Chovatelé skotu, mléčného i masného, se snaží uplatnit vhodný způsob výživy telat. Kromě výživy je dalším důležitým mezníkem ve vývoji telat podávání vhodných aditivních látek, čímž u nich lze předcházet zdravotním problémům. Vyhledávána jsou probiotika a prebiotika, ale do popředí se dostávají také synbiotika nebo eubiotika.
Prospěšnost užívání těchto aditiv je podpořena mnoha studiemi a jejich využití se uplatňuje
Ať už je chovatel zaměřen na odchov jaloviček nebo jatečných telat, koloběh zvýšené péče o zvířata otelením nekončí. Čerstvě narozené tele vyžaduje celou řadu nesmírně důležitých kroků, které se musí dodržet a chovatelé tato opatření dodržují ať už s ohledem na samotná zvířata, ale také s ohledem na budoucí kapitál, který pro ně nově narozená zvířata představují. Kvalitní výživa je pro zvíře alfou i omegou. Ihned po narození je důležité zajistit teleti, tří litrů. Toto množství může být rozděleno do dvou dávek, přičemž první napojení by mělo být asi do dvou hodin od narození a ideálně v rozmezí 1,5–2 litrů, čímž si tele zajistí dostatečný počet protilátek.
Po mlezivovém období je telatům následně zajištěna odpovídající výživa s ohledem na jejich růst a vývoj nejprve mléčnou výživou, poté rostlinnou. Mléčné období trvá dle uvážení chovatele. Pokud není chovatel z nějakého důvodu nucen toto období např. předčasně ukončit, nebo naopak prodloužit, stanoví si délku mléčné výživy dle vlastního uvážení. Až do této doby jsou telata krmena pouze mlékem nebo mléčnou krmnou směsí (MKS) a starterem. Starterová výživa během období mléčné výživy telat se v komerčních chovech velice osvědčila a při jeho včasném zavedení si tím chovatel zajišťuje potřebný rozvoj předžaludků. Dosáhne-li chovatel příjmu starteru u telete kolem 2 kg/den, může se teleti začít podávat kvalitní seno, které zajišťuje důležitý stimul bachorových papil a celkově se podílí na správném růstu a vývoji bachoru.
Po odstavu následuje období rostlinné výživy, díky kterému dojde k rozvoji bachoru, pro přežvýkavce tak důležitého orgánu. Při správném vývoji mají telata od 3. měsíce věku fyziologicky funkční bachor, který dokáže zpracovat a trávit objemná krmiva. Spolu s přísunem rostlinného krmiva se mění celková skladba předkládané krmné dávky a dochází ke snižování spotřeby doplňkových jadrných směsí.
Význam cíleně přidávaných látek do krmiv spočívá v jejich příznivém působení na vlastnosti krmiva a živočišných produktů, musí uspokojovat potřeby zvířat týkající se výživy, mít příznivý vliv na živočišnou produkci, užitkovost a dobré životní podmínky zvířat zejména jejich působením na prostředí trávicího traktu nebo trávení krmiva
Mezi zootechnická aditiva patří probiotika. Další možností, jak příznivě ovlivnit zdraví organismu a jeho trávení, je podávání prebiotik. Prebiotika mohou sloužit jako samostatně podávaný podpůrný prostředek nahrazující probiotika, nebo mohou být podávána spolu s probiotiky a sloužit jako doprovodná látka podporující fungování probiotik. Prebiotika představují neživé nestravitelné látky v krmivech, které se v nestrávené formě dostanou do střev, kde podporují růst střevních bakterií a mohou sloužit jako zdroj živin pro probiotika. Dalším krmným doplňkem může být podávání synbiotik, což je kombinace probiotik a prebiotik, které mohou mít synergický účinek, nebo eubiotik, což jsou inovativní krmná aditiva, mající zásadní roli při podpoře užitkovosti zvířat a dobrých životních podmínek zvířat tím, že podporují zdraví střev. Jsou to produkty růstu a množení probiotik a jedná se o jejich metabolity.
Doc. Ing. Petr Homolka, CSc., Ph.D., Ing. Marie Gaislerová, Ph.D., Ing. Veronika Koukolová, Ph.D. VÚŽV, v. v. i., Praha Uhříněves, oddělení Výživy a krmení hospodářských zvířat
Podrobněji v časopisu Krmivářství 6/2022.
