Výstavba nových stájí a adaptace, případně rekonstrukce ustájovacích objektů pro chov hospodářských zvířat by měla maximálně odrážet snahy o zlepšování welfare zvířat. Návrh a provozování stáje v souladu s požadavky welfare má totiž přímý vliv nejen na udržení dobrého zdravotního stavu zvířat, ale také zvyšuje šance na maximální využití jejich genetického potenciálu, a to jak ve vztahu k produkčním, tak reprodukčním ukazatelům. V neposlední řadě minimalizuje také negativní vliv chovu zvířat na životní prostředí.
Specialisté z Výzkumného ústavu živočišné výroby ve své práci porovnávali rekonstruované stáje s novými objekty pro ustájení hospodářských zvířat. Při analýze výsledků vycházeli jednak z dostupné naší i zahraniční odborné literatury (Web of Science), ale zejména z praktických zkušeností.
Všechny subjekty, které plánují výstavbu stájí a zařízení pro živočišnou výrobu, ale i rekonstrukci objektů pro ustájení zvířat, mají ještě před započetím stavebních prací povinnost vyžádat si stanovisko Státní veterinární správy, že uvažovaná výstavba je v souladu s platnou legislativou. Projektovou dokumentaci a projekty staveb pro chov hospodářských zvířat posuzují a schvalují místně příslušné orgány Státní veterinární správy ČR.
Ve veterinárně hygienických požadavcích na výběr vhodné lokality na výstavbu stáje se například uvádí, že by se mělo jednat o suché, dostatečně únosné místo na rovném nebo mírně svažitém pozemku chráněném před převládajícími větry. Dále, aby základová půda byla tvořená málo stlačitelnými zeminami a horninami (lehce rozpojitelné horniny poloskalní, zeminy štěrkovité a písčité) s jednotlivými vrstvami o přibližně stálé mocnosti vodorovně uložených vrstev. Hladina spodní vody by měla být minimálně 0,5 m pod základy, respektive 2 m pod povrchem terénu. Vodorovný, málo členitý povrch pozemku by měl mít terén ve sklonu od 0,5 do 3,0 %, orientovaný jižním směrem (J, JV, JZ), který ho bude chránit před převládajícími větry. Nevhodné lokality pro výstavbu stájí zahrnují zaplavovaná nebo podmáčená území; dále plochy vystavené nadměrným účinkům větru; terén se svažitostí převyšující 8o; terén odvodněný drenáží nebo terén, kde hladina podzemní vody je trvale nebo přechodně nad úrovní základů.
Zapojení orgánů veterinární služby do výstavby nových objektů pro ustájení zvířat, stejně jako do rekonstrukcí a adaptací vytváří předpoklady pro možnost realizace zoohygienických preventivních opatření, a to včetně veterinárně hygienických zásad biologické ochrany chovu již v období návrhu koncepce provozu a jeho technologických systémů.
V základních požadavcích na novostavby a rekonstruované stájové objekty pro chov zvířat se sleduje dlouhodobost a perspektiva projektu a stanoví se jasná koncepce s výhledem na minimálně 10 až 15 let. Dále zohledňují soulad fyziologických a behaviorálních požadavků jednotlivých druhů zvířat, stejně jako zajišťují jejich materiální i nemateriální potřeby a vytvářejí předpoklady pro zabránění šíření škodlivin (např. emise, odpadní látky) do prostředí v okolí stájí. instalace kvalitních technologických systémů s odpovídajícím referencemi jejich dosavadních instalací, které sice nejsou nejlevnější, ale je možné u nich předpokládat funkčnost, menší poruchovost dlouhou životnost. Současně zohledňují také výběr kvalitních technologických systémů (ustájení, krmení, napájení, větrání, odkliz exkrementů aj.) s dlouhou životností a se záručními podmínkami. Měly by být vypracovány návrhy řešení mimořádných havarijních stavů (např. při požárech, povodních, výpadcích elektrické energie aj.), ohrožujících zdraví zvířat i ošetřovatelského personálu, ale i ekonomická analýza nákladů na novostavbu a rekonstrukci a časová návratnost investice.
Více se dočtete v článku doc. MVDr. Pavla Nováka, CSc., a Ing. Gabriely Malé, Ph.D. (z Výzkumného ústavu živočišné výroby, v. v. i., Praha – Uhříněves), který najdete v srpnovém čísle časopisu Náš chov.
