Od příštího roku se bude na základě nařízení Evropské unie zoonotický červ svalovec diagnostikovat trávicí metodou. Pro laboratoře, které vyšetřují přítomnost parazitických červů ve vzorcích svaloviny domácích, ale i divokých prasat to v této souvislosti představuje nejen nezbytnou akreditaci, ale také vybavení odpovídajícími laboratorními přístroji a pomůckami, což je značně finančně nákladné.
Trichinelóza je nebezpečné onemocnění, které u člověka vyvolávají infekční larvy svalovce stočeného (Trichinella spiralis) a v našich podmínkách je spojováno s konzumací nedostatečně tepelně upraveného vepřového a masa divočáků. Proto se ve státních veterinárních ústavech i v laboratořích přímo na jatkách sledují vzorky svaloviny, nejlépe z bráničních pilířů.
Stávající metoda vyšetření
Dosud se vyšetřování svaloviny na přítomnost infekčních larev Trichinella spp. provádělo kompresní metodou. Její princip spočíval ve stlačení vzorku svaloviny asi o velikosti pšeničného zrnka dvěmi silnostěnnými skleněnými destičkami s 28 políčky pomocí šroubů. Stlačená svalovina se prohlížela pod lupou, stereomikroskopem nebo trichinoskopem. Podle nařízení Evropské unie bude základní metodou diagnostiky tohoto člověkem obávaného parazita trávicí metoda. K tomu, aby laboratoře mohly fungovat podle metodiky nařízení Komise (ES) č. 2075/2005, bylo nezbytné vybavit je nejen speciálními přístroji, laboratorními pomůckami a chemikáliemi, ale musí být na požadovanou metodiku akreditovány. Z toho důvodu některé krajské veterinární správy (KVS) začaly uvažovat o převedení této diagnostiky z laboratoří na jatkách na již akreditované laboratoře ve Státních veterinárních ústavech. Jednou z nich je i laboratoř oddělení patologie a parazitologie Státního veterinárního ústavu Praha v Lysolajích.
„Letos laboratořím fungujícím na jatkách končí přechodné období, bez akreditace nebudou moci diagnostiku svalovce trávicí metodou provádět. Zřízení nové laboratoře v našem ústavu speciálně zaměřené na diagnostiku Trichinella spp. vzniklo na základě požadavku Krajské veterinární správy pro Plzeňský kraj. Svalovinu prasat na jatkách odebírají veterinární inspektoři do nerezových vzorkovnic, které jsme si k tomu účelu nechali vyrobit. Každá vzorkovnice s vyjímatelnou mřížkou uvnitř je na víku, boku a dnu označena číslem od jedné do padesáti. Číslo vzorkovnice s konkrétním počtem vzorků je uvedeno na žádance k vyšetření, čímž je zabezpečena nezbytně nutná a přesná identifikace zaslaného materiálu. Vzorky jsou převáženy nově zřízenou svoznou linkou SVÚ Praha automobilem vybaveným chladicím agregátem. V relativně krátkém časovém období se nám podařilo kapacitně i personálně zabezpečit pracoviště určené pro speciální diagnostiku Trichinella spp. u různých druhů zvířat. Od poloviny června letošního roku provádíme kompletní vyšetření z některých provozních jatek na Plzeňsku V současné době ve dvousměnném provozu vyšetřujeme až 1200 vzorků denně. Nejpozději v časných ranních hodinách druhého dne pracovníci krajské veterinární správy mají od nás výsledky k dispozici. Musím dodat, že kapacitně i personálně jsme připraveni zajišťovat diagnostiku svalovce i z jatek v dalších krajích,“ uvedl ředitel ústavu MVDr. Bedřicha Horynu.
Trávicí metoda
Trávicí metoda je náročná na laboratorní vybavení. Ze speciálních přístrojů jsou to například váhy s přesností 0,1 g, dále mixér, magnetická míchačka s míchadélkem a trichinoskop. Neobejde se ani bez laboratorních pomůcek v podobě nůžek, pinzet, konických dělících nálevek, sítek s póry 177 mikronů, kádinek, kalibrovaných válců, střiček, hliníkových fólií, Petriho misek nebo nádob k dekontaminaci pomůcek a konečně chemikálií, jako jsou pepsin, a kyselina chlorovodíková.
„Metodický postup je takový, že z padesáti individuálních vzorků svaloviny, které veterinární inspektor na jatkách odebere, se na předvážkách naváží z každého vzorku jeden gram v případě domácích prasat nebo pět gramů od divokých prasat nebo jiných volně žijících zvířat. Každý odvážený vzorek se dá do kádinky, ve které se simulují podmínky trávení v žaludku. To znamená, že svalovina se posype odpovídajícím množstvím pepsinu, zalije se potřebným množstvím 25% kyseliny chlorovodíkové a vody a při teplotě 45 až 48 °C se za současného míchání nechá v roztoku po dobu 30 minut. Potom se natrávenina přelije přes sítko do dělicí nálevky a nechá se další půl hodinu sedimentovat. Následně se vypustí 40 ml tekutiny do skleněného válce, z něhož se po dalších deseti minutách opatrně odpipetuje 30 ml. Zbylých deset mililitrů vzorku se vyšetřuje trichinoskopem na přítomnost infekčních larev Trichinella spp,“ prozradil týdeníku Zemědělec parazitolog pražského veterinárního ústavu Ing. Ivan Pavlásek, DrSc., jenž měl nový projekt na starost.
Co je svalovec
Svalovci jsou malí nematodi, samec neměří více než dva milimetry a po kopulaci hyne. Dvakrát tak velká samice se po oplodnění zavrtává do střevní sliznice. Vylíhnuté larvy, kterých může být až 1200, jsou pasivně unášeny krevním a lymfatickým systémem do svalů, kde aktivně pronikají do svalových buněk. Tam se opouzdří a vzniklá cysta ve tvaru citronu zvápenatění. V tomto stadiu zůstávají larvy životaschopné a infekceschopné velmi dlouho, uvádí se deset až třicet let. Svalovina tak nakaženého jedince, který je tedy současně v tomto okamžiku také mezihostitelem, je zdrojem nové infekce pro vnímavého hostitele. Podobné schéma životního cyklu Trichinella spp. – fáze střevní a svalová probíhá i u člověka s doprovodnými klinickými příznaky střevního traktu a bolestmi svalů či kloubů.
Kromě již zmíněného druhu Trichinella spiralis patří do stejného rodu dalších šest druhů. Vedle již zmíněného druhu je v Evropě (včetně našeho území) rozšířen ještě svalovec Trichinella britovi. Jsou ale rozšířeni téměř ve všech klimatických pásmech. Zatímco například druh Trichinella nelsoni je typický pro Afriku, příslušníkům druhu Trichinella nativa vyhovuje velmi chladný arktický kontinent.
První epidemie
„Podle dostupných literárních údajů byla první epidemie zaznamenána (???) v roce 1865 v několika obcích Liberecka, kde onemocnělo 34 lidí. Obecně lze konstatovat, že na našem území nebyla trichinelóza u člověka příliš rozšířená. Ojedinělé nálezy byly diagnostikovány na Jihlavsku a Strakonicku. V období let 1866 - 1911 bylo registrováno 147 případů, z nichž dvanáct skončilo úmrtím. Mezi dvěma světovými válkami byly v Aši zaznamenány dvě epidemie, při nichž onemocnělo 180 lidí. Až do roku 1952 se trichinelóza objevila opět na Strakonicku a Jihlavsku a dále v Praze, Kolíně, Jindřichově Hradci, Brně. Jedna z posledních proběhla v roce 1954 u Pacova, kdy z jedenácti nemocných zemřely tři osoby. Pro zajímavost, poněkud rozsáhlejší výskyt trichinelózy u více než 300 lidí je znám z roku 1998 na Slovensku (Valaská u Banské Bystrice). Nákaza byla vyvolána nedostatečně tepelně upravenými klobásami, které byly podle místních tradic vyrobeny kromě vepřového i z masa speciálně k tomuto účelu krmených psů. K žádnému úmrtí však naštěstí nedošlo,“ konstatoval na závěr lysolajský parazitolog.
Klíčové informace:
– Hostiteli trichinel, infekčních larev svalovce stočeného, je více než 150 druhů zvířat a člověk.
– V přirozených podmínkách jsou původními rezervoáry infekcí u nás masožravci – lišky, jezevci, tchoři, kuny, ale také psi, kočky a dále hlodavci, zejména potkani a krysy.
– Pokud jde o vliv teploty na přežití larev ve svalovině, tak již teploty od 55 °C je likvidují během několika minut.
– Riziko každopádně představuje uzení masa či výroba klobás při nízkých teplotách.
