Farma Hunikov u České Kamenice se již více než čtvrt století zabývá chovem krav bez tržní produkce mléka. Vedle produkce zástavových telat masného skotu se však ekologicky hospodařící chovatelé věnují také chovu ovcí. A přestože jde více méně o doplňkovou aktivitu spojenou zejména s vypásáním těžko přístupných pozemků v přírodně chráněných lokalitách, ale i s výcvikem pasteveckých psů, evidované stádo německých černohlavých ovcí je největší v republice.
Stádo ovcí v Huníkově reprezentuje bezrohé masné plemeno, vyšlechtěné v Německu. Jestliže v zemi původu se označuje jako "Deutsches schwarzköpfiges Fleischschaf“, u nás se chová pod názvem německá černohlavá ovce. Podle posledních údajů Svazu chovatelů ovcí a koz, z. s., bylo do kontroly užitkovosti v loňském roce zapojeno jedenáct chovatelů se 157 bahnicemi. Z uvedeného počtu však bylo jen 99 čistokrevných zvířat, přičemž největší podíl z nich připadá právě na stádo Petra Kryštofa, který farmu patřící společnosti BH Export-Import spol s r. o. a Ing. Petra Hosmana řídí.
„Vzhledem k tomu, že jsme zástavová telata často vozili do Německa, při zpáteční cestě jsme dováželi našim zákazníkům i německé černohlavé ovce. A když jsem začal uvažovat o údržbě travního porostu v areálu farmy ovcemi, o výběru plemene jsem nemusel dlouho přemýšlet. Základ položilo deset bahnic a plemenný beran, které jsme dovezli z Německa v roce 2004. Následně jsme dvakrát importovali další plemenné berany. Založili jsme nové linie, konkrétně Nanuka a Nera, které v republice nejsou moc rozšířené. Duo plemeníků pak doplňuje ještě beran linie Nor, který pochází z českého chovu. Zpočátku jsem dělal jen čistokrevnou plemenitbu, ale jak se snižoval zájem o plemenná zvířata, snížil jsem i počet matek zapojených do kontroly užitkovosti na čtyřicet bahnic s tím, že jsem vybral potenciální matky aukčních beranů. Větší část stáda z celkového počtu 130 zvířat tak využívám k užitkovému křížení s dalším masným plemenem – texelem. Abych se vyvaroval problematických porodů, texelské berany pouštím výhradně na bahnice. Je to dobrá kombinace. Díky dobré mléčnosti matek jehňata velmi dobře rostou a po otcích mají vynikající zmasilost,“ pochvaloval si chovatel, který dlouhé roky zastával funkci předsedy dnes již nefungujícího Klubu chovatelů německé černohlavé ovce.
Z dostupných údajů se dočtete, že německá černohlavá ovce je polojemnovlnné, krátkovlnné, bezrohé masné plemeno, které vzniklo křížením plemen hamsphire, oxford down, shropshire a suffolk. Chová se převážně v severní a západní části Německa, kde patří k nejčastějším plemenům ovcí. Jedná se o ovci většího tělesného rámce s výraznými masnými znaky, s poměrně dlouhým, širokým a dobře osvaleným hřbetem. Zatímco na těle má bílou vlnu sortimentu C – CD, mírně obrostlou hlavu a nohy jsou černé. Jedná se o přizpůsobivé ovce, které lze bez obtíží chovat ve všech výrobních oblastech. Z pohledu plemenitby je důležitou informací ranost ovcí, a tak dobře živené jehnice lze zapouštět již v osmi až deseti měsících při hmotnosti 50 kg. Beránky se doporučuje zařazovat do plemenitby nejdříve v sedmi až osmi měsících, respektive při minimální hmotnosti 60 kg. Živá hmotnost dospělých bahnic je v rozmezí od 70 do 80 kg, u beranů je o 20 až 40 kg vyšší, respektive 90 až 110 kg.
O chovatelské práci se dočtete v říjnovém čísle časopisu Náš chov.*
