Evidence zdraví končetin dojnic se stává pro chovatele i šlechtitele stále významnější. Na editovaném souboru retrospektivně sebraných ročních údajů o výskytu vybraných nemocí končetin a kulhání od 161 115 dojnic plemene holštýn (H) a český strakatý skot (C) byly analyzovány souvislosti mezi podílem postižených krav na jedné a plemenem či spíše typem farmy a pořadím laktace na straně druhé. U digitální dermatitidy, nekrobacilózy meziprstí, vředu paznehtu a jakékoli nemoci končetin byly H krávy celkově i ve většině pořadí laktace postiženy častěji než C krávy, u hnisavě duté stěny tomu bylo naopak.

Ve výchozím souboru 412 tis. záznamů bylo 22 865 záznamů o onemocnění končetin, přičemž v nich infekční nemoci paznehtů (digitální dermatitida, nekrobacilóza meziprstí) činily 36,8 % a vlastní nemoci rohového pouzdra (vřed paznehtu, hnisavě dutá stěna) představovaly 30 %. Dalších 24,6 % vykázaných onemocnění bylo označeno jen podle svého příznaku jako kulhání a jen malou měrou (8,5 %) se na nemocnosti končetin podílely další nemoci jako tylom a jiná onemocnění končetin.

Vykázaný výskyt jak jednotlivých nemocí paznehtů a kulhání, tak jakékoli nemoci končetin je číselně poměrně nízký – velmi pravděpodobně podhodnocený. Příčinou určitého podhodnocení výskytu onemocnění končetin je zřejmě to, že nahlášený výskyt onemocnění končetin odpovídá četnostem pouze závažnějších případů, které většinou vyžadovaly léčbu a léky s povinnou

Při sledování vlivu pořadí laktace byl podíl H krav s jakoukoli nemocí končetin se zvyšujícím se pořadím v zásadě čím dál vyšší. Určitou výjimku představovaly pouze H krávy na 2. laktaci, u nichž byla četnost onemocnění stejná jako u H prvotelek. „Nárůst“ výskytu jakékoli nemoci končetin u H krav mezi 4. a 5+ (5. a vyššími) laktacemi sice nebyl statisticky průkazný, ale jak tyto krávy na 5+ laktaci, tak krávy na 3. a 4. laktaci byly postiženy průkazně častěji než H prvotelky.

Oproti tomu u C krav bylo rozložení výskytu jakékoli nemoci končetin podle pořadí laktace zásadně odlišné. U C prvotelek byl podíl postižených krav podstatně vyšší než u C krav na 2., 3. a 4. laktaci. Nejnižší četnost onemocnění byla ve 2. a 3. laktaci, k určitému „vzestupu“ došlo na 4. laktaci, ale teprve u dojnic na 5+ laktacích byla četnost onemocnění končetin vyšší než u prvotelek. Toto neočekávané rozložení výskytu jakékoli nemoci končetin u C krav lze objasnit rozborem výskytu jednotlivých nemocí paznehtů u obou plemen.

Z analýzy výskytu onemocnění končetin ve vztahu k plemenu a pořadí laktace lze odvodit, že farmy chovající H krávy dokázaly začlenit prvotelky do produkčního stáda lépe a snížily tím riziko rozvoje onemocnění končetin, především pak infekčních nemocí jako je digitální dermatitida a nekrobacilóza meziprstí. U chovů C krav je především na základě srovnání prvotelek s kravami na 2. a 3. laktaci patrný značný prostor pro zlepšení zdraví končetin a snížení ztrát u C prvotelek.

Pro obě plemena či spíše pro oba typy farem však platí, že vypočtené poměrně nízké četnosti a nevelké (i když prakticky významné) rozdíly nelze považovat za úspěch, hlavně proto, že zaevidovány, resp. nahlášeny byly patrně jen závažnější případy, tudíž reálná situace je s velkou pravděpodobností méně příznivá a vyžaduje podnikové/faremní analýzy, trvalou pozornost a cílenou péči.

MVDr. Petr Fleischer,Ph.D., Doc. MVDr. Alena Pechová, CSc., MVDr. Soňa. Šlosárková, Ph.D., Ing. Eva Kašná, Ph.D., Ing. Ludmila Zavadilová, CSc., doc. Dr. Ing. Josef Kučera, VÚVeL, v. v. i., Brno, VFU Brno,  VÚŽV, v. v. i., Praha-Uhříněves, ČMSCH, a. s. Hradištko

 Podrobněji se dočtete v článku v časopisu Náš chov 11/2020.

Chovatelé holštýnského skotu investují do zlepšení podmínek ustájení s lepším welfare zvířat, krmení, dojení a v neposlední řadě do moderních technologií, které jim pomáhají s reprodukcí a prevencí onemocnění. Současná průměrná užitkovost černostrakaté holštýnské populace dosáhla 9789 kg mléka při tučnosti 3,84 % a obsahu bílkovin 3,35 %.

Zabřezávání jalovic po první inseminaci je téměř 61 % a březost krav v  průměru dosahuje 37 %. Rezervy jsou v dlouhovýkonnosti.

V dalším období se bude klást důraz na funkční vlastnosti, ukazatele zdraví a odolnosti krav vůči onemocněním. Je připravován nový model odhadu plemenné hodnoty pro dlouhověkost, odolnost vůči mastitidám a onemocnění končetin.

Ke šlechtění ve směru chovného cíle slouží selekční index. Podíl znaků v indexu odpovídá jejich významu a dědivosti. Nepřímo se šlechtí také na vlastnosti, pro které plemenné hodnoty nejsou k dispozici a jsou ve vztahu (pozitivním nebo negativním) ke znakům s odhadnutými plemennými hodnotami.

Genomika dává selekci nové možnosti. Šlechtění se posouvá do oblasti odolnosti vůči onemocněním, efektivního využívání krmiv a menší zátěže chovu krav pro životní prostředí. Pro odhad plemenných hodnot pro tyto znaky je je třeba sbírat data o výskytu onemocnění.

Projekt FIT cow zahrnuje genotypování plemenic, jako nástroj managementu stáda a optimalizace v oblasti selekce stáda. Chovatelé mohou získat genomické plemenné hodnoty svých plemenic. Projekt dále umožní rychlejší získání genomických plemenných hodnot pro znaky zdraví a onemocnění paznehtů a zahrnuje variantně genotypování prvotelek, starších jalovic a telat jaloviček. Stádo musí být v kontrole užitkovosti a plemenné knize. Další povinností je hodnocení zevnějšku u všech prvotelek a dokumentování všech diagnóz.

Genomické plemenné hodnoty jalovic se budou počítat každé dva měsíce a budou se postupně zpřesňovat.

Proč přejít z býčí referenční populace na kravskou? Referenční populace založená na býcích má svá omezení a limity, neboť počet býků zařazovaných každoročně do plemenitby se  předselekcí genomikou snižuje a stále více se vyskytují „odchýlené“ plemenné hodnoty, kdy předci mají pouze genomické plemenné hodnoty bez fenotypu.*

 Doc. Ing. Jiří Motyčka, CSc., Ing. Ladislav Vondrášek, Ing. Zdeněk Schaffelhofer, Svaz chovatelů holštýnského skotu ČR

Podrobněji v časopisu Náš chov 9/2018.

ZD Mořina hospodaří na 8000 hektarech zemědělské půdy ve dvou krajích. Největší rozlohu má ale na Berounsku, kde má také svoje sídlo. Základními obory podnikání ZD jsou rostlinná a živočišná výroba, provozování bioplynové stanice a fotovoltaických elektráren a pomocná výroba.

V současné době družstvo hospodaří zhruba na 8000 ha plochy, z toho připadá 7000 ha na půdu ornou a tisíc hektarů zaujímají louky a pastviny. Rostlinná výroba je soustředěna do čtyř středisek – Mořina, Hudlice, Tlustice a Sytno. Hlavními plodinami jsou obiloviny, řepka, mák. Dále se podnik zaměřuje na produkci kukuřičné siláže, vojtěškové a travní senáže, která je využívána hlavně pro vlastní potřebu – krmení pro vlastní stádo a substrát pro bioplynové stanice.

Živočišná výroba je zaměřena na chov skotu s uzavřeným obratem stáda. Aktuálně se v podniku chová 2400 kusů skotu celkem, z toho zhruba 1150 dojnic ve střediscích Kozolupy (holštýnský), Liteň (holštýnský) a Chyňava (český strakatý). Jalovice se odchovávají na farmě Drozdov. Býci jsou soustředěni ve středisku Pánov (u Libomyšle). Objemové krmivo je zajišťováno vlastními silami. Družstvo má také vlastní míchárnu krmných směsí.

V podniku se kromě 150 krav českého strakatého plemene chová především holštýnský skot v počtu zhruba 1000 dojnic na dvou farmách.

Jak říká hlavní zootechnik Ing. Martin Sosna, z hlediska nádoje je důležitý především objem mléka dodávaný do mlékárny. „To jsou peníze, které za mléko utržíme,“ komentuje Martin Sosna a dodává, že surovina putuje prostřednictvím MHD Střední Čechy do Německa. Utržené peníze přitom aktuálně převyšují náklady, bez podílu na zisku mlékařského družstva byla říjnová cena 10,03 Kč, s podílem pak činila 10,18 Kč za kilogram mléka s aktuálními průměrnými složkami na úrovni 4,2 % tuku a 3,7 % bílkoviny. „Složky potřebujeme, Němci nás k jejich vyššímu obsahu motivují,“ říká Ing. Sosna.*

Více si přečtete v Zemědělci v regionu pro Středočeský kraj

V termínu čtvrtek 6. 10. až neděle 9. 10. se bude na výstavišti v Lysé nad Labem konat tradiční podzimní výstava Zemědělec / Náš chov 2016. Stejně jako před dvěma lety se i letos ve dnech 6. a 7. října uskuteční v nové hale C Národní holštýnský šampionát.

Ve čtvrtek se přitom pod patronací Svazu chovatelů holštýnského skotu ČR z. s., předvedou vysokoprodukční dojnice, v pátek proběhne vlastní šampionát. Celkem se počítá s účastí zhruba 60 holštýnských a redholštýnských plemenic v kategoriích jalovice, prvotelky, krávy na druhé laktaci, na třetí a vyšší laktaci (holštýnky a redholštýnky budou hodnoceny zvlášť). Na závěr vzejde z obou kategorií národní šampiónka a také kráva s nejlepším vemenem.

Ve čtvrtek 6. 10. se v 10 hodin uskuteční slavnostní zahájení výstavy Náš chov, v 10.30 bude následovat pozvání k soutěžím Zemědělského svazu ČR. Na 10.45 a 15 hodin je naplánována diskuse o kvalitě potravin a zásadách zdravé výživy. V jednu hodinu odpoledne se v ringu předvedou jednotlivé kategorie krav spolu s plemenicemi s celoživotní produkcí nad 100 000 kg mléka. Celý den bude pro děti probíhat soutěž v dojení a další soutěže na stánku Zemědělského svazu ČR.

Pátek 7. 10. bude celý patřit chovatelům holštýnského skotu. Zahájení holštýnského dne je plánováno na desátou hodinu, v 10.15 začne Národní holštýnský šampionát, který bude trvat zhruba do 14.30 hodin. Od 19 hodin je naplánována neformální diskuse a chovatelský večer.*

 

Zemědělské obchodní družstvo Lešná hospodaří v podhůří Beskyd v okrese Vsetín na 1251 hektarech zemědělské půdy, z nichž připadá 978 ha na půdu ornou. Část výměry se nachází v LFA. Zabývá se kombinovanou zemědělskou výrobou s převahou živočišné. Podle předsedy představenstva Ing. Radima Bajara je i přes nepříznivý vývoj v cenách mléka nosným odvětvím podniku právě jeho výroba.

Chov skotu je soustředěn ve třech střediscích. Dojnice, vysokobřezí jalovice a telata na mléčné výživě jsou na farmě Perná, jalovice se odchovávají ve středisku Jasenice a býci se vykrmují v Lešné. Jalovice a suchostojné dojnice mají k dispozici pastvu.
Aktuálně v podniku chovají zhruba 430 dojnic holštýnského skotu s průměrnou užitkovostí okolo 11 195 kilogramů mléka za rok. O úspěších družstva v oblasti výroby mléka svědčí i umístění v chovatelské soutěži Svazu chovatelů holštýnského skotu ČR v kategorii 201 až 400 uzávěrek.
Výsledky chovu samozřejmě nejsou zadarmo. Jak říká předseda představenstva, bez investic se v dnešní době moderní zemědělský podnik neobejde. V ZOD investovali v poslední době například do rekonstrukce VKK ze stelivové stáje na volnou roštovou stáj, do dojírny, silážního žlabu či technologie na separování kejdy.*

Více si přečtete v Zemědělci v regionu pro Zlínský kraj

Ve čtvrtek byly v rámci Semináře a tradičního setkání chovatelů holštýnského skotu v Seči vyhlášeny výsledky chovatelské soutěže. Zároveň došlo i na oslavy 25. výročí založení Svazu chovatelů holštýnského skotu včetně předání plaket partnerským organizacím.

Jak informoval ředitel svazu doc. Ing. Jiří Motyčka, CSc., v prosinci roku 1989 došlo v Košeticích na aktivu chovatelů k prvním impulsům založení pozdějšího SCHHS s cílem intenzifikovat šlechtění černostrakatého skotu za přímé účasti chovatelů. Dalšími body jednání bylo zvýšení produkčních schopností a přístup chovatelů ke špičkovému genetickému materiálu.
Samotný Svaz chovatelů černostrakatého skotu ČR byl založen v dubnu 1990 ve Větrném Jeníkově. V roce 2000 změnil název na Svaz chovatelů holštýnského skotu ČR.
Za těch 25 let se podle řečníka změnilo mnohé, od chovného cíle až po metody odhadu plemenných hodnot. Došlo také k postupné změně typu chovaných krav, což doc. Motyčka dokumentoval na fotografiích vítězek výstav z let 1996 až 2015.
Zmínil se i o publikační činnosti svazu, pořádání odborných seminářů a chovatelských setkání. Nezapomněl vyzdvihnout nasazení SCHHS při pořádání Evropské holštýnské konference pře deseti lety a také účast českých chovatelů na mezinárodních šampionátech v Oldenburgu, Cremoně a Fribourghu.

Více si přečtete v Zemědělci

Svaz chovatelů holštýnského skotu, o. s., je občanské sdružení, které bylo založeno v roce 1990. Výkonný ředitel svazu doc. Ing. Jiří Motyčka, CSc., vystudoval Vysokou školu zemědělskou v Praze, kde působil i po jejím absolvování. V roce 1996 pracoval krátce jako šlechtitel ve Svazu chovatelů českého strakatého skotu. Ředitelem Svazu chovatelů holštýnského skotu je 18 let.

Jak hodnotíte výši užitkovosti, které dosáhly plemenice holštýnského skotu v uplynulém roce?
V roce 2008 byl v České republice významným způsobem předefinován chovný cíl plemene, kterým se stala celková rentabilita výroby mléka a konkurenceschopnost jeho chovatelů. Šlechtění se zaměřilo na souhrnný genotyp, tzn. že v selekčním indexu SIH jsou zváženy rozhodující ekonomicky významné znaky a vlastnosti, pro které jsou k dispozici plemenné hodnoty (PH), na které se šlechtí. Selekční index je de facto jakési číselné vyjádření chovného cíle.
U holštýnského plemene specializovaného na produkci mléka je výše užitkovosti rozhodujícím ukazatelem, který ovlivňuje náklady na litr mléka. Je nutné si uvědomit, že s rostoucí užitkovostí se obvykle zvyšují celkové náklady, ale náklady na litr mléka se snižují, zejména náklady fixní. Tento vztah má své určité hranice. Z toho vyplývá, že ekonomicky nejvýhodnější výše užitkovosti není u všech chovatelů stejná, protože se odvíjí od konkrétních podmínek každého chovu. Tyto závislosti potvrzuje dlouhodobý trend vývoje užitkovosti. V  roce 1995 byla průměrná užitkovost 4650 kg, za dvacet let se více než zdvojnásobila, což je každoroční nárůst o více než 230 kg mléka, aniž by došlo ke snížení obsahu bílkovin, snížila se tučnost. Zde je třeba zdůraznit, že chovatelé nezvyšují užitkovost proto, aby se umístili na předních místech žebříčků, ale vede je k tomu ekonomika výroby mléka.
Aktuálně je užitkovost černostrakatých holštýnských krav v kontrole užitkovosti včetně kříženek z převodného křížení 9454 kg mléka (3,78 % tuku a 3,31 % bílkovin). U červené variety (red) je to 8311 kg mléka (tučnost 4,02 % a 3,48 % bílkovin). Co se týká užitkovosti, patří Česká republika k výrazně nadprůměrným zemím v Evropě.*

Více si přečtete v březnovém čísle měsíčníku Farmář.

Díky federální struktuře Německa a struktuře chovu hospodářských zvířat, má země mnoho chovatelských organizací a z toho 14 regionálních organizací je zapojeno do chovu holštýnského skotu a je členem DHV, zastřešující organizací je tedy Německá holštýnská asociace (DHV = Deutscher Holstein Verband e.V.).

DHV je hlavně zodpovědná za podporu německého holštýnského a red holštýnského skotu, harmonizací postupů jednotlivých členských organizací, školení klasifikátorů prolineární hodnocení exteriéru skotu, definici šlechtitelského programu a chovného cíle a koordinaci jednotných kritérií, publikaci výsledků kontroly užitkovost, sběr dat tvorbu statistik. DHV je jedním z poradních orgánů Německé federace chovatel skotu (ADR).

 

Víc než 130 let chovu holštýna v Německu – jak všechno začalo

První oficiální chovatelský spolek v Německu byl založen ve Fischbeku poblíž Altmarku roku 1876. Jeho cílem bylo využívat čistokrevné plemenné býky černostrakatého nížinného plemene, aby se toto plemeno rozmnožovalo pouze čistokrevnou plemenitbou. Později vznikalo mnoho regionálních chovatelských asociací a družstev, které potom v následujících letech splynuly s většími organizacemi. Četné vynikající rodiny krav současnosti, lze vystopovat až k úplně prvním registracím v plemenných knihách oblastí severního Německa.

Po nějakou dobu registrovala většina chovatelských organizací černostrakatá i červenostrakatá zvířata v jedné plemenné knize a chovný cíl obou barevných variant byl totožný. Později se formovaly organizace, které registrovaly buď jen černostrakaté krávy, nebo pouze červenostrakaté.

Kvůli světovým válkám se šlechtění velmi zdrželo. Ale díky nadšeným chovatelům začaly asociace znovu a znovu pracovat a vést plemenné knihy.  To zaručilo přežití chovu německého holštýnského skotu v Západním Německu stejně jako ve Východním.

V polovině šedesátých let minulého století chovatelské asociace prohloubily spolupráci s plemenářskými firmami, zajišťujícími inseminaci Tak vzniklo několik velkých chovatelských organizací, které charakterizují chov holštýnského skotu v Německu až dosud. Po reunifikaci (1990) se organizace chovu dojnic ve východní čáasti Nemecka začala řídit podobným modelem. Mezitím se chovné cíle černostrakatého a red holštýnského skotu více přiblížily a výsledkem bylo, že v roce 1996 vznikla Německá holštýnská asociace (Deutscher Holstein Verband e. V. – DHV). Jejími hlavními úkoly je sladit fungující model holštýnských chovatelských organizací, vytvořit jednotná šlechtitelská kritéria a ochránit zájem německých chovatelů holštýnského skotu celonárodně a mezinárodně.

 

Potenciál pro efektivní produkci mléka

V Německu je více než 22 800 stád, podniků a přes 1,6 miliónu registrovaných holštýnských krav. Německo má největší holštýnskou populaci registrovanou v plemenné knize na světě a v celkem je tu zhruba 2,2 miliónu holštýnských dojnic. Každoročně prochází kontrolou dědičnosti asi 1000 holštýnských a red holštýnských mladých býků. Přísná kritéria pro výběr matek býků a nezávislý sběr dat při testování mladých

Německé šlechtitelské využívají vždy ty nejnovější poznatky. Jsou základním kamenem pro dosažení vysoké užitkovosti a funkčních vlastností holštýnských dojnic. Také délka produkčního života, plodnost a zdravé vemeno jsou vlastnosti, které jsou vysoce hodnoceny.

Tato kombinace ekonomicky důležitých vlastností dělá z německých holštýnek ziskové dojnice, velmi ceněné jak mezi německými chovateli, tak jinde ve světě.

Desítky tisíc čistokrevných holštýnů jsou každoročně vyváženy do 35 zemí světa. Inseminační dávky nejlepších plemenných býků, stejně jako embrya významných rodin se těší velké poptávce všude po světě.

 

Velké chovatelské a plemenářské společnosti

Většina členů DHV vznikla sloučením chovatelské a plemenářské společnosti. TopQ (má 5 spolupracujících firem – WEU, RSA, RUW ZBH a LTR) a NOG (North-East-Genetics se 4 spolupracujícími společnostmi – RSH, RMW, RBBB, Masterrind) ) jsou celostátní společnosti spolupracující s různými chovatelskými organizacemi.

Společnosti, které zajišťují kontrolu mléčné užitkovosti, jsou nezávislé. Data KU i kontroly dědičnosti se zpracovávají ve sjednoceném systému dat pro živočišnou produkci v počítačovém centru firmy VIT a ta také pravidelně výsledky publikuje. ADR je federální organizace., má speciální komise, které určují doporoučení a směrnice pro sektory posuzování plemenné hodnoty, kontrola mléčné užitkovosti, kontrola masné užitkovost, . kontrola plodnosti a zdraví, inseminace a přenos embryí. Dalšími třemi členy jsou ASR (Southern German organisations of cattle breeding and insemination – pro simentálský skot a brown swiss), DLQ (German association for milk recording and quality control –kontrola mléčné užitkovosti), a BDF (Federal organisation of German beef cattle breeders and producers – masná plemena) , a ty (stejně jako další člen – DHV) mají pod sebou mnoho regionálních organizací a teprve ty mají přímý kontakt s farmáři.

Dalšími členy DHV, z nichž některé jsme navštívili, a o jejichž činnosti se zmíníme podrobněji, jsou RSH (Rinderzucht Schleswig-Holstein e.G.), VOST (Verein Ostfriesischer Stammviehzüchter e.G.), RMV (Rinderzucht Mecklenburg-Vorpommern GmbH), RBB (RBB Rinderproduktion Berlin-Brandenburg GmbH), RUW (Rinder-Union-West e.G.), LTR (Landesverband Thüringer Rinderzüchter), RSA (Rinderzuchtverband Sachsen-Anhalt e.G.), Masterrind (Masterrind GmbH), ZBH (Zucht- und Besamungsunion Hessen e.G.), SRB Zuchtverband Schwarzbunt und Rotbunt Bayern e.V.), RBW Rinderunion Baden-Württemberg e.V.), VDR (Verband Deutscher Rotviehzüchter), OHG (Osnabrücker Herdbuch e.G.), WEU ( Weser-Ems-Union e.G.).

Podrobněji v časopisu Náš chov.

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2021 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down