24.01.2025 | 11:01
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Skrytá hrozba inbreedingu v holštýnské populaci

Na setkání chovatelů holštýnského skotu na přehradě Seč loni v prosinci byl hlavním hostem Pierre-Alexandre Leveque, vedoucí Oddělení genetiky Prim’Holstein France. Otevřel téma Inbreeding – skrytá hrozba.

Nejprve seznámil české posluchač se stavy zvířat ve Francii – chová se tam 2,1 milionů krav plemene Prim’holstein z celkového počtu 3,4 milionů krav dojených plemen. Asi 1,2 milionu holštýnských krav je v kontrole užitkovosti. Asi 400 000 krav je hodnoceno na exteriér.

Časné zkušenosti s genomikou

Od roku 2009 se při odhadu plemenných hodnot ve Francii zohledňuje genomika. Od roku 2022 přešli Francouzi na jednokrokovou metodu, kterou my také využíváme. Hodnocení zvířat tedy probíhá na základě všech dostupných informací v jedné jediné operaci a již nedochází ke zkreslení, kdy se přičítala vyšší genetická významnost efektu prostředí.

Pierre-Alexandre Leveque dále odpověděl na otázku proč genotypovat: Dřívější informace již od prvních měsíců života zvířat oceňují jak šlechtitelé při výběru býků pro využití v selekčním programu, tak chovatelé při výběru jalovic pro potřebu chovu a obnovu stáda.  Jde také o úplnější informace – okamžitý přístup ke všem indexům, včetně funkčních. V neposlední řadě jde o přesnější informace – vysoký koeficient determinace R2 od raného věku zvířete ve srovnání s rodokmenovou plemennou hodnotou.

Přišel strmý nárůst inbreedingu

„Na rozdíl od testace klasické genomika znamená urychlení procesu o tři roky práce,“ poznamenal přednášející s tím, že poptávka po genotypování plemenic ve Francii stále roste ze strany chovatelů, neboť mají možnost volby strategie a připařovacího plánu jalovic nebo jejich selekce pro obnovu stáda.

Je přirozené, že při hledání těch nejlepších zvířat pro připařování a roste stupeň inbreedingu (příbuzenské plemenitby). Přednášející ho definoval jako% genů se stejnou formou (páry) alel v genetické výbavě jedince. „Inbreeding je indikátorem genetické variability jedince, ale nutně nezohledňuje variabilitu v dané populaci,“ zdůraznil Pierre-Alexandre Leveque a upozornil na vývoj inbreedingu u dojených plemen ve Francii (viz tabulka 1). V současnosti 32 % populace holštýnských plemenic má koeficient inbreedingu > 6,25 %. Od počátku uvedení genomické selekce do praxe křivka inbreedingu stoupá mnohem strměji.

Za posledních 10 let narostl koeficient inbreedingu o 2,06 procent, což je alarmující. Genomika narůstající genetický zisk výrazně nezrychlila, takže inbreeding roste bez výrazného pokroku v genetickém zisku. Pak je třeba podle přednášejícího dát na misky vah, zda je důležitější genetický zisk nebo genetická diverzita.

Francouzská holštýnská genetika (potažmo i světová) je ve stádiu, kdy musí vyvažovat mezi diverzitou populace a genetickým ziskem. Důsledky vysokého inbreedingu jsou již dlouho všeobecně známé: je to narůstající četnost výskytu genetických vad, ztráta rozmanitosti populace a ve finále POKLES UŽITKOVOSTI! Jako příklad Francouz uvedl: Zvýšení koeficientu inbreedingu o 1 % znamená:

  • -41 kg mléka,           
  • -1,7 kg tuku,             
  • -1,3 kg bílkovin,       
  • +12 550 somatických buněk/ml.

Jakými nástroji můžeme inbreeding kontrolovat?

  • Omezit počet (prvních) inseminací aktivními býky, což je ale v konfliktu s hospodářským zhodnocením býků „šampiónů”.
  • Připařování s využitím informatiky pro výpočet inbreedingu v několika generacích.
  • Omezit počet synů genomických býků.
  • Integrace genetických anomálií přes selekční index ISU.

Jedním z praktických nástrojů je kontrola prostřednictvím připařování s využitím informatiky.

Podle přednášejího existují dvě možnosti efektivní kontroly inbreedingu:

  1. Systém založený na genomickém připařování s výpočtem genomického inbreedingu. To je geneticky (nej)přesnější připařování, ale potřeba dat a robustních algoritmů.
  2. Systém založený na připařování s výpočtem inbreedingu na základě rodokmenu. Připařování s jednoduše dostupnými daty, které ale nezohlední nahodilý vliv (riziko) plynoucí z meiózy.

Francouzský chovatel má k dispozici nástroj vyvinutý asociací Prim’Holstein France – PH Manager, což je 100% nezávislá aplikace pro genetické řízení stáda. Poskytuje možnost nastavení maximálního stupně inbreedingu v připařovacím plánu a vlastního cíle šlechtitelské práce v chovu.

Napsat komentář

Napsat komentář

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2025 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down