Nižší podíl sóji ve výživě kuřat

Z hlediska využití růstového potenciálu brojlerových kuřat má zásadní význam výživa. V prvních čtyřech týdnech kuřata potřebují živiny zejména pro svůj růst. Hlavní živinou, která ovlivňuje růst a složení jatečného těla jsou dusíkaté látky. Ve směsích pro výkrm kuřat je jejich hlavním zdrojem sója, která se do Evropy transportuje přes oceán. V souvislosti se snahami zmírnit produkci skleníkových plynů, se řeší nejen letecká přeprava této základní krmné suroviny, ale v případě drůbeže také efektivní podíl sóji v krmných směsích. Výsledky pokusů ukazují, že snížením podílu dusíkatých látek v krmných dávkách kuřat vykrmovaných na maso se sníží exkrece dusíku a emise čpavku, zlepší se kvalita podestýlky, stejně jako welfare a zdraví kuřat.

O výživě výkrmových kuřat s různou intenzitou růstu hovořila na semináři ve Stříteži u Jihlavy, který pro chovatele drůbeže uspořádala společnost Trouw Nutrition Biofaktory, s. r. o., prof. Ing. Eva Tůmová, CSc., z Katedry chovu hospodářských zvířat ČZU v Praze. Mimo jiné uvedla, že současným trendem je snižovat podíl sóji v krmných směsích a tím přispět ke zlepšení zdraví kuřat i životního prostředí. 

Proč?

Největšími producenty sóji jsou Brazílie, USA a Argentina, kteří vyprodukují 82 % z celkové světové produkce sóji převyšující 400 miliónů tun. Přitom v Evropě se v krmných směsích pro kuřata ve výkrmu spotřebuje asi 32 % produkce sóji.

„Snížením obsahu dusíkatých látek v krmných směsích pro výkrm kuřat o jediné procento dojde ke zvýšení retence dusíku v těle o čtyři procenta. Vedle lepšího využití dusíku kuřaty současně dojde ke snížení podílu sójového extrahovaného šrotu o deset procent, dále ke snížení exkrece dusíku asi o 14 % a ke snížení spotřeby vody o 23 %. Také se zlepší vlhkost podestýlky asi o 28 % a sníží se produkce čpavku, který patří mezi skleníkové plyny o více než 30 %. Pokud snížíme obsah dusíkatých látek v krmných směsích, sníží se exkrece dusíku a tím i výskyt kontaktní dermatitidy. Při dvouprocentním snížení obsahu dusíkatých látek dojde ke snížení příjmu dusíku o 13 % a exkrece dusíku až o 40 %. Snížení obsahu dusíkatých látek sníží denní spotřebu krmiva a zvýší konverzi. Pokud na začátku výkrmu snížíme obsah dusíkatých látek z 23 na 22 %, snížíme denní spotřebu směsi o 1,4 % a zhoršíme konverzi o 1,9 %. Jestliže snížíme obsah dusíkatých látek v pozdější fázi výkrmu z 19 na 18 %, snížíme denní spotřebu krmiva o 0,8 % a zhoršíme konverzi o 0,5 %. To znamená, že je výhodnější snižovat obsah dusíkatých látek v krmných směsích ve druhé fázi výkrmu, kdy se i výrazně zvyšuje spotřeba krmiva,“ doporučovala prof. Tůmová.  

Co to přinese?

V pokusech s krmnou směsí se sníženým obsahem dusíkatých látek o 1,5 % a 3,0 % u rychle rostoucích kuřat kombinace Ross 308 vykrmovaných 35 dnů se ukázalo, že živá hmotnost ani spotřeba krmiva se prakticky nezměnila. Snížení celkového příjmu dusíkatých látek neovlivnilo ani jatečnou výtěžnost či složení jatečného těla.

„Když jsme u rychle, středně a pomalu rostoucích genotypů kuřat porovnávali směs, která měla o šest procent méně dusíkatých látek, u genetiky Ross 308 jsme oproti kontrole zaznamenali nižší porážkovou hmotnost, stejně jako nižší úhyn, ale také horší ekonomiku výkrmu. Obdobné výsledky byly také Hubbarda, u něhož jsme však v porovnání s kontrolou zaznamenali vyšší úhyn. Výrazné zlepšení ekonomiky při krmení se šestiprocentním snížením dusíkatých látek ve směsi jsme zaznamenali u kombinace ISA Duál, u níž se významně zvýšila i jatečná výtěžnost, a to při zachování podílu hlavních masitých partií, tj. prsou a stehen a nižšího podílu abdominálního tuku. U rychle rostoucích a pomalu kuřat byla jatečná výtěžnost oproti kontrole nepatrně vyšší, a zatímco u genotypu Ross 308 jsme zaznamenali mírné snížení podílu prsou a navýšení podílu stehen a abdominálního tuku, u Hubbarda byl podíl hlavních masitých částí oproti kontrole srovnatelný, a navíc došlo ke snížení ukládání abdominálního tuku. Snížení obsahu dusíkatých látek v krmné směsi nemělo vliv na obsah dusíkatých látek v mase ani v tuku. Co se týká cholesterolu, pozitivní snížení jsme zaznamenali u rychle rostoucích kuřat. Ve vztahu k udržitelné produkci má smysl zabývat se snížením obsahu dusíkatých látek v krmné směsi. Docílíme tím snížení exkrece dusíku a emisí čpavku, lepší kvality podestýlky a zlepšení welfare a zdraví kuřat. Přitom u rychle rostoucích kuřat je doporučení snížit podíl dusíkatých látek ve výkrmové směsi do tří procent, u středně rychle rostoucích do šesti procent a u pomalu rostoucích do deseti procent,“ konstatovala profesorka Tůmová.