Nové technologie pro efektivnější chov dojnic

Poptávka po kvalitním kravském mléce je stále velká. Avšak podmínky pro jeho produkci se navzdory pokroku stávají stále náročnější. Proto vědci a chovatelé prověřují nové postupy a technologie, které mohou pomoci zlepšit welfare, zdraví a efektivitu.

Kvalitní mléko je stále velmi žádané, ale péče o zdraví a pohodu dojnic je ve zvětšujících se stádech stále náročnější. Ačkoliv má chovatel k dispozici spoustu dat a dojnicím se během života na farmě dostává obrovského množství péče, tak ne vždy jde vše podle představ. Už jenom to, že ne všechny nezbytné procedury jsou pro zvířata příjemným zážitkem. Při některých se musí přistupovat k výraznějšímu omezování pohybu, což může být pro některá zvířata velmi stresující.
Tréninkem proti stresu
Zvířatům, aby se cítila pohodlněji i při konfrontaci s novými podněty, čímž se dá také omezit riziko úrazu (ať už zvířat nebo pracovníků) či jiných zdravotních problémů, které mohou souviset se zvýšenou úrovní stresu.
Využitelnější technikou k minimalizaci stresu a zdravotních problémů se v současnosti jeví automatizované systémy k monitoringu a časné identifikaci problémů na základě kamerových záznamů, na jejichž základě budou moci chovatelé přijímat včas odpovídající opatření.
Automatizovaná analýza chování
Výzkumníci zabývající se behaviorálními studiemi se často spoléhají na analýzy videozáznamů, což obvykle vyžaduje, týdny či dokonce měsíce pořizování nahrávek a jejich následné vyhodnocování, kdy musí vše znovu sledovat a zaznamenávat projevy chování zvířat. Metoda využívající umělou inteligenci při analýze chování zvířat by mohla umožnit dlouhodobější hloubkové studie v oblasti behaviorálních věd a zároveň přispět ke zlepšování welfare.
Pro lepší welfare
Díky včasnému odhalení nepříznivých sociálních interakcí nebo prvotních náznaků rozvíjejícího se onemocnění by chovatelé mohli velmi brzy reagovat a zavést opatření k nápravě. A jak je známo, čím dřív se problém začne řešit, tím lepší bývá prognóza a menší ztráty.
3D model hodnotí dojnice
Dojnice obvykle deset nebo více hodin denně proleží, takže suché, čisté a pohodlné místo k ležení a odpočinku je zásadním faktorem pro jejich zdraví, pohodu a užitkovost. Jedním z klíčových ukazatelů pohodlnosti stáje, resp. boxových loží a podestýlky, je ochota a snadnost s jakou zvířata uléhají a vstávají. Jenže sledování případných abnormalit v pohybu zvířat při těchto úkonech je časově a personálně náročný. Krom toho vyžaduje i určitou zkušenost ošetřovatelů. Využívá se např. 3D odhad pozice a nabízí tak vědcům i chovatelům cenný – zcela objektivní a nezaujatý – pohled na životní podmínky chovaných zvířat a mohl by díky tomu představovat méně časově náročný a konzistentnější nástroj pro jejich hodnocení.
Automatickou a přesnou detekcí změn držení těla lze získat cenné poznatky o pohodlí a pohodě dojnic. Model by tak mohl vědcům přispět k rozšíření studií chování dojnic a jejich pohybových vzorců i k vývoji nových nástrojů pro chovatele, jež by přispěly k lepšímu hodnocení a vydávání informovaných rozhodnutí při managementu stáda.
Lepší zdraví a produktivita
Vzhledem k tomu, že chovatelé dojnic každým rokem ubývají, ale poptávka po kvalitním mléce zůstává, dochází k nárůstu koncentrace dojnic. Ačkoli tento posun zvyšuje efektivitu produkce, tak zajištění dobrého zdraví jednotlivých krav se stává náročnějším úkolem. Efektivní management zdraví dojnic je klíčovým faktorem, protože pro žádoucí a stabilní produkci mléka je nezbytné včasné odhalení abnormalit, rychlá diagnostika, zahájení účinné léčby a prevence šíření patogenů. Dalším, neméně důležitým segmentem efektivní produkce mléka je odpovídající fungování reprodukčních cyklů.
I když existují více či méně invazivní (či potenciálně rušivé) metody sledování zdraví, např. použití mechanických zařízení připojených k dojnicím, stále častěji se preferují bezkontaktní technologie, které jsou pro krávy méně stresující, a proto i vhodnější pro rutinní použití na farmách. Patří mezi ně pokročilé metody hlubokého učení pracující s kamerovými záznamy a analýzou obrazu. Tento přístup je založen na zkušenostech s tím, že se ve spojení s počínající nemocí, nástupem říje, působením stresu či pocitem úzkosti dojnice často chovají neobvykle a vykazují odlišné pohybové vzorce – při chůzi, návštěvě krmných automatů, napájení atp. – jejichž sledování pomocí kamer může chovatelům pomoci při analýzách chování krav, včasném odhalování onemocnění či jiného diskomfortu.
Dosavadní systémy většinou zabírají jen určité části stájí a v některých místech se tak dojnice dostávají „mimo záběr“. Při návrhu svého systému se vědci spoléhali na překrývající se pohledy kamer, které by přesně a spojitě sledovaly dojnice při pohybu „z jedné kamery do druhé“, což by umožnilo bezproblémové sledování napříč celou stájí, přičemž pečlivým stanovením počtu kamer a seřízením jejich zorných polí by se měl dát minimalizovat negativní vliv překážek, jako jsou stěny nebo sloupy, které mohou ve stájích s komplikovaným uspořádáním působit fragmentované překrývání kamer. Tím by tento přístup mohl překonávat obvyklé problémy, jako jsou příliš podobné vzorce skvrn na srsti krav či deformace způsobené čočkami kamer, jež jsou tak často nepřesnější než tradiční metody sledování.
Ing. Anna Mikšovský Marcinková
Podrobněji v NCH 4/2025.