Evidence zdraví končetin dojnic se stává pro chovatele i šlechtitele stále významnější. Na editovaném souboru retrospektivně sebraných ročních údajů o výskytu vybraných nemocí končetin a kulhání od 161 115 dojnic plemene holštýn (H) a český strakatý skot (C) byly analyzovány souvislosti mezi podílem postižených krav na jedné a plemenem či spíše typem farmy a pořadím laktace na straně druhé. U digitální dermatitidy, nekrobacilózy meziprstí, vředu paznehtu a jakékoli nemoci končetin byly H krávy celkově i ve většině pořadí laktace postiženy častěji než C krávy, u hnisavě duté stěny tomu bylo naopak.
Ve výchozím souboru 412 tis. záznamů bylo 22 865 záznamů o onemocnění končetin, přičemž v nich infekční nemoci paznehtů (digitální dermatitida, nekrobacilóza meziprstí) činily 36,8 % a vlastní nemoci rohového pouzdra (vřed paznehtu, hnisavě dutá stěna) představovaly 30 %. Dalších 24,6 % vykázaných onemocnění bylo označeno jen podle svého příznaku jako kulhání a jen malou měrou (8,5 %) se na nemocnosti končetin podílely další nemoci jako tylom a jiná onemocnění končetin.
Vykázaný výskyt jak jednotlivých nemocí paznehtů a kulhání, tak jakékoli nemoci končetin je číselně poměrně nízký – velmi pravděpodobně podhodnocený. Příčinou určitého podhodnocení výskytu onemocnění končetin je zřejmě to, že nahlášený výskyt onemocnění končetin odpovídá četnostem pouze závažnějších případů, které většinou vyžadovaly léčbu a léky s povinnou
Při sledování vlivu pořadí laktace byl podíl H krav s jakoukoli nemocí končetin se zvyšujícím se pořadím v zásadě čím dál vyšší. Určitou výjimku představovaly pouze H krávy na 2. laktaci, u nichž byla četnost onemocnění stejná jako u H prvotelek. „Nárůst“ výskytu jakékoli nemoci končetin u H krav mezi 4. a 5+ (5. a vyššími) laktacemi sice nebyl statisticky průkazný, ale jak tyto krávy na 5+ laktaci, tak krávy na 3. a 4. laktaci byly postiženy průkazně častěji než H prvotelky.
Oproti tomu u C krav bylo rozložení výskytu jakékoli nemoci končetin podle pořadí laktace zásadně odlišné. U C prvotelek byl podíl postižených krav podstatně vyšší než u C krav na 2., 3. a 4. laktaci. Nejnižší četnost onemocnění byla ve 2. a 3. laktaci, k určitému „vzestupu“ došlo na 4. laktaci, ale teprve u dojnic na 5+ laktacích byla četnost onemocnění končetin vyšší než u prvotelek. Toto neočekávané rozložení výskytu jakékoli nemoci končetin u C krav lze objasnit rozborem výskytu jednotlivých nemocí paznehtů u obou plemen.
Z analýzy výskytu onemocnění končetin ve vztahu k plemenu a pořadí laktace lze odvodit, že farmy chovající H krávy dokázaly začlenit prvotelky do produkčního stáda lépe a snížily tím riziko rozvoje onemocnění končetin, především pak infekčních nemocí jako je digitální dermatitida a nekrobacilóza meziprstí. U chovů C krav je především na základě srovnání prvotelek s kravami na 2. a 3. laktaci patrný značný prostor pro zlepšení zdraví končetin a snížení ztrát u C prvotelek.
Pro obě plemena či spíše pro oba typy farem však platí, že vypočtené poměrně nízké četnosti a nevelké (i když prakticky významné) rozdíly nelze považovat za úspěch, hlavně proto, že zaevidovány, resp. nahlášeny byly patrně jen závažnější případy, tudíž reálná situace je s velkou pravděpodobností méně příznivá a vyžaduje podnikové/faremní analýzy, trvalou pozornost a cílenou péči.
MVDr. Petr Fleischer,Ph.D., Doc. MVDr. Alena Pechová, CSc., MVDr. Soňa. Šlosárková, Ph.D., Ing. Eva Kašná, Ph.D., Ing. Ludmila Zavadilová, CSc., doc. Dr. Ing. Josef Kučera, VÚVeL, v. v. i., Brno, VFU Brno, VÚŽV, v. v. i., Praha-Uhříněves, ČMSCH, a. s. Hradištko
Podrobněji se dočtete v článku v časopisu Náš chov 11/2020.
