Na letošní výstavě Kůň 2011 bylo předvedeno celkem téměř sto koní asi třiceti plemen. Kromě mnoha dalších byla představena plemena, která se dají považovat za neobvyklá nebo zvláštní, a to nejen proto, že některá z nich byla v Lysé nad Labem představena poprvé.
Návštěvníci veletrhu viděli také ta plemena, která nejsou v České republice zcela běžná – morgan horse, knabstrupper, kisbérského koně. Často vídaným není ani islandský kůň.
První uznané americké plemeno
Plemeno morgan horse vzniklo z hřebce Justin Morgan. Morgan sehrál významnou úlohu zejména při vývoji obou nejdůležitějších sportovních amerických plemen, amerického jezdeckého koně a amerického klusáka.
Narodil se na jaře roku 1789, ale jeho původ ze strany otce a místo narození jsou nejisté. Matka měla velmi dobrý rodokmen s krví plnokrevníků. Hříbě pojmenovali Figure a jako dvouletého ho Justin Morgan, učitele a hudební skladatel přijal od původního majitele jako splátku dluhu. Podle něho byl kůň později přejmenován a pod jménem Justin Morgan se zapsal do historie plemene.
Teprve koncem 19. století však bylo toto plemeno ustanoveno pod názvem Morgan. V roce 1909 vznikl Morgan Horse Club se sídlem ve Vermontu, který byl v roce 1971 přejmenován na American Morgan Horse Association (AMHA).
Figure v pracoval celý život na poli, měl sílu i rychlost a mírnou povahu. Zakladatel prvního amerického plemene koní uhynul v roce 1821. Měl velice rozsáhlé potomstvo, které bylo využíváno k rozmanitým účelům. Používali se na práci na farmě, jako dopravní prostředek a uplatnili se i u vojska.
Svou roli sehráli při vzniku plemen american quarter horse, american saddlebred a tennessee walking horse, americký klusák. Každý z dnešních registrovaných Morganů je potomkem Justina Morgana prostřednictvím některého z jeho tří synů – Bulrushe, Shemrana a Woodburyho. Podle toho rozeznáváme v současnosti tři základní linie.Cílem dnešního chovu není udržet za každou cenu uvedené linie jednotlivě, ale naopak, jejich prokřížením získat kvalitní zvířata.
Současný Morgan se mírně liší od svého předka. Průměrná výška v kohoutku se pohybuje mezi 142–152 cm. Nejčastější má hnědé nebo černé zbarvení, ale existují také plaváci, žluťáci a také myšáci. Využití Morgana všestranné, a to pro parkurové skákání, drezúru, westernové discipliny, jako jsou reining, cutting, do zápřahu, pro turistické a rekreační ježdění, hiporehabilitace a práce na farmě. Pro svou mírnou povahu a nepříliš vysoký vzrůst se dobře hodí k dětem.
V Lysé nad Labem se jako zástupce plemene představila vraná klisna LVM Beauty 0178098, narozená 6. června 2005, jejím ž chovatelem a majitelem je David Latnz z Ohia v USA.
Knabstrupský kůň
Knabstrupské plemeno se chová v několika typech – sportovní, klasický, pony a mini, tedy typech – v barokním a moderním sportovním typu a různých velikostech – koně, poníci i minikoně. Chovatelé si mohou vybrat, kterému typu dají přednost. Plemeno je využíváno pro rekreační ježdění, ale také pro nejnáročnější jezdecké discipliny (drezúra, všestrannost, parkúr, hony, moderní pětiboj a také hippoteraie).
Na historii frederiksborga, který byl chován v Dánsku již od roku 1562, navázal knabstrup. V době napoleonských válek bylo Dánsko obsazeno španělskou armádou a tehdy se do země dostali koně se skvrnitým zbarvením.
Plemeno knabstrupský kůň je pojmenováno podle místa svého vzniku, statku Knabstrupu. Novodobější historie uvádí, že v roce 1683 byl dánským hřebčínem ve Frederiksborgu zakoupen černý hřebec Superbe a ten založil linii, ze které později vznikl dánsky knabstrup.
V roce 1812 byla přímým potomkem Superba nakryta klisna Flaebe. O jejím původu se pouze spekuluje (dánský řezník Flaebe ji koupil od španělského důstojníka a prodal ji soudci Lunnovi a ten ji dal nakrýt frederiksborgským hřebcem, ale v roce 1813 se o této klisně narodilo hříbě –hřebeček – a klisna Flaebe se stala prapředkem knabstrupského plemene. Flaebe byla velmi neobvykle zbarvená, byla tmavě červená s bílou hřívou a ocasem, její tělo bylo bíle prokvetlé, záď byla hnědá s bílou dekou. Stala se tedy matkou budoucího plemeníka a s hřebcem Cimber (jutský kůň) měla v roce 1819 klisnu Flaebe 2, která se také zapsala do vzniku plemene knabstrupperů.
Původní knabstrup byl tygr, bělouš s nepravidelnými, nejčastěji hnědými skvrnami.
V České republice se chovem knabstrupského zabývají prakticky pouze dva chovatelé, respektive ranče. Chovné klisny a hřebci se importovali a odchovávají se první hříbata. Existují tu také dvě chovatelská sdružení se vztahem k zahraničním asociacím, jednak spadají pod německou plemennou knihu ZfDP a jednak pod KNN (dánská plemenná kniha), se kterou spolupracuje Knabstrupper Association of Czech Republic.
Novinkou výstavy bylo předvedení knabstrupských koní. Poprvé nejen v Lysé nad Labem, ale i v ČR mohli diváci vidět zástupce tohoto barokního plemene, chovnou klisnu Conny van Wethautal německého původu a jejího syna, ročního hřebečka Mönchshof´s Kleiner Onkel, v současnosti v majetku Johany Spáčilové z Postupic.
Kisberský kůň
Kisbér je polokrevný jezdecký kůň podobný anglickému plnokrevníku, dá se využívat ve všech odvětvích jezdeckého sportu, ale hodí se i pro lehčí tažné práce. Má ze všech maďarských plemen nejvíce registrovaných jedinců.
Plemeno bylo vyšlechtěno na panství rodiny Batthyány v župě Komárom a své jméno získalo podle města Kisbér. Císař František Josef I. nařídil vyšlechtit na konfiskovaném panství ušlechtilé vojenské plemeno vhodné pro husary. Do obce Kisbér byly importovány anglické klisny, ale byla tu také další plemena – arabské, čerkeské, španělské, piberské, norfolkské, percheronské, mecklenburské a další. Tato plemena se po několik generací křížila s anglickými plnokrevnými hřebci. Vzniklo plemeno blízké anglickému plnokrevníku, ale těžší, klidnější, k práci vhodnější.
Před 2. světovou válkou byli importováni hřebci a klisny trakenského plemene pro zlepšení pohybových a pracovních vlastností kisberských koní. Za války byl chov koní rozdělen na dvě části, jedna zůstala v Maďarsku a druhá byla přemístěna do bavorského Bergstetten. Odtud se 78 kusů jako válečná kořist dostalo v roce 1945 do USA a byla v roce 1953 založena Hungarian Horse Association a populace těchto koní je tam dodnes.
V roce 1953 bylo 150 kisberských koní umístěno do státního statku Bábolna a začala regenerace plemene. V roce 1961 klesl počet klisen kisberského chovu na 40 a začalo nepromyšlené křížení, takže na konci 70. let byl stav čistokrevných klisen ohrožen. V roce 1989 byl založen Kisberský svaz chovatelů polokrevníků, v jehož evidenci je více než 1000 klisen a 124 plemenných hřebců na celém území Maďarska
Český svaz chovatelů koní Kisbéry byl založen 31. srpna 2009.
Simona Grézlová z Tršic přivezla na výstaviště klisny 1938 Amati Aida W, se kterou přijela i její dcera, klisnička Ozora Aurora W, narozená 9. 12. 2009. Třetím předvedeným kisbérským koněm byl hřebec Cenzor Szeretö W. Chov kisbérského koně je v České republice ojedinělý, ve Velkém Týnci mají v současnosti šest koní
Islandský kůň
Ostrov Island je kolébkou islandského koně. Po roce 871 n. l. se norští vystěhovalci přivezli norské poníky a fjordlingy, později se začali přivážet koně se Skotska, Irska a ostrova Man. Jejich postupným křížením vznikl islandský kůň. Tento kůň patří mezi nejstarší a protože obyvatelé ostrova v roce 930 zakázali chov cizích plemen koní, je i jedním z geneticky nejčistších.
Roku 1879 vznikly první chovatelské programy islandského koně, založené na kvalitě pěti chodů islandského koně. Ty představuje krok (fetgangur), klus (brokk), cval (stökk) a dva typy mimochodu skeid a tölt. Tölt je čtyřdobý pohyb, velmi pohodlný pro jezdce od pomalého do vysokého tempa. Skeid je čistý mimochod a využívá se hlavně jako závodní běh ve vysokých rychlostech na krátkých úsecích.
Islandský kůň je nenáročné plemeno, nejčastěji se chová pouze na pastvě. Islandský kůň je i přes kohoutkovou výšku 125 až 134 cm řazen mezi koně a ne poníky. U plemene je povoleno 15 typů barev a kombinací, včetně strakáčů piebalda (má velké černé a bílé skvrny nepravidelných tvarů) a skewbalda (velké hnědé a bíle skvrny nepravidelných tvarů). Islandští koně jsou všestranným plemenem, silným v zápřahu, ale s dobrými jezdeckými vlastnostmi. Plemeno islandského koně bylo u nás poprvé představeno roku 2001 na výstavě Kůň v Pardubicích.
Do Lysé nad Labem zavítali se svými koňmi chovatelé z Mileva u Stříbra. Majitelka koní je Maria Dives a přivezli valachy, zlatého ryzáka Bjössi von Herrnthann narozeného roku 2002 a hnědáka Boggi von Herrnthann narozeného v roce 1998.
Klíčové informace:
· Letošní výstavy Kůň 2011 v Lysé nad Labem se účastnilo téměř sto koní třiceti plemen.
· Kromě plemen koní, která výstavu pravidelně navštěvují,byla k vidění i plemen méně známá.
· Poprvé se představil morgan horse, knabstrupský kůň, zatím v omezeném počtu jsou v České republice chováni kisbérští a islandští koně.
