od 52 bahnic dosáhl produkce 41,4 kg. Dvaaosmdesát odchovaných jehňat mělo při vážení ve sto dnech hmotnost průměrnou 26,2 kg. Pomyslný bronzový stupínek vítězů patřil Janu Hálovi z Malé Černoce, který od 55 romanovských bahnic dosáhl roční produkci 34,6 kg při odchovu 96 jehňat, která ve sto dnech dosahovala průměrné hmotnosti 19,8 kg.
Ve skupině ostatních plemen obsadili první tři místa za nejvyšší dosaženou roční produkci na bahnici chovatelé valašky. Nejvyšší produkce 40,5 kg od 36 bahnic dosáhl Radovan Žitník z Bludovic, který odchoval 54 jehňat s průměrnou hmotností ve sto dnech věku 27 kg. O osm kilogramů nižší produkci (32,5) vykázala Vladimíra Křenková z obce Stránské. Ta od sedmi bahnic odchovala devět jehňat se stodenní hmotností 25,3 kg. S produkcí 31,9 kg doplnil trio nejlepších Jan Šimčík z Rožnova pod Radhoštěm, který od stejného počtu bahnic odchoval deset jehňat s průměrnou hmotností 22,3 kg ve sto dnech.
Celkoví vítězové
Absolutním vítězem v produkci jehňat v kategorii chovů do 49 bahnic zařazených do kontroly užitkovosti se za rok 2009 stal Josef Pašta z Otovi (berrichone du cher s produkcí 94,4 kg), následovaný Miroslavem Vjaterem z Hradištka (romanovská 91,9 kg) a Pavlem Sokolem z Rychnova u Jablonce nad Nisou (suffolk 80,2 kg).
V kategorii chovů nad padesát bahnic dosáhl nejvyšší produkce Milan Láník z Mírové pod Kozákovem (suffolk 61,2 kg). V trojici nejlepších ho doplňovali Zvozd Horácko Opatov (suffolk 59,9 kg) a stejně jako loni Marie Skácelová z Podvihova (charollais 57,1 kg).
