05.02.2009 | 01:02
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Nové stáje pro žihelské prasnice

Farmářská cena prasat spadla pod třicet korun za kilogram a je pro většinu podniků pod úrovní jejich nákladů. Přesto se v České republice stále najdou chovatelé, kteří do chovu těchto hospodářských zvířat investují.

Jedním z podniků, který nezavrhl chov prasat, je akciová společnost Žihelský statek v blízkosti Plzně, která hospodaří na výměře 2996 hektarů zemědělské půdy. Pěstují tam převážně obilniny, řepku a krmné plodiny. Podle ředitele a předsedy představenstva Ing. Jana Ptáčka, CSc., je podnikatelský záměr firmy postaven na živočišné výrobě. Zhruba 55 procent tržeb tvoří prasata včetně porážky, 15 % tržeb získávají z chovu skotu (350 dojnic a krávy v systému bez tržní produkce mléka) a 30 procent získaných financí plyne z rostlinné výroby.

Pro březí a jalové

Rozhodnutí o rekonstrukci stáje pro jalové a březí prasnice s kapacitou 600 kusů padlo na podzim roku 2007. Jak přiznává ředitel podniku, v dnešní době by se o investici s rozpočtem 14 milionů korun rozhodovalo podstatně hůře. „Renovované stáje pocházejí z počátku osmdesátých let minulého století a za dobu své existence prošly jenom malými úpravami. Proto jsme se rozhodli pro celkovou přestavbu,“ vysvětlil Ing. Ptáček.
Ke spolupráci si žihelští přizvali jako generálního dodavatele třeboňskou společnost Agrico, se kterou mají dobré zkušenosti. Dalšími partnery této stavby byly společnosti Král, Arbo Klatovy a Izolace Polná. „Projekt byl zatím financován z investičního úvěru, ale očekáváme podporu z Programu rozvoje venkova ze zdrojů Evropské unie a národních zdrojů ve výši 38 procent uznatelných nákladů,“ uvedl ředitel podniku.
Farma Velká Černá Hať byla v době svého vzniku postavena jako plemenná farma pro přeštické černostrakaté, před rokem 1990 se tam chovalo 1000 prasnic. V současné době funguje jako šlechtitelský chov se základním stádem 50 prasnic přeštického černostrakatého plemene, které je v pozici genové rezervy. V rozmnožovacím a užitkovém chovu se na farmě chová celkem 800 prasnic spolu s příslušným počtem prasniček nezapuštěných a zapuštěných. V rámci Žihelského statku praktikují chovatelé uzavřený obrat stáda, nakupují pouze inseminační dávky. Odchované prasničky využívají jen pro vlastní potřebu.
Výkrm prasat se realizuje ve druhé části farmy Velká Černá Hať nedaleko bioplynové stanice. Minimálně polovina z vyskladňovaných prasat se porazí ve vlastním jateckém provozu, zbylá část se prodá přes odbytové družstvo Agropork. Cena v říjnu 2008 činila 41 korun za kilogram v JUT, 31 korun za kilogram v živém. Aktuální cena v prosinci činila 30 Kč za kilogram v živém.

Moderní objekty

První etapou rekonstrukce prošly tři stáje pro jalové a březí prasnice, každá s kapacitou 200 kusů. Z vytápěných objektů s litinovými rošty vznikly moderní zateplené ustajovací prostory pro současné typy prasnic: „Dnešní prasnice mají jemnější kostru, proto pro ně staré typy podlah nejsou vhodné, nastávají problémy s jejich pohybovým aparátem. Ve velkochovu našeho typu jsou nevhodné také krmné boxy,“ uvádí hlavní zootechnik Ing. Miloslav Vaňourek. Původní prostory nahradila kotcová technologie využívající systému podroštových van. Podtlak v podroštových prostorech spolu se systémem výpustí zajistí bezproblémové odtékání kejdy do vany a následně do prostor kejdového hospodářství. Dalším kladem je zabránění průvanu ve stáji, čímž se docílí lepšího zdravotního stavu chovaných prasat.
Stáj o rozměrech 35 x 15 metrů je rozdělena do dvou částí, v jedné z nich najdeme skupinové kotce vždy pro šest prasnic, ve druhé stejné prostory pro prasničky a vyřazené prasnice. Z hlediska welfare vyžadují prasnice individuální napáječku vždy nad krmným místem, ve druhé části stáje je pouze jedna až dvě napáječky na kotec.
Krmivo pro zvířata putuje z hlavního sila terčíkovým řetězovým dopravníkem, používají se vlastní krmiva z výrobny krmných směsí v Žihli, případně nakoupené směsi podle ceny a strategie podniku. Krmná dávka se průběžně upravuje podle stadia březosti prasnic.
V chovu prasat se nesmí zanedbávat ani ventilace, jejíž systém je posílen přiváděcími ventilačními okénky pod klapkami.

Surovina do bioplynové stanice

V areálu Žihelského statku se vyrobená kejda používá nejen jako hnojivo, ale také jako surovina do bioplynových stanic. V prostorách podniku jsou dvě, v Žihli byla v lednu 2007 uvedena do provozu elektrárna o výkonu 1500 kilowatthodin, na farmě Velká Černá Hať je od března loňského roku bioplynová stanice o výkonu 500 kWh. Standardní surovinou pro jejich provoz je kejda smíchaná se siláží či senáží. Vyrobenou energii zčásti spotřebují ve vlastním podniku, zčásti prodávají distribuční společnosti.

Klíčové informace:

• Žihelský statek, a. s., hospodaří nedaleko Plzně na 2996 hektarech zemědělské půdy.
• Na farmě Žihle je šlechtitelský chov plemene bílé ušlechtilé se 100 prasnicemi.
• Na farmě Velká Černá Hať mají šlechtitelský chov plemene přeštické černostrakaté (50 prasnic).
• V rámci podniku se praktikuje uzavřený obrat stáda
• Na prasnici a rok dosahují Žihelští 22,5 odchovaného selate.

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down